Rybná nad Zdobnicí

Rybná nad Zdobnicí

Obec Rybná nad Zdobnicí se nachází v okrese Rychnov nad Kněžnou, kraj Královéhradecký.

Historie
První písemná zmínka o obci je z roku 1354. Vznik obce a blízkého okolí je historicky kladen do druhé poloviny 13. století, období vlády Přemysla Otakara II., kdy vrcholila kolonizace našeho kraje. Název Rybná potvrzuje, že zde bylo v dávné minulosti mnoho rybníků. Přívlastkem Německá znamená, že ves byla osidlována podle osidlovacího práva německého, proti pozdějšímu méně svobodnému právu českému. Kolonizátory v našem okolí byl panský rod Drslaviců z Plzeňska, kteří tu vystavěli hrady Potštejn a Litice, ke kterému Německá Rybná trvale patřila. O Drslavicích je v dostupné literatuře velice málo údajů.

V roce 1304 král Václav II. vyměnil s Drslavici zboží litické za Bor na Písecku. Mimo jiných majitelů, stává se držitelem Litic roku 1353 Jan z Lichtenburka. Sňatkem se stává majetkem pánů z Kunštátu a Poděbrad, kteří drželi panství 125 let. Na doporučení Krále Vladislava Jagellonského koupil litické panství Vilém z Pernštejna. Historikové tvrdí, že v té době se zdejší kraji těšil míru a pokoji. Roku 1563 získal panství Mikuláš Bubna z Litic. Tento rod držel litické panství téměř 250 let. Bubnové postavili zámek v Žamberku a později tam byla přemístěna správa panství. Dá se říci, že v 17. a 18. století v době tak těžké pro český národ, na tomto panství nebyly podmínky tak kruté, jak tomu bylo kupříklad v blízké Rokytnici, Opočně a mnohde jinde. Bubnové prodali panství roku 1809 knížeti Windischgrätzovi a od něho v roce 1815 koupil žamberecké panství Jan Parish.

Pamětihodnosti a významné budovy

Místní obrazárna
Obrazárna byla vybudována v roce 1938, ze sbírkového fondu darovaného místním farářem a děkanem Janem Selicharem. Sbírka představuje díla známých akademických malířů z počátku 20. století. Nejvíce je tu zastoupen místní rodák akad.malíř Oldřich Hlavsa. Na jeho počest byla dne 27. června 1986 stávající obrazárna rozšířena o „Hlavsovu síň“.

Svými díly se zde dále představují: Antonín Slavíček, Jan Slavíček, Vincenc Beneš, Bořivoj Žufan, Bedřich Piskač, Václav Špála, Vojtěch Sedláček, prof. J. Ságner, Herbert Masaryk, Miloslav Hégr, Oskar Filla, Jan Trampota, prof.J. Hlávka, Alois Kalvoda, prof. Boh. Dvořák, Ada Golová-Hodačová, prof. Otakar Sedloň, Vít Skála, H. Herynk, M. Uzlová a T. Jelínek…

V obrazárně jsou zastoupeny i tři plastiky: Josef Mařatka – „Antonín Slavíček“, Josef Marek – „Vojtěch Sedláček“ a Břetislav Benda – „Jan Slavíček“. V roce 2006 proběhla rekonstrukce výstavních prostor.

Kaplička
Za č. p.1 u silnice k Záchlumí vlevo byla postavena roku 1862. Její první oprava se datuje do r. 1895 nákladem Josefa Dolečka č. p. 1. V roce 1904 byl postaven vedle kaple nový kříži. V roce 1918 nákladem dobrodinců provedeno pokrytí střechy; krytinu dodal i s obnosem 250 Kč Jos. Ulrych č. p. 33, okenice dodal Fr. Jareš č. p. 26. V roce 1933 byla kaple od základu renovována, pokryta plechovou střechou stavitelem Kovaříkem nákladem přes 5 tis. Kč. V roce 1934 byla vymalována.

Dne 27. 4. 1934 odevzdaly na vymalování kapličky částku 225 Kč pí Marie Slaninová čp.35 a pí Marie Hynková – pekařka z č. p. 84. V roce 1935 byla kaple znovu posvěcena. K další opravě došlo v roce 1993 nákladem 10 464 Kč. Opravu provedla skupina farníku, kteří opravili kostel (r. 1992) a faru (r.1993). Vymalování a prořez lípy provedli místní občané pod vedením Bohumila Kotyzy č. p. 62, tehdejšího člena obecního zastupitelstva. Dne 25. 7. 1993 byla kaplička znovu vysvědčena k sv.Anně, obřad uskutečnil kanovník Opočenské kapituly ThDr. Václav Javůrek.

Kostel sv. Jakuba a hřbitov
Ve 14. stol. zde byl dřevěný kostel na míste kde je státní silnice č. 11, mezi obydlím č.p. 9 a 162, který byl zničen za husitských válek. Vedle něho stál hřbitov, v místě domku č. p. 162. O tom svědčí např. průvod občanů na Dušičky kolem roku 1895, jenž byl veden z tehdejšího kostela na tento starý hřbitov. Dne 19. června 1748 byl položen základní kámen k novému chrámu, který 25.července 1748, v den sv. Jakuba – patrona kostela, byl vysvěcen za přítomnosti tenkrát dědičného Pána Ant. VÍTA, hraběte z Bubna a Litic. Duchovní správu z počátku vykonávali knězi ze Žamberka. Služby se konaly každou třetí neděli v měsíci. Za bohoslužby se odváděl poplatek Žamberecké faře, povinnost skončila až v r. 1869. Zvony – ze tří zvonů, velký sv. Jakub z r.1558, prostřední sv. Antonín z r. 1765 a malý sv. Anna z r. 1604, byly dva poslední zrekvirovány za 1. světové války. Sv. Jakub byl v roce 2005 otočen v zavěšení, protože hrozilo jeho prasknutí a vyměněno uložení a zřízeno „elektrické zvonění“ na náklady obce Rybná n. Zd.

Další pamětihodnosti
U vchodu do místního hřbitova je postaven kříž z r. 1809 a stojí tu i socha Panny Marie z r.1814, obě památky jsou v barokním slohu.

Reliéf Trojice
Původně stál u chalupy č. p. 87, dnes se nachází při vstupu do chrámu vlevo uvnitř, je vzácná památka ze starého dřevěného kostelíku, dle nápisu obnovena v r. 1726. Je pozdní barokní prací a zasluhuje pozornosti. Levá ruka Kristova byla při požáru stavení č. p. 87 v r. 1932 ulomena a velmi neuměle truhlářem nahrazena novou rukou. Reliéf byl posléze zakleň proti povětrnostním vlivům. V šedesátých letech tohoto století byla památka přemístěna do chrámu.

Kříž v sadě u památníku padlých občanů v 1. světové válce pochází z počátku 20. století. Pomník padlých je ze stejného období, byl restaurován v r. 1999.

Socha sv. Nepomuckého Jana z r. 1814 se nachází u stavení č. p. Frant. Slaniny.

Na stavení č. p. 12 „U Kašků“ byla umístěna dřevěná Mariánská soška. Jsou dohady, že původně pochází z dřívějšího dřevěného kostelíka v Německé Rybné a že byla zachráněna před jeho požárem. V r. 1976 byla neznámým pachatelem odcizena z vitriny. Soška představovala P.Marii s jezulátkem.

Kamenný kříž – tzv. smírčí kříž
Smírčí kříže jsou spojovány s určitým trestním činem. V našem případě se jednalo o loupežné přepadení, krádež nebo čin závažnějšího rázu. Pokud byl tedy kamenný kříž postaven na základě smírčí smlouvy, jednalo se vždy o usmrcení člověka. Ve smírčích smlouvách byla vždy výslovně uvedena povinnost vystavět kamenný kříž jako výrazu pokání a usmíření. Smírčí právo bylo u nás rozšířeno přibližně ve 14. - 16. století.

Smírčí kříž, o čem je řeč, stojí vlevo od staré silnice z Vamberka do Žamberka za rozcestím v lese/ jdeme po zelené turistické značce z kopce směrem na Rybnou, asi 30O m. Vlevo podél cesty se táhne poměrně hluboký a široký příkop a za ním právě stojí kamenný kříž. Hrubě opracovaný smírčí kříž, s vytesaným znakem starorytířského rovného meče, stojí v místě vraždy Sezima DRSLAVCE z Dobrušky, manžela to Elišky z Dobrušky, paní na Dobrušce, v Meziřičí, Budíne, Potštejne, Týništi a jinde.

Údajným vrahem byl označen Jan DBSLAV mladší z Potštejna – nazvaný „ČERT“, sezením to na hrádku Okrouhlici, blíže obce Merklová. Vdova Eliška žalovala r. 1355 Jana u královského soudu Karla IV., že manžela zavraždil když se vracel od svého příbuzného z hradu Lutického, nyní Litického. Jan Drslav – tedy „Čert“ dokázal a svědkové jeho to stvrdili, „že nikoliv vraždou úkladnou, nýbrž že padl Sezima v souboji“; král Karel IV. dne 4. šestého měsíce r. 1360 rozsudek soudu potvrdil v neprospěch vdovy Elišky. Kříž byl vykopán, když se předtím tíhou vryl do země a zarostl stromem, ve druhé polovině 19 století přičiněním Jana Vostrého, lesníka to statku vambereckého. Tolik zpráva hrdelního soudu královského.

Osobnosti
- Oldřich Hlavsa (1889 - 1936), akademický malíř
- Jan Selichar (1858-1941), duchovní

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.obec-rybna.ic.cz, na kterých najdete další informace.