Rybníček

Rybníček

Nejstarší dějiny obce
K nejstarším dějinám Rybníčku jsou údaje v regionální literatuře k letům 1373 a k roku 1388, kdy Oldřich Hecht z Rosic prodal ves pustiměřskému klášteru. Rybníček se nazýval původně Rybník.

První zachovaná písemná zpráva o Rybníku pochází z roku 1373, kdy jej držel Oldřich Hecht z Rosic. V roce 1388 prodal dvorec Rybník (v originále villa) pustiměřskému klášteru. Pustiměřský klášter si koupil Rybník za 230 hřiven pražských grošů, což představovalo 58,19 kg stříbra. Jednu hřivnu tvořilo 64 pražských grošů, kupní cena tak činila 14,720 pražských grošů. Z dochovaných pramenů lze uvést tehdejší mzdy a ceny takto: nádeník dostával za denní práci na stavbě svatovítské katedrály asi 1 groš, týdně 5 – 6 grošů, zednický mistr bral týdně 16 grošů. Krumpáč stál 6 grošů, denní pokrm a nápoj se nedal pořídit pro 1 osobu laciněji než za půl groše.

Pergamenová latinská listina se třemi pečetěmi (čtyři pečeti chybí) je uložena v archivu olomouckého arcibiskupství a je datována 1. 4. 1388 a její obsah je následující: „Na základě svojí svobodné vůle a přání svojí manželky Kateřiny prodal Oldřich zvaný Hecht z Rosic svůj dvorec v Rybníku s lány, poli obdělávanými i neobdělávanými, loukami, pastvinami, s vodou, se stékající vodou, rybníky, s lovením ryb, s lovením zvěře (honitbou), s ptáčnictvím, s obydlími, ohradami, cestami, cestami k honitbě.“ V roce první písemné zmínky o obci, tj. v roce 1373, byl českým králem Karel IV. (1316 – 1378) a moravským markrabětem sídlícím v Brně jeho bratr Jan Jindřich (1322 – 1375). Pustiměřský klášter byl založen v roce 1340 olomouckým biskupem Janem Volkem, strýcem Karla IV. Ke zrušení kláštera došlo v roce 1588 za olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského. Po zrušení kláštera mělo být jeho majetku použito ke zřízení a vydržování první moravské university, kterou chtěl biskup vybudovat v Olomouci. Ukázalo se však, že klášterní majetek by na to nestačil, a proto rozhodl roku 1590 o „přivtělení klášterního zboží“ k biskupskému statku vyškovskému.

Vlastivěda Moravská
Název obce Rybníček jistě pochází od obecného substantiva rybník. Zemědělská vesnička leží v mírně zvlněném terénu 7 km východně od Vyškova na pravém břehu Hané, 220 – 240 m nad mořem. Pošta v Hošticích, fara v Topolanech. V roce 1964 byla obec spojena s Medlovicemi. Půdorysně je Rybníček krátkou ulicovkou, od jejíhož jádra jsou na severu odděleny domky (Trpínky). V roce 1930 žilo v obci 241 obyvatel, z nichž byli pouze 4 jiné národnosti než české, všichni však římskokatolického vyznání. V roce 1960 zde žilo 259 obyvatel, z toho 124 mužů a 135 žen. Rozsah katastru byl 211 ha. Rybníček slul původně Rybník. Roku 1373 jej držel Oldřich Hecht z Rosic, jenž vložil roku 1388 ves klášteru pustiměřskému. Pak přešla ves s Pustiměří k panství vyškovskému.

Po třicetileté válce tu bylo osedlých 6 lánů, 4 půllány, 2 čtvrtlány a 4 lány pusté. K lánu se počítalo 50 měřic polí. Obdělávalo se 425 měřic a pustých bylo 204 měřic. Roku 1777 poddaní volili nové roboty: celoláník týdně 3 dny s dvěma koňmi (a od Jana do Václava dva dny pěšky). V roce 1846 dědičně nájemně prodaný mlýn a obecní hostinec. Pozemkové knihy od roku 1765. Za první republiky zde bylo 17 větších rolníků a nejsilnější stranou agrární. Bývalý vodní mlýn je od roku 1945 v nečinnosti. Ze spolků a kulturních organizací hasičský sbor a spolek čtenářský, založený roku 1898. Jednotřídní škola byla zřízena v oce 1932. Rybníček byl osvobozen 29. 4. 1945.

Rybníček současnosti
Na základě rozhodnutí ministerstva vnitra byla s účinností od 1. 1. 1994 vytvořena rozdělením s městem Ivanovice na Hané obec Rybníček. K 1. 1. 1994 měl Rybníček 312 obyvatel, z toho 158 mužů a 154 žen. Průměrný věk obyvatel byl 32.28, což představuje nejnižší průměrný věk z obcí okresu Vyškov. Současný počet obyvatel poklesl na tři sta. V roce 1994 byl počet domácností 85, které bydlely v 66 rodinných domcích, třech bytových domech a jednom obecním bytě. 4 rodinné domky byly neobydleny a 13 domků sloužilo jako rekreační chalupy. Stavbami nesloužícími k bydlení jsou v obci areál velkokapacitního kravína ZOD Haná, soukromá farma pana Provazníka, hostinec a obchod pana Skopala, sídlo Obecního úřadu v budově bývalé školy, hasičská zbrojnice s klubovnou a zvonička na návsi. Vybavení obce tvoří dvě autobusové zastávky, zábavní areál s letním parketem, fotbalovým, volejbalovým a dětským hřištěm, veřejné osvětlení, rozvod plynu, vody, pevné komunikace a místní rozhlas.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.obec-rybnicek.cz/, na kterých najdete další informace.