Uhřice

Uhřice

Uhřice nepatří mezi příliš velké obce, leží severovýchodně od Bučovic na ploše 438 ha. V současné době zde žije 238 obyvatel. Na jihovýchodní straně mezi Uhřicemi, Milonicemi a Dobročkovicemi se vypíná vrch Kopánky, 349 m vysoký. V roce 1964 došlo ke sloučení obcí Milonice a Uhřice. Po změně politické situace v listopadu roku 1989 a návratu demokratického zřízení došlo v Uhřicích k velkým změnám - staly se opět samostatnou obcí. V roce 1994 byla vysvěcena kaplička, postupně byly renovovány chodníky a dopravní komunikace, v roce 1998 byla obec plynofikována a v roce 2004 zbudován vodovod. Obec postupně odkoupila místní obchod a pohostinství, které zrekonstruovala. U obce se nachází malý obecní rybník a velký chovný rybník.

Historie obce
Uhřice nepatří mezi příliš velké obce. Leží na ploše 438 ha. V současné době zde žije 238 obyvatel. Uhřice leží severovýchodně od Bučovic. Na jihovýchodní straně mezi Uhřicemi, Milonicemi a Dobročkovicemi se vypíná vrch Kopánky, 349 m vysoký.

V nejstarším písemném dokumentu je jméno obce uvedeno jako „Uhercz“. První písemná zmínka o Uhřicích pochází z roku 1327, kdy zde Milíč z Náměště získal roční důchod. V textu listiny je výslovně uvedeno „Uhercz prope Milonic“, tedy Uhřice blízko Milonic. Dnešní podoba názvu, tedy „Uherčice“ se v písemných pramenech poprvé objevuje již roku 1511. Název je pravděpodobně odvozován od osadníků z Uher nebo podle jména Uher, tedy jako ves lidí náležejících Uhrovi.

Vlastní školu získaly Uherčice roku 1877, do té doby docházely děti do školy v Milonicích. Prvním uhřickým učitelem se stal dvaadvacetiletý Josef Jaroš, rodák z Nového Rychnova, který zde vyučoval plných dvacet let. Při stavbě školy dělníci vykopali velké množství lidských kostí. Podrobné nálezové okolnosti nejsou známy, takže nemůžeme zcela vyloučit, že se nejedná o pohřebiště, ze staršího, předkřesťanského období. Je možné, že zde dřív stával kostel, ale zprávy o něm jsou nejasné.

Z hlediska národnostního byly Uhřice vždy jednolitě českou obcí. Po stránce náboženské zcela jednoznačně převažovali katolíci.

Devatenácté století je v porovnání se stoletím dvacátým vnímáno jako období klidné. Avšak v tomto století postihlo obec několik pohrom. Epidemie si vyžádaly několik lidských životů a to především v roce 1836, 1855 a 1866 epidemie cholery, v roce 1894 epidemie břišního tyfu. Rozsáhlé ztráty, i když většinou již spíše na majetku, způsobovaly požáry. Katastrofální následky po těchto požárech vedly v závěru 19. století k hromadnému zakládání dobrovolných hasičských sborů.

Po druhé světové válce byl ustanoven Místní národní výbor, který převzal správu obecních záležitostí. 12. května 1946 byl ve školní zahradě slavnostně odhalen pomník obětem světových válek.

V roce 1964 došlo ke sloučení obcí Milonice a Uhřice. Po změně politické situace v listopadu roku 1989 a návratu demokratického zřízení došlo v Uhřicích k velkým změnám - staly se opět samostatnou obcí. V roce 1994 byla vysvěcena kaplička, postupně byly renovovány chodníky a dopravní komunikace, v roce 1998 byla obec plynofikována a v roce 2004 zbudován vodovod. Obec postupně odkoupila místní obchod a pohostinství, které zrekonstruovala. U obce se nachází malý obecní rybník a velký chovný rybník.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.uhrice-vy.cz/index.php, na kterých najdete další informace.