Říčky v Orlických horách

Říčky v Orlických horách

Obec Říčky v Orlických horách se nachází v okrese Rychnov nad Kněžnou, kraj Královéhradecký.

Historie
První písemná zmínka o obci je z roku 1654.
• 500: Dochází postupně k osídlování oblasti Orlických hor
• 800: Orlicko osidlují kmeny Charvátů.
• 1008: Slamníkovci vyvražďují Vršovce, z nichž část sídlila na hradisku v Pěčíně, u soutoku Zdobnice a Říček.
• 1200: Za knížete Otakara I. přechází Orlicko pod českou komoru a řekou Orlice je děleno na část Orlickou po pravé straně a část Kladskou po levé straně řeky. Lesy na pravém břehu Orlice vlastní dětřich z Drnholce (původem z Jižní Moravy), Heřman z Osteru a Drslavicové.
• 1300: Založení Rokytnice. Nastává kolonizace Orlicka, která je živena od 11. století z kláštera Sv. Pole u Třebechovic a z kláštera Nad Dědunou mnichy cyriaky.
• 1421: Vpádem slezkých vojsk byl zničen hrad Pěčín.
• 1423: Císař Zikmund zabírá celé území Hynkovi Drnholce husitskému přívrženci.
• 1560: Umírá stávající majitel panství Jaroslav z Pernštejna bez dědiců a oblast přechází do vlastnictví Rudolfa II.
• 1575: Rudolf II. prodává celou oblast komořímu Burianu Trčkovi z Lípy, svému věřiteli za 30 500 kop míšenských.
• 1577: Tato skutečnost je uvedena v zápisu kupních smluv s ustanovením, že vesnice Zdobnice a Říčky, včetně lesů „Vše svobodné musí býti zachováno na věčné časy mincovnímu úřadu v Horách Kutných“. Jednalo se o lesy úseku mezi řekami Zdobnicí, Říčkou a Orlicí, po kterých se dřevo plavilo.
• 1600: Do tohoto období zůstává celé území včetně Rokytnice a Deštné převážně s českým osídlením. Jan Mikuláš z Nosticů povolává německé osídlence z Westfálska, Haberska a Kladska.
• 1606: V Rokytnici, která měla hrdelní právo, byl jmenován katem Schon z Tanhausenu 
• 1609: Nastává intenzivní kolonizace, příchodem dělníků z Krkonoš na práce v lesích. Poněmčeny jsou obce Zdobnice, Říčky, Nebeská Rybná, Souvlastní a Popelov.
• 1640: Majitelem Rychnovského panství je Albrecht Kolowrat Krakovský.
• 1661: Vyhořela Rokytnice až na osm domů a zámek.
• 1670: Postavena Kunštátská kaple (1037 m. n. m.), je dřevěná. Od roku 1831 kamenná.
• 1693: Nastává velká drahota a hlad. Častlovice a Kostelec napadla mračna kobylek.
• 1700: V kraji 17 panství a statků, 21 měst, 332 vesnic, 7.180 poddaných, 130.569 korců půdy pusté.
• 1703: Prodává císař Leopold I. obce Zdobnice a Říčky, dříve svobodné, hraběti Norbertu z Kolowratu, včetně lesů a příslušenství. Vrchnost ještě v roce 1780 na základě žádosti pánů farářů v Nebeské Rybné dává souhlas se sňatky poddaných z Říček.
• 1717: Od tohoto data nastává počátek německých zápisů v úředních knihách.

Horská ves a známé rekreační středisko (635 m) v údolí Říčky (dříve Klausa) a na okolních svazích pod Anenským vrchem a pod Zakletým. Připomíná se roku 1654 především jako dřevorubecká osada. Je však možné vznik Říček posunout ještě hlouběji do minulosti, na počátek 16. století. Sklárny v průběhu své činnosti měnily stanoviště, tak, jak postupně zpracovávaly dříví ve svém okolí. A právě jedním ze stanovišť rokytnické skelné huti by podle některých pramenů mohla být lokalita Bockwinkel (Kouty) mezi Horní Rokytnicí a Říčkami, a to již roku 1515. 

V Koutech je pak doložena sklárna z roku 1872, postavená Janem Stöhrem z Vamberka, pravděpodobně na místě původní skelné hutě z 16. století. Odbytové nasnáze, drahý přísun surovin a odvoz výrobků a snad i jiné důvody způsobily, že podnik během několika let zkrachoval. Tovární budovy byly strženy a místo továrny na sklo zde byla zřízena pila. Sklárna nejprve vyráběla sklo tabulové, později duté sklo křišt'álové, alabastrové, rubínové a jinobarevné, které se exportovalo i do Anglie (viz stránka Orlickohorské sklo).

Po druhé světové válce dochází vlivem odsunu původního německého obyvatelstva (Dostálův průvodce po Orlických horách z roku 1939 uvádí 848 obyvatel, z toho jen 8 Čechů) k prudkému poklesu počtu obyvatel. Proto v roce 1953 podává ONV v Žamberku návrh na vysídlení obce, která by byla užita jako sídliště pro penzisty a důchodce. Po jednání obecního zastupitelstva byl návrh zamítnut a v obci se začalo se stavbou lyžařského střediska. V roce 1960 byly Říčky vyhlášeny rekreačním střediskem a o tři roky později zde byla založena Horská služba.

V období 1964-65 probíhal severně od obce na jihozápadním svahu Zakletého, podobně jako v Kamenci (viz Luisino Údolí), geologický průzkum možných uranových ložisek. Raženy byly dvě štoly o celkové délce 2200 m. Nepodařilo se objevit žádné významné ložisko, proto bylo od dalších průzkumů upuštěno a ústí štol zavalena.

Pamětihodnosti

Pozdně barokní kostel Nejsvětější Trojice
- vzniknul v letech 1790 - 1792 na místě starší dřevěné kaple. Je to jednoduchá jednolodní stavba zčásti obklopená hřbitovem.

Pod kostelem se nachází chata Devětsil, pojmenovaná podle léčivé byliny, která zde hojně roste. Chata byla postavena architektem Sychrou z původního domu z roku 1812. Na přestavbě, která byla na Světové výstavě v Montrealu oceněna zlatou medailí, se podílela umělecká skupina Devětsil.

Pro Říčky je charakteristická horská rozvolněná zástavba roubených chalup rozesetých po svazích Zakletého, Komářího a Anenského vrchu.

Liniové opevnění - pevnostní objekt R - 87

Sportovní vyžití

Lyžařské středisko, sedačková lanovka na Zakletý
Na jihovýchodním úpatí Zakletého je jedno z nejznámějších lyžařských center Orlických hor. Areál vlastní a provozuje Ski klub Ústí nad Orlicí. V Říčkách se pořádá Skiinterkritérium - mezinárodní lyžařský závod dětí. Běžkaři mohou vleky použít jako ideální nástup na hřebenové túry.

Pro zimní sezónu 2006/2007 byla uvedena do provozu nová sedačková lanovka na Zakletý, která měla původně fungovat i v létě . Koncová stanice lanovky je v nadmořské výšce 992 m n.m., tedy takřka na hlavním hřebeni Orlických hor. Je to ideální výchozí místo na hřebenové túry, neboť nedaleko vrcholu (1km) je turistické rozcestí Pěticestí s kioskem Horské služby.

Už samotná jízda lanovkou je tak trochu atrakcí - postupně se otevírá nádherný výhled na Říčky, obzoru dominuje vzdálený hřeben Bukovohorské hornatiny se Suchým vrchem, po pravé straně se pomalu posouvá dozadu Komáří vrch a těsně před závěrem jízdy lze přehlédnout celé podhůří Orlických hor. Škoda jen, že sedačky lanovky jsou při jízdě nahoru otočené ke svahu a pro výhledy je nutné se otáčet dozadu. Není proto na škodu projet si lanovku i opačným směrem a v klidu si výhled vychutnat - cesta dolů je zdarma.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.obecricky.cz, na kterých najdete další informace.