Vamberk

Vamberk

Vamberk je město na východě Čech v Královéhradeckém kraji, 5 km jižně od Rychnova nad Kněžnou. Vamberk je pětitisícové městečko na úpatí Orlických hor s protékající horskou říčkou Zdobnicí. V centru se křižují silnice I. třídy č. 11 (Praha-Ostrava) a silnice č. 14 (Náchod-Brno). Prochází zde i železniční trať Doudleby n.Orl. - Rokytnice v Orlických horách.

Katastr obce je rozložen od nadmořské výšky 287 m (u soutoku Zdobnice s Divokou Orlicí) do výšky 603m (Litický Chlum). Turistickou polohu Vamberka lze nejlépe poznat z kouzelného návrší chaty Na Vyhlíce (475m), odkud lze pozorovat celé pásmo Orlických hor a za dobré viditelnosti lze spatřit i Kunětickou Horu, Sněžku, nebo Kralický Sněžník.

Nejstaršími tradicemi města je textilní průmysl, kamnářství, výroba uzenin a hlavně krajkářství. V roce 1938 se přidal i strojírenský průmysl, kterému se nyní daří nejlépe.

Vamberecká krajka přesněji řečeno vamberecká paličkovaná krajka je pojem nerozlučně spjatý se jménem města. Zpočátku faktorská domácí výroba využívající místních lidových zdrojů a technik byla podle tradice obohacena v první polovině 17. století flanderskými vlivy dovezenými za třicetileté války novou majitelkou vambereckého panství Magdalenou Grambovou.

Vrchol manufakturní výroby vambereckých krajek lze datovat do 18. a především 19. století, kdy se krajkářství stalo jedním s hlavních způsobů obživy značné části obyvatelstva podhůří Orlických hor. V současné době je grantem vysoké úrovně krajkářství podnik Vamberecká krajka . Jediněčná expozice historie a současnosti krajkářské výroby je uložena ve vambereckém muzeu krajky. Krajkářství je s Vamberkem tak spjaté, že ve městě a v okolí lze těžko nalézt rodinu, v níž se paličkování krajek alespoň někdo z jejich členů podomácku nevěnuje.

Části města
- Vamberk
- Merklovice
- Peklo

Historie
První písemná zmínka o obci je z roku 1341. Mimo hlavních opěrných mocenských bodů, vybudovaných ve 13. století - hradů Potštejn a Litic, byl významný i menší hrádek na skalnatém ostrohu nad řekou Zdobnicí, pojmenovaný Waldenberg. O jeho původním vzezření nic nevíme, zmiňován je až ve výčtu statků, navrácených králem dědicům potrestaného Mikuláše z Potštejna. Během let se jméno Waldemberg zkracovalo na Walmberg, až se ustálil dnešní název Vamberk.

Z roku 1616 pochází písemné privilegium od císaře Matyáše s právem 3 jarmarků a týdenního trhu. Zároveň jim při těchto příležitostech povolil vybírat na mostě mýto. Své vrchnosti odváděla pak města poplatek, zvaný šos neboli peníz ochranný a podle místních zvyklostí a různých závazků vykonávali i práce robotní.

Po bitvě na Bílé Hoře za vlády Pecingara, byl evangelík a stál n a straně vzbouřenců, propadla třetina majetku ve prospěch císaře. Po té za 30 715 kop míšenských byl majetek prodán císařskému vojevůdci Albrechtu z Valdštejna. Ten příští rok směnil vamberecké panství s Marií Majdalénou Trčkovou z Lobkovic a ta jej prodala okolo roku 1267 císařskému generálu Kašparovi z Grambu.

Listina z 22. února 1707 stvrzuje prodej Vamberka Leopoldovi Libštejnskému z Kolovrat na Rychnově spolu se vsí Merklovice, Podřezov, Roveň, Lupenice, Jámy, Jahodov, Peklo, údolí řečené Pekelec a zámeček s pivovarem, pálenkou, krčmami, poplužními dvory. A to vše za 90 000 zlatých rýnských.

Robotní povinnosti, vystupňované za Kašpara z Grambu velmi sužovaly obyvatele Vamberka, a proto městská rada prosila vrchnost o zmírnění svých povinností. Rozsáhlou listinu přijal František Karel hrabě Libštejnský z Kolovrat, který převzal správu panství roku 1716. Hrabě Libštejsnký potvrdil vambereckým obchod se solí, osvobodil je (kromě 6 chalup) od robot za roční plat 102 kopy 31 grošů a propustil je z nevolnictví.

Význačným činem byla stavba Moravsko-polské silnice, jež byla zahájena roku 1839 a za dva roky dokončena. Vyžádala si značné terénní úpravy včetně prokopání kopce u kostela a stavbu terasu pod kostelem. Vjezd do města byl přes řeku Zdobnici po dřevěném mostě. O 25 let později byl tento most nahrazen mostem kamenným s dvěma mohutnými oblouky a osmi sochami českých patronů.

Velikou kulturní událostí pro Vamberk bylo odhalení pomníku mistra Jana Husa 3. července 1904. Divadelní spolek Zdobničan připravil k tomuto dni Tylovu hru "Jan Hus", kterou sehráli čtyřikrát při vyprodaném sále.

Městečko, po staletí žijící z krajkářství, tkalcovství a obchodu se dřevem, v němž se koncem 19. a počátkem 20. století začal nesměle rozvíjet průmysl textilní, kamnářský a masný, se během několika let stalo nejen průmyslovým centrem regionu, ale i jedním z nejprůmyslovějších měst celé oblasti.

Muzea

Muzeum krajky Vamberk - (Vilímkova 88)
Muzeum krajky Vamberk nabízí návštěvníkům jedinečnou expozici, která ozřejmuje vývoj české krajky od 18. století až do současné doby.

Představuje staré lidové krajky, vývoj krajkářství pod vlivem odborného školství od konce 19. století, je zde zastoupena tvorba zakladatelských osobností české moderní krajky a práce jejich žákyň, především v souborech krajkových děl, která reprezentovala stát na světových výstavách EXPO Brusel 1958 a EXPO Montreal 1967.

Samostatnou část expozice tvoří soubor unikátních děl českých umělců současné doby. 

Muzeum krajky Vamberk je specializovanou institucí s celostátní působností. Sbírkový fond, jehož počátky souvisí s otevřením krajkářské školy ve Vamberku v roce 1889, obsahuje krajky především paličkované, ale zastoupeny jsou i krajky hotovené jinými technologiemi. Vedle stálé expozice nabízí Muzeum krajky každoročně také výstavy tematické, věnované krajkám historickým nebo tvorbě významných osobností. 

V roce 2002 založilo Muzeum krajky v tomto významném krajkářském regionu novou tradici a ve spolupráci s městem Vamberk uspořádalo 1. Bienále české krajky, nad kterým převzala patronát paní Dagmar Havlová. Bienále, prezentované výstavou soutěžních prací, se stalo přehlídkou nejlepší krajkářské tvorby z počátku třetího tisíciletí. Vítězné dílo zakoupilo město Vamberk a je vystaveno v expozici muzea.

Pamětihodnosti
- Kostel svaté Barbory
- Kostel svatého Prokopa
- Židovský hřbitov
- Boží muka
- Socha Krista u sloupu
- Socha Odpočívající Kristus
- Socha Panny Marie
- Socha svaté Anny
- Sousoší svaté Anny
- Sloup se sochou Panny Marie na náměstí
- Socha Mistra Jana Husa na náměstí
- Kašna na náměstí
- Kamenný most přes Zdobnici s osmi sochami, postavený v letech 1864 - 1865.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.vamberk-city.cz, na kterých najdete další informace.