Bošovice

Bošovice

Bošovice se nachází na rozhraní okresů Vyškov, Břeclav, Hodonín a Brno-venkov. Dnes jsou nejjižnější obcí Vyškovského okresu. V minulosti – do roku 1949 - patřily k okresu Hustopeče a tehdy byly nejsevernější obcí tohoto okresu. Přestože patří do okresu Vyškov, obyvatelé se častěji a také raději dopravují do Brna. Je to jednak blíže – 25 km, do Vyškova 40 km – do svého okresního města také nemají téměř žádné dopravní spojení.

Obec se rozkládá v mírné kotlině otevřené k severu, v podhůří Ždánického lesa. Nejvyšším bodem katastru je kopec Randla – 365 m n. m. Obec se nachází ve výšce 220 – 300 m n. m. Hranice mezi obcemi Bošovice a Velké Hostěrádky tvoří zároveň hranici rozvodí říček Litavy a Trkmanky. Celková rozloha obce je 1200 ha, z toho je téměř 400 ha lesů. Většina orné půdy jsou více, či méně svažité plochy, velkoplošným obděláváním většinou bez přirozené zeleně mezí a remízků. Obec sama je pak díky své zeleni předzahrádek a sadů přímo oázou v nekonečných lánech.

Nad obcí se tyčí dominanta obce, Bošovská tvrz. Na druhém kopci stojí kostel sv. Stanislava.

Také příroda je v okolí Bošovic zajímavá. Asi 2 km jihozápadně od obce v jihozápadních a západních svazích ve tvaru amfiteátru v trati Wiesgrunty se udržela květena a flora stepní přírody. V letech 1980-1982 se při průzkumech na 7 ha nenarušené krajiny napočítalo 244 vyšších druhů rostlin, z toho 23 druhů chráněných a 15 druhů fytogeograficky významných rostlin. Od roku 1982 je toto území vyhlášeno Chráněnou přírodní reservací.

Historie a dnešek
Bošovice leží v nejjižnější části okresu Vyškov, v kopcovitém kraji západního podhůří Ždanického lesa. Katastr obce sousedí s okresy Brno-venkov (Téšany), Břeclav (Borkovany a Velké Hostěrátky). Lesem je kousek do dalšího okresu-Hodonín. Bošovice po třistaleté příslušnosti ke Ždanickému panství, kde měli své sídlo majitelé Bošovic Lichtenštejnové, patřily po roce 1918 k politickému okresu hustopečskému a soudnímu okresu klobouckému.

V té době byly Bošovice pro změnu nejsevernější obcí tohoto okresu. Po reorganizaci v roce 1949 připadly do okresu Slavkov u Brna a od roku 1960 přísluší k okresu Vyškov.

Dnes mají Bošovice více jak 400 obytných domů a 1100 obyvatel. Svého maxima dosáhly kolem roku 1930, když v obci žilo 1207 obyvatel.

I když dnes nepřísluší ke slováckému regionu, neboť veškeré spojení je budováno směrem na Brno , tradiční lidové slavnosti, zbytkem zachovaného národopisu patří více ke Slovácku.

Dodnes se konají Stanislavské a Martinské jarmarky. Po 11. 11. se staví mája, aby pod ní mohla po 3 dny mládež tančit, zpívat a ukazovat nažehlené kroje na tradičních martinských hodech. Mládež dnes chodí v kyjovských krojích, ale v truhlicích se tu tam najdou schované staré kroje Bošovské. Jsou vedle Kyjovských méně pestré a připomínají Krumvířký či Damborský.

Od roku 1968 se konají sjezdy rodáků. V roce 1991 Bošovice slavily 850. výročí první písemné zmínky o obci. Ani při takové příležitosti nemohou chybět kroje. Krojované dvojice vítají rodáky, doprovázejí hudbu. I tyto akce nás víc přibližují ke Slovácku, Ždanicku, Kloboucku než k bližšímu Brněnsku nebo Slavkovsku.

Roku 1574 byly Bošovice povýšeny na městys. Od poloviny padesátých let zde hospodaří statek - dnes hospodaří zemědělské závody. Výrobě seťového obilí muselo ustoupit hodně stromů a mezí.
Povýšením na městys získaly Bošovice jistá privilegia. Mezi jinými to byla možnost konání dvou výročních trhů.

Po čtyřicetileté přestávce se v roce 1990 tato tradice obnovila. Trhy, dnes jarmarky, se velmi rychle obnovily a jsou velmi občany očekávány. Jen skladba dnes nabízeného zboží se podstatně změnila.

Vlastní obec leží v údolí, které má tvar amfiteátru otevřeného směrem k severu. Původní vesnice byla postavena podél bošovského potoka, který pramení v horní části vesnice. Návštěvník už ho marně hledá, je krytý kanalizací. Dříve byl však velmi významný. Rodina Svobodova schraňuje záznamy svých předků, kteří měli na potoce hráz a za dodávky ryb, hlavně štik, Bošovské vrchnosti, nemusela na robotu. Kde je dnes konec rybám? Kde je dnes čistá voda?

Řada archeologických nálezů nás přesvědčuje, že naše oblast je obývaná po celá tisíciletí. Ve sbírkách a depozitářích muzea v Kloboukách, ve Slavkově u Brna a ve Vyškově jsou uloženy nálezy z doby lovců mamutů, z doby kamenné, z doby bronzové i železné. V Bošovicích nemáme nálezy z období stěhovaní národů 5. a 6. století. Přímé důkazy o proniknutí slovanů do oblasti Bošovic máme až z 9. století. Nejpočetnější skupinu nálezů tvoří hroby, keramika, sekery, ostruhy, kachle a sklo. Z období 10. a 11. století je nálezů mnohem více.

První písemná zmínka se objevuje v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka v soupisu kostelů olomouckého biskupa z roku 1141. Bošovice patřili k brněnskému kostelu a v listině je uveden název BOGUSOUICI - Bohušovice.

Bošovice ve 12. století patřili církvi. Ale již na sklonku 13. století se o ně soudí Vilém z Dambořic, byly tedy v rukou světských pánů. Ve 14. století pak náleží pánům z Kunštátu a ke konci století pánům z Cimburka, v 15. století pánům z Pačlavic, pánům z Doubravice a Zajícům z Valdeka.

Roku 1481 se v zemských deskách objevují Bošovice s dvorem a polnostmi v rukou Aleše z Polanky a Okarce. Tento po Bošovicích převzal jméno a dále se rod psal Bošovští z Polanky. Drželi Bošovice až do roku 1574, tj. 93 let.

Po Bošovských z Polanky vlastnili Bošovice Mouřínovští z Mezilesic a Palaští z Kasejova. Roku 1627 je kupuje Maximilian, kníže z Lichtenštejna, který je takřka na 300 let připojuje ke svému ždánickému panství.

Nižší šlechta, která měla ve svém zboží Bošovice, si na svém kopcovitém ostrohu postavila svoje sídlo. V roce 1298 se připomíná jako tržiště, později přestavěna na pevné sídlo - tvrz. Zemani i vladykové pobývající na zdejší tvrzi neměli žádná zvláštní privilegia. Byli sice osvobozeni od roboty, nebyli však počítáni mezi zemské stavy a nebyli ani sedláky. Nepodléhali vesnickému právu, ale právu zemskému. Vladyka odjížděl několikrát za rok na sněm, za války vedl na vlastní náklady ozbrojené jízdy a pěší do boje.

Majitelé bývali vždy z řad nižší šlechty. Lichtenštejnové později mnoho neinvestovali. A tak můžeme dnes obdivovat jedinečnou památku v našem kraji, budovu zámečku zachovaného ve stavu v jakém se nacházel někdy v 17. století. Hospodářské budovy dvora jsou dnes zahrnuty do areálu statku.

V meziválečné době Bošovice vzkvétaly. V obci se usadilo mnoho řemeslníků, obec se rozvíjela i po kulturní stránce. Většina spolků sice vznikla ještě před rokem 1900, svého vrcholu však dosahovala pravě v této době. Dochází také k rozvoji politických stran a prvního rozdělovaní obyvatel podle politického smýšlení. Konec všech hezkých nadějí udělal březen 1938 a následných 6 let pod německou nadvládou.

Bošovice byli osvobozeny sovětskou armádou 23. 4. 1945. Další vývoj Bošovic je shodný s vývojem obcí v celém okolí i Československu. Pokusy o založení JZD, jejich rozpad roku 1957, založení státního statku. V 60. letech sloučení zemědělského hospodářství z dalšími obcemi Otnice, Lovčičky, Milešovice - vznik ředitelství ve Slavkově u Brna. Od listopadu 1989 opět snaha o rehabilitaci drobného podnikání, řemesel a drobných obchodů. O samostatné hospodaření na zemědělské půdě není velký zájem. O vrácení půdy požádalo jen několik občanů vyššího nebo důchodového věku, další si nechali vrátit jen kousek své původní výměry pro drobnou spotřebu a zbytek nabídli do nájmu statku.

V roce 1999 se stali Bošovice nejlepší obcí Moravy spolu s Olešnicí, která se stala později nejlepší obcí republiky.

Památky

Tvrz
Tvrz je nejvýznamnější dominantou obce, viditelnou ze širokého okolí. První zmínka je datována rokem 1298.

Kostel Sv. Stanislava
V roce 1365 se v Bošovicích připomíná fara v souvislosti s církevními platbami, v roce 1368 známe Bošovského faráře Jana, který zastupoval Viléma z Kunštátu ve sporu s olomouckou kapitulou.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.politavi.cz/bosovice/index1.htm, na kterých najdete další informace.