Vlašim

Vlašim

Současnost
Vlašim čítající zhruba 12 700 duší, jež nalezneme v mapě na 490 a 43' severní šířky a 320 a 34' východní délky, se nachází mírné kopcovité krajině, předhůří Českomoravské vrchoviny. Klima je tu lehce podhorské, s občasnými tužšími zimami, hezkým létem a podzimem. Průměrná nadmořská výška je 370m (nádraží 390,3 m).

Poblíž leží též chráněna krajinná oblast Blaník, hojně navštěvovaná turisty. Podrobné informace o této lokalitě a celém regionu naleznete ve vlašimském infocentru. Spodní část Vlašimi okolo Žižkova náměstí má zachovánu původní historickou dispozici, je i nyní nákladně opravována. Tato rekonstrukce již úspěšně proběhla v Pláteníkově ulici, jež na Žižkovo náměstí přímo navazuje.

Horní část města, jež tvoří zejména Komenského a část Lidické ulice, bohužel poznamenala živelná unifikovaná panelová výstavba sedmdesátých let, která zcela vymazala z mapy města typickou maloměstskou obchodní zástavbu z počátku 20. století.

V současné době se zpracovávají moderní projektové studie a první stavby realizované v této městské části již navazují na násilím přervanou tradici. V plánu je totální obnova této městské části, tzv. obchodní zóna. Právě v této uvažované obchodní zóně se naskýtá možnost privátního obchodního podnikání s poměrně slušnou perspektivou. Pochopitelně se město nebrání modernímu obchodování ve velkém, nalezneme tu tedy i moderní supermarkety /ALBERT, OD Blaník/.

Jak bylo zmíněno, město má klidný provinční ráz, s mnoha památkami. Nesmíme pochopitelně opomenout zámek, více jak z poloviny zničený po obrovském požáru, zaviněném neopatrností při svařování teplovodního potrubí v roce 1992, jehož rekonstrukce se pomalu dokončuje. V tomto objektu má sídlo Střední zemědělská škola, najdeme zde muzeum s unikátní expozicí sportovního a loveckého střelectví, jež úzce souvisí s výrobním programem největšího vlašimského podniku, světoznámé  zbrojovky a továrny na střelivo SELLIER & BELLOT.

Historie
Historická stránka čerpá především z knihy Františka Augustina Slavíka "Dějiny města Vlašimi a jeho statku".

500 - 700
Germánské a později Slovanské osídlování regionu

1000 - 1200
Knížecí rod Vlastislaviců. Historie rodu ani města není v těchto dobách podrobně známa. Slavík se zmiňuje v "Dějinách", že Vlašim jako městečko existovala již zřejmě v XIII. století, zprvu na pravém, později na levém břehu Blanice.

1303
Postaven údajně ve Vlašimi hrad, kostel založen už dříve /nepodloženo/ Jméno Vlašim pochází od slovanského Vlašín, nebo též Vlastislav - po roce 1303 se hovoří o založení města na pravém břehu Blanice

1320
První písemná zmínka o Vlašimi - tento rukopis, zvaný rukopis milánský objevil Papež Pius XII. Souvisí se svatořečením Anežky České. Hovoří se v něm o Markvartu z Vlašimi, jež mnoho svých poddaných vlasy Anežky od zimnice uzdravil a "patnáct z nich zásluhami služebnice Kristovy prudkostí zimničných bylo zproštěno".

1303 - 1363
Pánové z Vlašimi. První známý šlechtický rod na Vlašimi. Bohužel o nich není nic bližšího nevíme. Písemné záznamy se nedochovaly.

1363 - 1413
Druzí Páni z Vlašimi, odjinud z Jenštejna. pokračuje expanze osídlení i na levý břeh řeky a směrem k rybníku Valše. 1413 - 1442
Ryríři z Chotěmic na Vlašimi, husitské války, táboři vypleňují klášter v Louňovicích.

1442 - 1546
Trčkové z Lípy. Neutěšený stav po bitvě u Lipan, Trčkové jsou stoupenci JIříka z Poděbrad, panství je zadluženo, různice o majetek mezi příslušníky tohoto rodu, zvláště mezi Zdeňkem a jeho strýcem Janem.

1546 - 1550
Rytíř Markvart Stranovský ze Svojovic.

1550 - 1588
Rytíři Klenovští ze Ptení.

1588 - 1621
Rytíři Vostrovcové z Kralovic. Spláceli dluhy především.

1621 - 1660
Páni z Talmberka.

Památky

Zámek a park
- PROHLÍDKOVÝ OKRUH PARKEM - Čínský pavilon

- PROHLÍDKA ZÁMKU,  PODBLANICKÁ GALERIE - Vlašimská brána

- NOVÉ SOCHY V PARKU - Sochařské sympozium 2005
Pískovcové sochy u Znosimské brány

- NAUČNÁ STEZKA VLAŠIMSKÝM PARKEM
Stezka se 16 zastaveními
Okružní cesta celým parkem

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.mesto-vlasim.cz/open/index.php, na kterých najdete další informace.