Blažejovice

Blažejovice

Historie
Blažejovice získaly název pravděpodobně podle Blažeje, kanovníka vyšehradské kapituly, které věnovala toto území královna Svatava asi v roce 1126. Poté vzniklá osada se stala prebendou kanovníka Blažeje.

První zpráva o obci pochází z roku 1352, ze stvrzovací listiny krále Karla IV.

O něco mladší je zřejmě dnes k Blažejovicím náležící osada Vítonice, o níž se poprvé zmiňuje zpráva z archivu vyšehradské kapituly z roku 1407. I Vítonice získaly jméno podle kanovníka, jehož byly prebendou, ovšem tentokrát Víta. Vítonice se však vyvýjely pomaleji než Blažejovice, ještě na konci osmnáctého století zde byl pouze poplužní dvůr, hospoda a hájenka.

Veškerý majetek ztratila kapitula v době husitských válek a císař Zikmund pak připsal Blažejovice rytíři Mikuláši Trčkovi z Lípy. Od něj je v roce 1547 koupil Jindřich Kekule ze Stradonic. Po něm přešly na Štěpána Střelu z Rokyc a poté, od roku 1611 byly vlastníky Vraždové z Kunvaldu. Tehdy byla postavena dřevěná zvonice, na níž byl zavěšen zvon Václav, který visí v kapličce na blažejovické návsi dodnes.

V roce 1695 propadla obec královské komoře, od které je koupil její prezident hrabě Jindřich Berka z Hovora a obratem prodal hraběti Janu Leopoldovi Donátu z Trautsonu a Falkenštejna. Ten skoupil i okolní obce a za sídlo panství zvolil Dolní Kralovice.

V roce 1766 pak celé panství koupil Josef Palm z Guldenfingen. Jeho potomci však panství zadlužili a postupně prodali. V roce 1844 jej ve veřejné dražbě koupil kníže Vilém Vincenc z Auerspergu. Část panství přešla na stát už po první světové válce, zbytek po roce 1945.

Dvacáté století přineslo blažejovickým občanům školu, dostavěnou v roce 1910. Časem však ubylo dětí a tak byla v roce 1973 zrušena. Dnes slouží budova jako sídlo Obecního úřadu.

Největší stavební rozvoj obce probíhal v době první republiky, kdy bylo postaveno 10 nových domů a další opraveny.

Po déle trvajícím snažení byl v roce 1971 založen v obci hasičský sbor, který si po dvanácti letech postavil zbrojnici a pravidelnými hasičskými bály zpestřuje kulturní život obce.

V devadesátých letech byla v obci vybudována kanalizace a vodovod, péče se také věnuje údržbě blažejovických rybníků.

Současnost a poloha
Blažejovice leží na Blažejovickém potoce, největším přítoku vodní nádrže Želivka. Asi 1,5 km na západ leží osada Vítonice, která k Blažejovicím správně náleží. Krajinnou dominantou je vrch Hůrka (547 m n. m.) vypínající se severně od obce.

Blažejovickou náves zdobí rybník a kaplička Panny Marie z poloviny devatenáctého století.

Většinovým způsobem obživy zde vždy bylo zemědělství a práce v lese, dnes obec nabízí svým obyvatelům i některé služby například autoservis, elektroservis, truhlárnu či hostinec. Ten byl v obci odnepaměti. Sloužil i kulturním účelům, konaly se zde zábavy i plesy. Dnes se jmenuje U Říhů.

Hasičský sbor vzniklý na počátku sedmdesátých let se účastní úspěšně požárnických soutěží, ale také pořádá pravidelné hasičské bály a masopustní zábavy.

Budovu, ve které dnes sídlí obecní úřad, nechali blažejovičtí postavit na počátku dvacátého století jako školu, předtím navštěvovali děti školy v nedalekých, dnes zatopených, městečkách Zahrádka a Dolní Kralovice. Protože v Blažejovicích dětí ubylo, byla škola v roce 1973 zrušena.

V posledních letech vybudovala obec vodovod a kanalizaci, velkou péči věnuje také zdejším čtyřem rybníkům.

V Blažejovicích a Vítonicích žije dnes 104 obyvatel v 51 domech. Zhruba polovina domů slouží pouze rekreaci, pro kterou jsou zde díky krásné přírodě, bohaté na houby, ideální podmínky.

Památky

Kaplička Panny Marie
Na blažejovické návsi stojí kaplička Panny Marie z poloviny devatenáctého století. Ta v sobě ukrývá starší zvon Václav, jenž má pohnutou historii. Od roku 1695 do postavení této kapličky byl zvon zavěšený na dřevěné zvonici. V době druhé světové války byl zrekvírován, ale po válce naštěstí nalezen v Praze a zavěšen zpět do kapličky. Slavnosti provázely jak nové zavěšení zvonu, tak znovu vysvěcení kapličky 19. 8. 2000.

Kaplička ve Vítonicích
Vítonice jsou malou osadou o 11 obyvatelích, které správou náležejí k Blažejovicím.

Historie osady je spojena s kolonizací oblasti vyšehradskou kapitulou v 11. století. Její jméno pochází z vlastního jména Vít, tak se jmenoval kanovník, jehož byla osada prebendou.

Vítonice zdobí kaplička, která byla přenesena ze vsi Přísek, zatopené želiveckou přehradní nádrží. Do kapličky byl přemístěn zvon, visící doposud na dubu. Dnes se ve Vítonicích zvoní pouze při pohřbech.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.zelivka.cz/article.asp?article_id=10, na kterých najdete další informace.