Pravonín

Pravonín

Historie
Kolem roku 1150 byl založen louňovický klášter. Byl to ženský klášter řádu premonstrátského. Přičiněním kláštera byl vystavěn kostel v Kondraci a rotunda v Libouni a v Pravoníně.Pověst říká, že pravonínský kostel byla původně prostá kaple v lese stojící, která teprve později kaplí zámeckou se stala.

Přemysl Otakar II.(vládl s otcem od r. 1247) dal kus hvozdu kolem kaple členu své družiny Pravonovi na dobu trvání rodu s tím, aby jej osídlil. Pravona rozměřil zapsanou mu půdu na 30 lánů a založil vesnici ve tvaru obdélníku ve směru východ-západ. Vesnice po svém zakladateli (r. 1250) dostala jméno Pravonín.

Během historického vývoje v zemi, při střídání panovníků, po válečných událostech se též hospodářský vzestup střídal s úpadkem. Za vlády Karla IV. měl již Pravonín svého faráře. Na západu pod kostelem byla r.1350 postavena fara, dřevěná stavba na kamenné podezdívce. V 15. století měli Pravonín v držení Trčkové z Lípy. Od Trčků koupili Pravonín Kekulové ze Stradonic, kteří v Pravoníně r. 1567 vybudovali tvrz. Roku1580 Václav Kekule obnovil pravonínský kostel, který tu stál již v desolátním stavu. Roku 1616 prodal před svou smrtí Václav Kekule statek Pravonín s tvrzí a sídlem, dvorem poplužním a pivovarem svým strýcům Václavu a Mikuláši Salavům z Lípy.

Roku 1618 vypukla válka v Čechách a v roce 1640 též mor. Roku 1645 táhli Švédové od západu na Moravu a přitom 24 2. vydrancovali a zpustošili Pravonín. Ten však znovu ožil. V r. 1728 byl majitelem panství Jan Ignác Caretto hrabě Millesimo z italské šlechtické rodiny. V roce 1729 má Pravonín již vlastní školu a od r. 1710 je zde i panský pivovar. Po Carettovi, který panství prodal v r. 1733, vlastnila Pravonín řada majitelů, nejdéle od r. 1756 - 1800 měla statek v držení rodina Václava Vejvody ze Stromberka, který dal také v roce 1765 přestavět pravonínský zámek.

V polovině 18. století se zde začínají objevovat i zděná stavení. V pravonínském panství se v roce 1800 střídá opět řada majitelů, mezi nimi stále častěji i nešlechtici a jejich hospodaření většinou tvoří dluhy. V roce 1808 získal dražbou Pravonín hrabě Jan Pachta z Rájova. Richard Wágner se seznámil s Pachtovými prostřednictvím své rodiny, přijel na jejich pozvání do Pravonína, kde strávil nezapomenutelné léto a podzim roku 1832. Pravonínský zámek byl v této době již patrovou trojkřídlovou budovou s klasicistním průčelím, ozdobeným rokokovými sochami.

V revolučním roce 1848 došlo k odstranění feudálních vztahů na vesnici, bylo zrušeno poddanství a tím i robota. V roce 1850 se v rámci reforem staly místo vrchnostenských panství základem správy obce.

V r. 1910 jsou v Pravoníně zřízeny i první záložny, agrárnická Kampelička a klerikální Raifeisenka. V roce 1876 je v obci zřízen poštovní úřad. Pravonínský velkostatek vlastnila od r. 1843 - 1894 rodina Kulichů, po několika dalších majitelích přišel do Pravonína od r. 1910 František Prášek, pověstný zejména tím že plundroval zdejší lesy tak, až mu nadměrná těžba musela být úředně omezena. Na počátku 20. století přišla těžká válečná léta. V roce 1914 narukovalo 151 mužů do války.

Od r. 1934 patřil velkostatek rodině Sekaninových. V roce 1948 však bylo v rámci třetí etapy pozemkové reformy provedeno vyvlastnění velkostatku Sekaninových, současně byly vyvlastněny některé hospodářské budovy a část zemědělské techniky velkostatku. 8. 4. 1948 byl zemědělský statek včetně zámku převzat státem a prostory zámku byly změněny na administrativní budovu. V 90. letech byl zámek v restituci navrácen původním vlastníkům rodu Sekaninů. Nadále je hezkou dominantou vesnice a jsou v ní dodnes slouženy bohoslužby.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.pravonin.cz/, na kterých najdete další informace.