Dobruška

Dobruška

Jednou z nejkrásnějších vstupních bran do Orlických hor je město Dobruška. Jeho poloha na křižovatce starých obchodních cest z něho učinila přirozené spádové středisko celé okolní oblasti. Nejstarší písemná zpráva o Dobrušce jako o městě je již z roku 1320. Od 16. století se město stalo hospodářským centrem rozkvétajícího východočeského dominia Trčků z Lípy. Ve století 19. se na Dobrušsku vytvořilo jedno z regionálních ohnisek národního obrození. Dnešní Dobruška má přes 7000 obyvatel a tvoří administrativní, hospodářské a kulturní centrum širokého okolí.

Město má staleté tradice textilní výroby, k níž od 19. století přibyla výroba strojírenská. Poskytuje veškeré potřebné služby svým občanům i návštěvníkům. Sídlí zde Vojenský geografický a hydrometeorologický úřad, jehož práce představuje jednu ze světových špiček ve svém oboru.

Dobruška je městem mnohých historických památek, které jsou cílem mnoha návštěvníků od nás i ze zahraničí. Jako bílá perla v mělkých lasturách podhorské pahorkatiny vévodí krajině Dobrušska renesanční kostel sv. Ducha nad městem. Dominantou města samotného je renesanční radnice. Ze zpřístupněného věžního ochozu je nádherný výhled na Orlické hory i Krkonoše. V reprezentačních prostorách radnice nalezly své důstojné místo prvotiny světově proslulého malíře Františka Kupky, který v Dobrušce prožil své dětství a mládí. Zájemci o české dějiny si mohu prohlédnout stálou expozici v rodném domku Františka Vladislava Heka, proslaveného spisovatelem Aloisem Jiráskem v románu F. L. Věk. V dobrušském muzeu je stálá výstava, věnované historii místní židovské komunity, jejíž součástí je i mikve (rituální očistná lázeň), jediná památka svého druhu přístupná v České republice.

Svou polohou, komplexním zázemím služeb i mnoha památkami je Dobruška ideálním východiskem pro poznávání přírodních krás i historických zajímavostí celé severní části Orlických hor a Podorlicka.

Příroda Dobrušska
Dobruška leží v kotlině pod Orlickými horami. Od města směrem východním se začínají zvedat hřbety podhůří Orlických hor. Těsně nad ním je první zlom, který je jasně patrný například při prvních sněhových nadílkách, kdy směrem k horám sníh zůstává ležet, zatím co ve městě a směrem do kraje ještě mizí. Zlom orlického podhůří přechází u Dobrušky do nížinné tabule s úrodnou údolní nivou.

Dobruškou protékají dva potoky. Zlatý potok, pramenící v Orlických horách nad Sedloňovem, protéká celou řadou vesnic, které historicky patří do spádové oblasti města Dobrušky. V minulosti právě podél tohoto vodního toku vedly komunikace, spojující město s okolními vesnicemi. Druhým potokem je Brtva pramenící pod Bačetínem. Pod Dobruškou, v Pulicích, se vlévá do Zlatého potoka a pokračuje k Českému Meziříčí, kde dostává název Dědina. U Třebechovic pod Orebem se vlévá do Orlice.

Potoky bývaly vydatným zdrojem vody jak pro obyvatelstvo, tak i (zejména od 19. století) pro místní řemeslnou a průmyslovou výrobu. Žily v nich i ryby. Současný značný stupeň znečištění však život v dobrušských vodních tocích téměř neumožňuje. Zlatý potok byl v roce 1647 rozhodnutím paní skaleckého panství Kateřiny z Vlkanova na Cháborách rozdělen. Přírodní koryto pokračuje směrem do Dobrušky; od cháborského splavu byl však v měkkých slínovcích vylámán nový umělý náhon, obohacující vody rybniční soustavy mezi Semechnicemi a Opočnem. V suchých letech probíhaly pak mezi Dobruškou a Opočnem časté spory o vodu, končící až soudními řízeními.

Geologicky je krajina Dobrušska tvořena usazeninami pradávného mořského dna, z nich se vytvořila především opuka. Ve městě samotném sahá skalní podklad značně vysoko, takže například některé sklepy domů v historickém jádru byly částečně hloubeny do skály.

Radnice
Nejvýznamnější budova našeho města pochází ze druhé poloviny 16. století. Byla postavena po velkém požáru v roce 1565. Její dějiny jsou úzce spjaty s dějinami města a těžko bychom hledali událost, která se neodehrála v ní, nebo v její blízkosti. V roce 1628 táhly kolem radnice selské povstalecké houfy, směřující k opočenskému a později novoměstskému zámku. Po porážce povstání proběhly v prostorách radnice také výslechy a soudy zajatých sedláků. V dobrušské radnici totiž sídlil hrdelní soud, a to až do roku 1765, kdy byla tehdejší soudní organizace zrušena. Jedna památka na hrdelní soudnictví v Dobrušce se zachovala přímo na radnici. Je jí zvonek, zavěšený nad vnějším schodištěm, který doprovázel odsouzence na jejich poslední cestě. Nese na sobě německý nápis "Jsi-li soudcem, suď spravedlivě. Bůh je tvůj soudce, ty jsi jeho sluha".

Radnice také přežila dva největší požáry v dějinách města. Oba se odehrály v 19. století, a to v letech 1806 a 1866. Ač značně poničena, byla vždy jako jedna z prvních budov ve městě obnovena. Přitom se (podle momentálně panující módy) měnil tvar její střechy. Dnešní podobu získal po posledním uvedeném požáru, ve druhé polovině 19. století. Až do století minulého byla radnice sídlem městské samosprávy.

Radnice sloužila především jako sídlo městské samosprávy. Ve středověku zde zasedal již zmíněný hrdelní soud. V radničním sklípku byl sklad soli, vína a kořalky. Přízemní prostory plnily za první republiky funkci městské šatlavy a později zde byl umístěn městský archiv. Na opačném konci radniční věže se u ochozu choulila skromná komůrka hlásného.

Po poslední rekonstrukci byla v prostorách radnice upravena reprezentativní obřadní síň, sloužící svatbám, vítání nových občánků města i přijímání vzácných hostů. V těchto prostorách našla svůj útulek také románská křtitelnice, nejstarší hmotná památka města, a prvotiny světového malíře Františka Kupky. Ve věži radnice jsou instalovány expozice muzea, věnované dějinám města a hrdelnímu právu a vystoupíte-li až na radniční ochoz, budete odměněni výhledem na krásu panoramatu Orlických hor.

Kostel svatého Václava
Děkanský kostel je jedním ze svědků nejstarší minulosti Dobrušky. Jeho paměť sahá až do dob, kdy naše město vznikalo. Pravděpodobně již tehdy byl spolu s prvními domy postaven kostel, zasvěcený zřejmě již od počátku Panně Marii a svatému Václavu.

Jak vypadal původní kostel, dnes nevíme. Je možné, že ten úplně první byl pouze dřevěný. Ale ještě ve středověku jej nahradila stavba kamenná. Důkazem vysokých stavebních kvalit dobrušského děkanského kostela je nedávno nalezený kamenný svorník, zdobený soukenickým znakem.

V letech 1709 až 1724 je děkanský chrám svatého Václava přestavěn do barokní podoby. Autorem tohoto architektonického díla je stavitel, jehož jméno prozrazuje italský původ - Mikuláš Rossi.

Monumentální stavba, navozující svým interiérem pocit Boží velikosti a slávy, vyrostla pravděpodobně na základech předchozí kostelní budovy.

Stará kostelní krypta dosud ukrývá pozůstatky nejstarších donátorů - pánů z Dobrušky a prvních Trčků z Lípy. Druhá pohřební krypta sloužila jako místo poslední místo odpočinku duchovních. Dnešní podoba průčelí byla zřejmě v 18. století bohatší o řadu ozdobných barokních stavebních prvků.

Na místě dřevěné vyrostla nová kamenná zvonice. Původní podkladové kameny jsou zabudovány v jejích nárožích. Zvony, které v ní vyzváněly, padly za oběť dvěma světovým válkám. Do požáru v roce 1806 byla zvonice kryta cibulovitou pozlacenou bání. Protože stejně vyhlížela i radnice, obě věže ve slunci do daleka zářily.

Pohromou pro dobrušský kostel svatého Václava byl již zmíněný velký požár města dne 9. května 1806, který vedle celého historického jádra zničil i tuto stavbu. Obnova trvala pro nedostatek finančních prostředků poměrně dlouhou dobu. Navíc nebyla stavbě vrácena její barokní krása v dřívější plné míře. V rekonstruované stavbě našly své hojné uplatnění stavební prvky tehdy módního klasicistního slohu.

Děkanský chrám svatého Václava není jen tichým svědkem minulosti. Tak jako v celých svých dějinách je i dnes především místem setkávání lidí s živým Bohem.

Od roku 1969, s nucenou přestávkou v období tzv. normalizace, se zde uskutečňují i časté ekumenické bohoslužby, na nichž se podílí i pět dalších křesťanských církví, které v Dobrušce působí. Pod jeho klenbou se konají i četné kulturní akce, především koncerty vážné hudby. Vystupoval zde i soubor světové proslulosti Schola gregoriana Pragensis, vedený Davidem Ebenem. Každoročně se zde konají koncerty Orlicko-kladského varhanního festivalu. Kostel svatého Václava je tak nejen architektonickou dominantou města, ale také významným střediskem duchovního života Dobrušky i širokého okolí.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.mestodobruska.cz, na kterých najdete další informace.