Slatina nad Zdobnicí

Slatina nad Zdobnicí

Obec Slatina nad Zdobnicí se nachází v okrese Rychnov nad Kněžnou, kraj Královéhradecký. Název obce je odvozen od kyselých močálovitých pozemků, čili slatin, které se v okolí dříve hojně nalézaly.

Historie
První písemná zmínka o obci je z roku 1359. Jméno Slatina pochází od kyselých močálovitých pozemků, čili "slatin", které se zde nalézaly hlavně v dřívějších dobách. Tento výklad původu obce je asi pravděpodobnější než druhá verze, která říká, že je jméno Slatina odvozeno od slova zlato (zlatina - Slatina). Tato hypotéza vychází ze starých domněnek, které mluví o výskytu zlata v řece Zdobnici. Je však také z těchto důvodů velice nepravděpodobná.

Oživení zdejšímu kraji přinesla až přemyslovská kolonizace ve druhé polovině 13. století. Území při řece Kněžně a Zdobnici dostal od krále Přemysla Otakara II. jeho oblíbenec a dvořan Heřman z Drnholce, zakladatel rodu pánů z Rychnova. Ten povýšil starou osadu Rychnov na město a vybudoval zde svůj hrad, sídlo svého rodu. V době od r. 1257-1267 založil zde řadu osad a mezi nimi podle historika Augustina Sedláčka asi v roce 1260 i Slatinu současně s Pěčínem a Rokytnicí. Jeho potomci pak vlastnili rychnovské panství a tedy i Slatinu až do konce 15. století.

V dobách husitských válek zasáhly boje i do našich končin a to především v říjnu r. 1421. Tehdy, za podpory největších odpůrců husitského hnutí ve východních Čechách - Půty z Častolovic a Jana Městského z Opočna, vtrhla do zdejšího kraje vojska slezských knížat na podporu Zikmundova tažení do Čech. Bezvýsledně se pokusila dobýt hrady husitských hejtmanů Žampach a Litice. Přitom ale zle řádila v širokém okolí a vypálila mnoho vesnic a dvorců. Při tomto vpádu byl zničen a vypálen hrad v Pěčíně a údajně i opevněný dvůr ve Slatině s přilehlými osadami. Dále se však tato vojska do Čech neodvážila. Nezdarem skončilo i Zikmundovo tažení po vítězství Jana Žižky u Kutné Hory dne 6.1.1422 a krátce nato u Německého Brodu. Na podzim r. 1425 napadla sirotčí vojska Půtovo panství a zmocnila se hradů Liberka a Lanšperka.

V roce 1497 koupil rychnovské panství od Albrechta z Rychnova Vilém z Pernštejna, který vytvořil největší a nejbohatší panství v zemích české koruny. Bylo to období hospodářského rozkvětu a přineslo i našim předkům některé úlevy. Na tuto dobu má Slatina svoji nejstarší památku - velký zvon na kostelní věži z roku 1523. Pánům z Pernštejna patřila Slatina do roku 1556. Toho roku prodal Jaroslav z Pernštejna své statky Arnoštovi, falckrabímu na Rýnu a v Kladsku. Po dvou letech pak koupil Litické panství Václav Okrouhlický.

Dne 26. 10. 1562 koupil panství litické od Václava Okrouhlického pan z Mikuláš z Bubna na Přestavlkách a dal o této koupi vložit zápis do zemských desek. Učinil ho sídlem svého rodu a střediskem celého panství. Jejich jméno pak přijal do rodového názvu pánů z Bubna a Litic. Tento rod pak vlastnil žamberecké (původní litické) panství. a tedy i naši obec do roku 1809, tedy téměř 250 let. V roce 1809 koupil Žamberecké panství a s ním i Slatinu hrabě Windischrätz za 600 000 zlatých a dne 12.8.1815 je prodal za 1 milión zlatých příslušníku nižší anlické šlechty svobodnému pánu Johnu Parishovi. John Parish byl poslední slatinskou vrchností. Přišel totiž rok 1848 a vytoužené zrušení roboty.

K rozvoji obce přispěla také výstavba železnice v letech 1905-1906. V souvislosti s její výstavbou byla v roce 1905 zřízena četnická stanice a v roce 1907 poštovní úřad.

Pamětihodnosti

Slatinský dvůr
Komplex budov zvaný Slatinský dvůr má nejbohatší historii v naší obci. Jeho vznik se datuje do období mezi roky 1330-1380. Kdy byl přesně založen se zjistit nepodařilo, rok jeho zániku je však znám přesně.

Ve dvacátých letech patnáctého století byly Čechy sužovány husitskými válkami a začátkem října 1421 provedla slezská knížata a města již třetí vpád v tomto roce proti Husitům. Při tomto vpádu vtrhli do Čech u Náchoda a začali plenit a pálit až do našich krajů. Celá tato válečná operace byla podporována odpůrci kalicha Půty z Častolovic, Jana Svídnického z Chotěnic a Jana Městeckého z Opočna. Protože vlastníci litického a žampašského panství byli na straně husitů, byla pleněna jejich panství a obleženy jejich hrady. Ty se sice dobýt nepodařilo, ale značně poškozeny byly města a vesnice v okolí. V tomto obdoví byl údajně zničen hrad v sousední obci - Pěčíně, a zároveň s ním byl vypálen a zničen opevněný dvůr ve Slatině a pravděpodobně také celá vesnice.

V této době dvůr sestával z obytných a hospodářských budov postavených ze dřeva, postavených kolem obdélníkové plochy nádvoří. Nacházel se na místě nynějšího dvora na přibližně stejném půdorysu. Od vsi se do dvora vcházelo branou, která z obou stran přiléhala k stavením a byla oaptřena silnými vraty. Na druhé straně byla druhá brána, kterou se vyjíždělo do polí a do lesa. Tato brána byla osazena rovněž těžkými vraty. Tyto brány se na noc a v případě nebezpečí důkladně zavíraly.

Po husitských válkách byl dvůr znovu obnoven. V polovině sedmnáctého století bylo nedokončené panské sídlo ve Slatině přeměněno na panský dvůr a byly k němu robotou přiděleny obce Slatina a Pěčín. Správa majetku v odlehlých místech panství ovšem přinášela vrchnosti mnohé problémy a nesnáze a proto se jich snažila zbavit. Nejdřív byl prodán mlýn a v roce 1782 byl rozprodán a zrušen i dvůr. Nemovitosti zakoupilo deset rodin nových osadníků, zvaných familianti. To byli usedlíci osvobození od roboty a dalších povinností s robotou souvisejících. Dnes tvoří dvůr dvě zděné budovy na východní (pila) a západní straně a stodoly na straně jižní. Severní strana je otevřená a vychází jí cesta vedoucí proti proudu Zdobnice.

Kostel Proměnění Páně 
Slatinský kostel patří mezi nejstarší stavby v okolí a byl vysvěcen v roce 1699. Nechal jej postavit František Adam z Bubna. Nahradil kostel sv. Doroty, pocházející z počátku 14. století. Tento starý kostel, pravděpodobně dřevěný, stál podle pověsti "na Posvátníku" (v západní části obce) za třicetiletých válek značně zchátral, pravděpodobně vyhořel a byl proto nahrazen novým.

Jedná se o prostornou barokní budovu, postavenou z kamene a cihel. Původní stavba byla pouze hlavní budova s barokním průčelím a charakteristickou věží s barokní kopulí zvonice. Obě závětří u hlavního a postraního vchodu byla přistavěna až v roce 1846, kdy byla také vyměněna dlažba uvnitř kostela. Nad hlavním vchodem je umístěn plastický rodový erb pánů z Bubna. V roce 1870 byla střecha pokryta šindelem a v roce 1941 taškami. Chrámová prostora byla nově vymalována v roce 1930 a tato malba byla opravena v roce 1979.

V kostele je krásný barokní oltář, bohatě vyřezávaný ze dřeva. Vytvořil jej pro nás neznámý řezbář v období výstavby kostela (asi r. 1701). Je osazen devíti sochami, které jsou součástí hlavní výzdoby oltáře. Na nejvyšším bodě je umístěna socha sv. Josefa s Ježíškem v náručí. O patro níž jsou čeští patroni sv. Prokop a sv. Matěj. Ve spodní dvojici jsou sv. Vojtěch a Arnošt z Pardubic. Po stranách oltáře jsou dvě sedící postavy knížat apoštolských sv. Petra a sv. Pavla. Nejníž na oltáři jsou dva andělé s rozepjatými křídly přinášející obětní dary. Jeden nese vinnou révu, druhý svazek obilných klasů.

Původní oltářní obraz ukřižování byl malován neznámým umělcem v r. 1701. V roce 1884 byl nahrazen novým obrazem. Jedná se o kopii Rafaelova obrazu Proměnění Páně a namaloval jej malíř Müller z Jablonce. K hlavnímu oltáři se stylově řadí dva postranní oltáře, také vyřezané ze dřeva. Na vrcholu obou oltářů jsou obrazy Božské Srdce Páně a Bolestné Srdce Panny Marie, které přidržují sošky andělíčků. Obraz Svatá Rodina na pravém oltáři byl namalován neznámým umělcem v novější době.

Po stranách oltáře byly umístěny sochy sv. Jáchyma a sv. Simeona. Na levém oltáři byl původní obraz Zvěstování Panny Marie nahrazen v r. 1908 novým obrazem Růžencové Panny Marie od akademického malíře Eduarda Neumana, faráře v Rohozné. Po stranách tohoto oltáře byly sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandra. Umístění těchto soch bylo před několika roky změněno.

Vzácnou prací je křtitelnice vytesaná z hořického pískovce. Byla pořízena, jak hlásá nápis, nákladem obce slatinské dne 3. dubna 1787. Víko křtitelnice je zdobeno dřevěnou plastikou, která znázorňuje křest Krista.

O Vánocích zdobí oltář Sv. Rodiny oltářní Betlém z r. 1892, který je dílem neznámého řezbáře z Králík. Má 44 polychromovaných figur o výšce až 21 cm.

Majetkem kostela jsou dva zlacené relikviáře, stříbrná monstrance z r. 1870 a kalich z r. 1912 s reliéfními obrazy Krista, Panny Marie a sv. Josefa. Jedná se o dar královéhradeckých bohoslovců.

Fara
Fara byla vystavěna stejně jako kostel v barokním slohu, ale až v roce 1787. Za uplynulá léta se nezměnila a stavební úpravy ji ponechaly původní vzhled. Prvním farářem, který tento farní dům užíval byl Vavřinec Stejskal, který pocházel z Kyšperka. Po něm se vystřídalo ještě dalších 26 správců farnosti.

Kaple sv. Anny na Posvátníku
Byla vybudována v r. 1918 na místě, kde stál mohutný strom s obrazem sv. Anny, který v zimě 1917 shořel. Kaple byla postavena nákladem 3.000 Kč z dobrovolných sbírek. Oltářní obraz namaloval akademický malíř Eduard Neumann, farář ze Sv. Jiří. Obraz je trojdílný a připomíná vznik první světové války. Na postranních dílech je namalována pobožnost u sv. Anny a na druhém muž odcházející do války.

1991 Po ukončení opravy kostela byla koncem června a v červenci opravena i památná kaple sv. Anny v obecním lese na Posvátníku a to zásluhou Ladislava Trejnara č. p. 253 a správce obecních lesů Jaroslav Čižinský. Dne 27. července se zde sešli při obnovené poutní tradici mnozí občané ze Slatiny i okolních obcí.

Studánka u sv. Anny
Akreditovaná zkušební laboratoř EKO-LAB Žamberk provedla chemickou analýzu a mikrobiologický rozbor vody ze studánky pod kaplí sv. Anny. Výsledek testů prokázal, že se jedná o kvalitní a zdravotně nezávadnou pitnou vodu, která v některých ukazatelích překonává vodu z veřejného vodovodu. Nejsledovanější ukazatel, obsah dusičnanů byl nejpříznivějším zjištěním. Naměřená hodnota 6,9 mg/l je hluboko pod povolenou hodnotou pro lidskou potřebu 50 mg/l (pro kojeneckou vodu je maximum 15 mg/l).

Zjištění, že do studánky pramení nezávadná voda je jistě pozitivní zprávou. Pokud se rozhodnete tuto vodu použít, pamatujte při jejím nabírání na hygienická pravidla, aby i ti, kteří přijdou pro vodu po vás, měli také vodu čistou a nezávadnou.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.brkl.net/slatina, na kterých najdete další informace.