Orlovice

Orlovice

Historie
Orlovice se nacházejí na okraji Litenčických vrchů při silnici do Ivanovic, 9km jihovýchodně od Vyškova, v nadmořské výšce 315 až 350 m. Pověst praví, že hrad Orlov (t.j. Orlovice), byl založen smělým lovcem Jarkem, který zde na vrcholku hory našel orlí hnízdo se třemi orlíky. Podle orlů nazval hrad a rod svůj, jenž se zde na trvalo usadil. ( Pověst zapsal A. Hosmann před r.1617.) Starobylý půdorys byl utvářen trojúhelníkovou návsí, posléze zastavěnou domky a dvěma usedlostmi. Později přibyl shluk domků na jihu a také ulice na severu po jedné straně cesty. Tímto se půdorys obce vyvíjel v průběhu středověku a novověku.

Osídlení Orlovic a nedalekého okolí je však mnohem starší. Na území katastru dnešních Orlovic se lidé vyskytovali již za pravěku. Z okolních nálezů a zdejšího uspořádání terénu, příhodného pro tehdejší způsob lovu, lze vyvodit, že návrší kolem Orlovic mohla být dočasným příbytkem lovců z doby kamenné (z období asi 45 000 - 25 000 let př. n. l.). Archeologicky byly zatím doloženy významnější stanice paleolitických lovců pouze v nedalekém okolí - na př. v Křižanovicích, v Bučovicích, ve Vícemilicích, v Letonicích a jinde. Významné byly také nálezy u vyškovské nemocnice a u Dědic (mamutí kosti a pazourky).

Prvními stálými obyvateli Orlovic byli zemědělci, mladší doby kamenné, z období kolem 4500 let př.n.l. Nasvědčují tomu nálezy úlomků pravěké keramiky pocházející z uvedeného období a zatím ojedinělý nález kamenných nástrojů ( dva kamenné mlety nalezené v Orlovicích v roce 1901). Orlovice byly také osídleny v mladším neolitu - lidmi tzv. kultury s malovanou keramikou (asi 2500 let př. n. l.)

Horská obec na severním okraji Litenčických vrchů, na východní straně okresu při silnici do Ivanovic, 12 km jihovýchodně od Vyškova, v nadmořské výšce 315 m až 350 m. Fara i pošta v místě. Půdorys: trojúhelníková náves zastavěná domky a usedlostmi. Domky tvoří shluk také na jihu a severu obce, po jedné straně cesty.

V r. 1930 žilo ve vesnici 579 obyvatel, české národnosti 578, římskokatolického vyznání 535, československého 42. V r.1960 – 533 z toho 273 mužů a žen 260. Rozsah katastru: 14,48 km2, z toho lesa 7,09 km ^2.

Jména tratí:
Padělky na nivách, Za kostelem, Zadní, U vývozu, Pažitky, Přídanky, Oupaly, V rovinách, Oujezdy, Malé židliky, Zahrady, Pod dlouhými za vývozem, Malá strana, Ochuzky, přední, prostřední, zadní, Zadní jezírko, Klče, Lysá hora, Okrouhlice, Zadní Vlachová, Klínky, Nad Lukáškem, Vrchní pole, Štrumbenberk, (Štumperk), Na Šitborsku, Od rozepře, Dolní louky, Pod panovským, Dlouhé a krátké dílky.

Ves vznikla pod hradem Orlovem. Schwoy vypráví, že hrad byl původně zeměpanský a král Václav I, jej v r. 1248 daroval Nehradovi, veliteli hradu Rosensteinu za jeho služby ve válce proti Rakušanům. Nehradův syn daroval hrad Orlov řádu templářskému. Je velmi pravděpodobné, že hrad Orlov vystavěli johanité pro svůj okrsek ivanovský ještě před počátkem 13. stol, (soudím-odtud má hrad české jméno) a že pod hradem vzikla ves hradčanů Orlovice. Na hradě byla johanitská komenda. R. 1302 se jmenuje její komtur Petr ze Salzy, r. 1362 Radslav, řečený Řendich z Malešova. Komenda zanikla snad za husitských válek. Na počátku 15, stol, král zboží orlovské zastavil, ale král Zikmund je vyplatil a ponechal si je i při odevzdání Moravy markrabímu Albrechtovi.

Zajímavosti
• Pravidelná autobusová linka do Vyškova začala jezdit 15. srpna 1929.
• V září 1929 bylo zavedeno osvětlení do místního kostela a při příležitosti 1000letého výročí zavraždění sv. Václava byl uspořádán lampionový průvod, před kostelem zapálena hranice a hrály se státní hymny.
• 29. září 1929 vypukl požár na pile mlynáře Vítka, kde shořel i nákladní automobil, který velice chyběl při dokončovacích pracech na stavbě silnice do Mor. Hvězdlic.
• téhož roku začala stavba vodovodu v horní části obce pro 12 rolnických usedlostí a že voda tekla samospádem ze studny vedle zahrady J. Pospíšila v č. p. 21.
• datum 5.prosince 1929 byl osudný pro místního rodáka J. Pospíšila , který upadl tak neštastně, že si svým kapesním nožem přeťal žílu na noze a vykrvácel
• v únoru 1930 byla vyloupena ohnivzdorná pokladna záložny Reiffaisen banky v hostinci Viléma Novák.
• dne 16. listopadu 1930 odjel se svou rodinou (žena a 3 děti) místní mlynář Jan Vítek do Jiřžní Ameriky Důvodem byly těžké hospodářské poměry které omezovaly provoz ve mlýně a na pile,osobní nesoulad s místními občany, jakož i touha po lepším životě. Stěhovalo se mu lehce, neboť v Americe měl usedlé 3 sourozence.
• v roce 1930 bylo v Orlovicích 25 živnostenských závodů: 2 krejčí, 3 obuvníci, 2 řezníci, 2 hostinští 3 obchody, 2 stolaři, 1 kolář, 2 koňaři a podkoňáři, 1 mlynář, 1 pilař, 2 trhovci, (střihové zboží a holuby), 1 švadlena, 1 pekař, 1 trafikant, 1 rolnická mlékárna.
• v roce 1930 bylo v obci zřízeno 7 přijímacích rodinných stanic (vícelampových). Dvoj lampovou stranici zřídil zedník Jan Krátký z čp.64,dále Eduard Zlámal dostal darem 3 lampovou stanici, dále Jindřich Charous rolník čp.48 , řídíci učitel Vojtěch Navrátil a Jan Vítek č. p. 105.
• již 4. června 1930 oslavil místní hasičský sbor 40 let trvání. Veřejného okrskového cvičení, které se konalo na návsi u trafiky se zůčastnil hasičský sbor z Ivanovic s motorovou stříkačkou a výškovský sbor s hasičským automobilem.Starostou sboru byl Jan Krátký, tesař z č. p. 97.
• 30. ledna 1930 byl prodán v soudní dražbě mlýn a pila, ježto majitel Jan Vítek se vystěhoval do Ameriky a vyrovnávací kvoty nabyly proplaceny. Mlýn a pilu zakoupil jeho bratr Bohumil Vítek z č. p. 45.
• v červnu 1931 zakoupilo lesní družstvo v Orlovicích lesní plochu panství slavkovského a to: Štumberk, Zákostelí Kotory a Pod Nivami. vše o celkové výměře 394 ha.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.orlovice.cz/index.html, na kterých najdete další informace.