Bohdalice-Pavlovice

Bohdalice-Pavlovice

Historie
Bohdalice-Pavlovice patří k těm obcím vyškovského okresu, které se mohou pochlubit zámkem. První zmínka o obci pochází z roku 1337, kdy se v pramenech objevuje Vojtěch z Bohdalic. Roku 1368 zapsala Klára, vdova po Čertovi z Bohdalic, díl obce Petru Hechtovi z Rosic. Majetková situace však byla velice složitá: Bohdalice byly rozděleny na čtyři části, které vlastnily různé rody. Teprve roku 1420 celou obec sjednotil ve svých rukou Ondřej z Pavlovic. Již tehdy tu však byl farní kostel, který se poprvé připomíná již roku 1401.

Roku 1464 patřila obec Protivcovi ze Zástřizl a Pavlovic. Později - roku 1531 - byl statek zapsán Mikuláši Doupovcovi z Doupova. Ten zde vybudoval na zelené louce a uprostřed obce renesanční tvrz. Roku 1551 bratři Jan a Petr Doupovci prodali Bohdalice s patronátem a Pavlovice Jeronýmu Bařickému z Bařic, kterému však zboží patřilo pouze do roku 1554. Roku 1568 a opět 1601 je zmiňována fara obsazená evangelíky, již roku 1617 však byla opět v katolických rukou.

Majitelé Bohdalic se rychle střídali: bohdalické zboží postupně patřilo např. Janu Sedlnickému z Choltic (v letech 1554-1566), Janu Nekešovi staršímu z Landeka (1566-1568), Markvartovi Rájeckému z Mírova (1568-1571) nebo Janu Purkartovi Černčickému z Kácova (asi 1572-1574). Roku 1580 prodal Bernard Petřvaldský z Petřvaldu Bohdalice s tvrzí a Pavlovice Albrechtu Čertorejskému z Čertorej. Po jeho smrti získal roku 1601 majetek Ladislav Berka z Dubé, který ho obratem prodal rovněž katolíku Ladislavu Popelovi z Lobkovic. Ten si toto zboží ponechal do roku 1614. Bohdalice dále patřily Lukáši Dembinskému z Dembině a jeho ženě. Roku 1638 prodala Polyxena Dembinská provdaná z Vrbna Bohdalice, Pavlovice a dvůr v Herolticích olomouckým jezuitům, kterým majetek náležel až do zrušení řádu v roce 1773. Poté správa státních statků prodala roku 1783 Bohdalice Raymundu Mannerovi z Mannerova. Mannerové zůstali v Bohdalicích až do roku 1946, kdy 11. ňjna zemřela Viktorie Mannerová rozená von Bronn (pocházela z morganatického manželství a byla pohřbena v bohdalické mannerovské hrobce).

Z více majitelů panství si pozornost zaslouží zejména Michal Josef Manner (1810-1894), říšský a zemský poslanec poslanec, spoluzakladatel četných spolků v Brně a ve Vyškově a kupodivu i horlivý český vlastenec (byl mecenášem a ochráncem katolického kněze Františka Xavera Škorpíka, který ostatně v Bohdalicích v letech 1847-1858 působil). Michal Josef Manner vlastnil bohdalický statek v letech 1842-1894, tedy více jak půl století. Při pozemkové reformě roku 1924 byly Arnoštovi Mannerovi propuštěny ze záboru zbytkové statky Bohdalice, Kučerov, Pavlovice; lesní hospodářství, pivovar, lihovar a cihelna v Bohdalicích. Součástí bohdalického panství byl dlouhou dobu nejen pivovar a lihovar, ale také dva větrné mlýny -jeden byl stržen roku 1910, druhý o tři roky později přestavěn na motorový.

V roce 1928 byl v obci založen Langrův klempířský závod, který byl po znárodnění roku 1950 přeměněn na Kovoslužbu a později na závod Strojíren drůbežářského průmyslu. Součástí původního závodu byla i parní mlékárna, združstevněná roku 1930. Obecná škola byla založena v roce 1848, v letech 1926-1931 působila v obci česká menši nová měšťanská škola, v roce 1945 byla na zámku otevřena měšťanská škola, která byla roku 1958 změněna na osmiletou střední školu pro šest obcí. Bohdalice byly čistě českou obcí, nejsilnější pozici měli agrárníci (oficiální název strany zněl Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu - někdy jsou proto zkráceně označováni i jako republikáni), což dokázali vítězstvím ve volbách v letech 1929 a 1935. Po válce za zcela jiné situace zvítězili poměrně těsně komunisté před národními socialisty a lidovci. Kromě zámku a mannerovské hrobky patří k významným památkám i farní kostel Nanebevzetí Panny Marie postavený v empírovém slohu v letech 1807-1814 nebo barokní socha sv. Jana Nepomuckého z první třetiny 18. století.

Pavlovice se připomínají roku 1371, kdy se po obci píše Protivec z Pavlovic. Jiný Protivec prodal roku 1406 půl obce svému bratru Ondřeji (kterému roku 1420 patřily celé Bohdalice), kromě nich měl podíl na Pavlovicích ještě i Heřman z Pavlovic. Roku 1490 se připomíná jako majitel obce Protivec ze Zástřizl, o šest let později Mikuláš ze Zástřizl. Jan z Pernštejna vložil Pavlovice roku 1531 Mikuláši Doupovcovi z Doupova a obec dále sleduje osudy Bohdalic. Škola byla v Pavlovicích od roku 1902 (předtím chodily děti do Bohdalic), roku 1907 byl v obci založen hasičský sbor, o tři roky později místní odbor Národní jednoty, v roce 1919 i čtenářský spolek. Pavlovice byla čistě česká obec: v roce 1929 se vítězem voleb stali agrárníci o jediný hlas před lidovci, v roce 1935 pak agrárníci zvítězili drtivým způsobem (obdrželi 106 hlasů ze 160 možných; druzí lidovci měli 44 hlasů a komunisté - jen tak pro zajímavost - měli v obci dva příznivce). V roce 1950 žilo v obci 247 obyvatel v 73 domech. Pavlovice byly v roce 1964 sloučeny s Bohdalicemi.

Rozhledna na Holém kopci v Manerově
Rozhledna - či spíše vyhlídka je součástí stavby Vodojemu Bohdalice, jedná se o menší plošinu nad střechou vodojemu.

Vodojem prošel v letošním roce rozsáhlou rekonstrukcí při stavbě "Rozšíření SV Vyškov, I. etapa - Nesovická větev" a při této příležitosti byla vybudována zmíněná vyhlídka. Celá stavba je majetkem VaK Vyškov, a. s. Rozhledna je přístupná kdykoliv, při dobrém počasí je viditelnost do širokého okolí - až k Olomouci.