Netvořice

Netvořice

Historie
• 1205 první historická zpráva o Netvořicích
• 1393 vlastníkem Netvořic Mikuláš z Temeřic
• 1400 vlastníkem Petr z Netvořic
• 1429 vlastníkem Chval z Chotče
• 1521 Netvořice poprvé povýšeny na Městečko
• dědí je Jan a Přibík Netvorští
• 1527 umírá Jan Netvorský, část Netvořic dědí Jan Řepa z Neveklova, po Přibíkovi dědí část Netvořic Albrecht Netvorský
• 1573 potomci Jana Řepy prodávají část Netvořic Bernardu Hodějovskému
• 1600 Albrechtův syn Aleš (Alexius) Netvorský regentem panství konopišťského (+1602)
• synové Alešovi:
- Jan – usazen na Jablonné
- Přibík – prodává část Netvořic Michnovi z Vacínova, majetek Hodějovskýc h zabaven, získává Valdštejn, prodává Michnovi z Vacínova
• 1654 v Netvořicích 35 stavení
• 1669 založena matrika za kněze Blažej e Nynka Holického
• 1683 Netvořice se stávají majetkem Svatovítské kapituly
• za vlády Leopolda I. Netvořice podruhé povýšeny na městečko
• 1713 zřízena netvořická radnice
• 1717 umírá na Jablonné Václav Ferdinand Netvorský
• 1729 Jan Netvorský prodává Jablonnou
• rod Netvorských opouští náš kraj
• 1787 v Netvořicích 79 č. p., škola již uváděna pod č. p. 16
• na přelomu 18. a 19. století působil v letech 1786 až 1830 na škole Josef Lemoch
1825 velký požár zničil část Netvořic, včetně kostela a školy, v Netvořicích odepření roboty, ustavení Národní gardy, 94 č. p.
• 1862 Živnostenské společenství
• 1869 otevření poštovního úřadu
• 1870 zřízení četnické stanice
• 1875 v Netvořicích 93 č. p. a 870 obyvatel
• 1890 873 obyvatel

Současnost
Netvořice se nacházejí v severozápadní části okresu Benešov. Rozkládají se v kotlině Netvořické vrchoviny, náležející do Středočeské pahorkatiny. Nadmořská výška obce je 358 m, což znamená, že se z hlediska reliéfu krajiny jedná o plochou vrchovinu.

Geologické podloží kraje tvoří převážně žuly, místy pak přeměněné horniny ve formě břidlic nebo krystalických vápenců. Z pokryvných útvarů jsou to také štěrkopískové terasy Vltavy a Sázavy. Naprostou převahu má hnědozem a lesní podzolová půda.

Památky

Římsko katolický kostel Nanebevzetí Panny Marie
První zpráva o tomto kostele pochází z roku 1350, kdy již byl farním kostelem v benešovském děkanátu. Původně se jednalo o gotickou stavbu, obklopenou hřbitovem. Dnešní barokně-rokoková podoba je z přestavby v polovině 18. století. Dalšími úpravami kostel prošel v letech 1887 a 1991 až 1994, kdy byl nově zrestaurován ze značně zchátralého stavu. V chrámu se mimo jiné nacházejí náhrobní kameny Aleše Netvorského z Březí a jeho choti Marie Beřkovské ze Šebířova z počátku 17. století. Proti kostelu přes Hrubínovu ulici stojí ke kostelu náležející fara, pocházející z doby přestavby kostela v 18. století. Původně měla mansardovou střechu. Starší fara stávala severně od kostela.

Kostel Církve československé husitské
Koncem minulého století prošel kostel generální opravou. Sokolovnu si postavili členové tělovýchovné jednoty Sokol, založené v Netvořicích roku 1907, v roce 1924. Sokolovna nesloužila pouze tělovýchově, ale také ochotnické činnosti, k pořádání plesů a od roku 1929 i k provozování kina. V roce 1963 byla budova rozšířena. V jejích základech se nachází pravděpodobně i zdivo bývalé netvořické tvrze, stávající v těchto místech do poloviny 19. století. Dobu jejího vzniku neznáme.

V Městském muzeu, přestavěném do dnešní podoby v roce 1931. Již roku 1919 působil v obci „Muzejní spolek“ s úkolem shromažďovat památky ze života obce. Chloubou muzea je sbírka týnecké kameniny. Od nuceného zániku spolku v roce 1952 je muzeum v péči obce. Její zásluhou došlo také v roce 1997 k rekonstrukci budovy i sbírek. Nedaleko muzea stojí zbrojnice Sboru dobrovolných hasičů, založeného v roce 1882.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://netvorice.cz/, na kterých najdete další informace.