Bohdašín

Bohdašín

Bohdašín je nevelká obec, položená v malebném podhůří Orlických hor, při silnici vedoucí z Dobrušky na Nový Hrádek, na severním okraji okresu Rychnov nad Kněžnou v nadmořské výšce 485 metrů. K obci přísluší osady Bydlo, Rokole a Vanovka. Kouzlo obce zvýrazňují vrcholky Orlických hor, táhnoucí se od severu k východu a daleký výhled až do polabské roviny a na severu ke Krkonoším.

Historie obce
Obec Bohdašín patřila kdysi k panství frymburskému. První zmínka o této historické dominantě nejbližšího okolí uvádí jako držitele jakéhosi Matouše z Frymburka neznámého rodu, jenž roku 1354 dosazoval k olešnickému kostelu nového kněze. Nelze s jistotou říci, kdy a kým byl hrad vystavěn. Avšak jeho hrubá věž a prostá složitost (schází zde palác a čelední dům) ukazují na nejstarší způsob stavění hradů (např. v Německu už před koncem 12. století). Původně asi patřil některému pánu z Náchoda, z větve bohatých a mocných Hronoviců, jimž zdejší krajina náležela.

Dřívější hrad nesl pouze název Hrádek. Teprve roku 1415 uvádějí rozličné prameny, že Jan Městecký z Lichtenburka koupil tzv. Frimburk (Freidenburg) od pana Jaroslava z Riesenburku pomocí lupu, který získal přepadením opatovického kláštera. Roku 1425 jej stihla msta husitů za to, že 3. 1. 1424 přepadl u Skalice Žižku. Ti hrad Frymburk i Opočno po třínedělním obležení dobyli a pobořili. Po jeho smrti připadl hrad i Opočnu panu Jiřímu z Dubé a Viesenburku a jeho dědicem se stal Petr Svojše z Opočna, známý a statečný obhájce Tábora proti králi Albrechtovi.

V okolí Bohdašína a Bydla se okolo roku 1446 dobývala železná ruda a stavěly se hamry. Název obce je prý odvozen od pozdravu horníků, kteří zde železnou rudu těžili. „Boh-dá-šín“ mělo údajně znamenat přání úspěchů v dolování rudy.

První písemnou zmínku o Bohdašíně nacházíme v roce 1534, kdy Achiles Anděl z Ronovce prodal hrad Frymburk s okolními vesnicemi Janu Trčkovi z Lípy a na Lipnici za 2750 kop českých grošů. Ve smlouvě roku 1537 se uvádí, že Jan Trčka z Lípy a Zdeněk pán Vlašimský rozdělili panství frymburské tak, že nedělitelným majetkem měl zůstat hamr a veškerá železná ruda v zemi. Dále se ve smlouvě doslovně uvádí: „Item wes Bohdašín a lidé usedlí tyto: WašejK Brož, Kalášek, Mareš a Jan Šejnoha s platy na nich, krom na Jarošovi zůstávají k tomuto dílu platu ročního peněžitého 9 grošů 2 peníze české, slepici a Hrobcovi ovsa dva a půl korce věrtel, roboty zemní 6 dní a wajec 12.“

Koncem 16. století ztrácí postupně Frymburk na významu. V urbáři panství opočenského se můžeme dočíst toto (r. 1598): „Zámek Frymburk prostředně vystavěný, na kterémž žádný na ten čas nebydlí, však kdyby se spravil a jej pokoji opatřili, mohl by poctivě páni na něm času marného – neb je na něm zdravé povětří – bydleti.“ 17. století a jeho bouřlivé události (selské povstání roku 1626 a později řádění Švédů a Sasů, kteří hrad vypálili), znamenalo jeho neodvratnou zkázu.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.bohdasin.cz, na kterých najdete další informace.