Vyškov

Vyškov

Historie
Starobylé biskupské město Vyškov leží ve Vyškovské bráně na horním toku řeky Hané. Na základě archeologických nálezů lze doložit nepřetržité osídlení tohoto území již od starší doby kamenné. O nejstarších dějinách města písemné zprávy nemáme, ale na raný původ ukazuje jeho výhodná poloha na křižovatce obchodních cest směřujících od Brna do Olomouce a Kroměříže.

První písemná zmínka o Vyškově je doložena v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka z roku 1141. Tehdy byl Vyškov zeměpanským majetkem, centrem oblasti ještě zůstávala nedaleká Pustiměř s významným románským hradem. Na počátku 13. století se Vyškov stává sídlem zeměpanských úředníků, později ho získali olomoučtí biskupové, v jejichž majetku zůstal více jak 600 let. V polovině 13. století, za biskupa Bruna ze Schauenburku, byla zeměpanská osada povýšena na město, označované jako "oppidum forense" - osada městského typu s trhem. Ve 14. století již Vyškov patřil k předním městům olomouckého biskupství.

Středověký vzhled Vyškova můžeme vcelku dobře rekonstruovat z dochovaných dobových kreseb i stávající půdorysné dispozice. Původní město nebylo rozsáhlé. Jeho jádro tvořilo trojúhelníkové náměstí s přilehlými ulicemi. Město obepínaly hradby, místy zdvojené, se třemi vstupními branami - Olomouckou, Brněnskou a Kroměřížskou. Siluetu města určovaly věže zámku, radnice a gotická stavba kostela. Životopisec sv. Jana Kapistrana, který v roce 1451 Vyškov navštívil, ho popisuje jako "město vznešené, obehnané hradbami, ozdobené krásným sídelním zámkem biskupa olomouckého s příjemnou zahradou".

Jinak výhodná poloha města zvyšovala ve válečných dobách nebezpečí jeho napadení. V husitských válkách byl Vyškov, který zachoval věrnost biskupovi, dobyt a zpustošen husity, za válek uherských ho vypálil syn krále Jiřího z Poděbrad, vévoda Jindřich Müsterberský. O obnovu města se zasloužil ve druhé polovině 15. století olomoucký biskup Tas z Černé Hory, člen urozeného rodu Boskoviců, který nechal současně znovu sepsat a rozšířit zničená městská privilegia. Měšťané byli osvobozeni od řady povinností k zámku, získali mimo jiné právo šenku, várečné, odúmrtní a svobodné volby radních. Poté, co byla v roce 1461 obnovena nadační listina farního kostela, se v letech 1464-1466 realizovala jeho stavba.

Klidnější období 16. a počátku 17. století se projevilo v hospodářském rozkvětu města, v jehož čele tehdy stál purkmistr a čtyři radní. Z řemesel se rozšířilo hlavně soukenictví a hrnčířství, z cechů byl nejstarší řeznický.

V 17. století těžce postihla Vyškov třicetiletá válka. Město bylo dvakrát obsazeno Švédy a při jejich druhém vpádu v roce 1643 zcela vypleněno. Ze 155 usedlostí zůstala zachována sotva třetina, stejně vysoké byly i ztráty na životech.

Největšího rozkvětu dosáhlo město koncem 17. století za panství biskupa Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu. Ten přistavěl k zámku rozsáhlé přírodní křídlo, v němž zřídil bohatou obrazárnu, a rozšířil zámeckou zahradu. Do města přenesl dočasně i biskupskou mincovnu. Vyškov byl tehdy přezdíván "Moravské Versailles".

Zlom v rozvoji Vyškova představuje ničivý požár v roce 1753, kdy vyhořelo téměř celé město včetně zámku. Ačkoli zámek hostil i později řadu významných návštěv (v roce 1800 zde nocoval ruský generál Suvorov a v předvečer bitvy u Slavkova v roce 1805 se zde dokonce sešel ruský car Alexander s rakouským císařem Františkem), své bývalé slávy už nikdy nedosáhl.

Po skončení napoleonských válek přichází doba nástupu kapitalismu a spolu s ním se město rozšiřuje za své původní hranice. V první polovině 19. století byly částečně zbořeny městské brány a Vyškov čekala nová hospodářská a kulturní etapa jeho rozvoje. Poslední čtvrtinu 19. století, poznamenanou řadou národnostních bojů, úspěšně završilo zvolení prvního českého starosty v roce 1903.

Za první republiky si Vyškov udržoval charakter města řemeslníků a obchodníků, s poměrně malým průmyslem. K nejdůležitějším událostem bezesporu patřila elektrifikace města v letech 1923-1925 a vybudování vodovodu v roce 1935. Pro budoucnost města byl významný také rok 1936, kdy vznikla ve Vyškově vojenská posádka. Vývoj na čas přerušila druhá světová válka, která zvláště v posledních měsících bojů zasáhla Vyškov tak, že patřil k nejhůř postiženým městům v zemi.

Současnost
Během uplynulých desetiletí se nadále upevňovalo postavení Vyškova jako kulturního, společenského a hospodářského centra regionu. Ačkoli patřil v roce 1945 k nejhůře postiženým městům v zemi, entuziasmus obyvatel osvobozeného města dává záhy průchod k jeho obnově. Rozšiřováním hranic města bylo postupně (zejména ve 40. letech 20. st.) integrováno k Vyškovu-Středu a Vyškovu-Předměstí dalších sedm obcí - Brňany, Křečkovice, Nouzka, Nosálovice, Dědice a osady Pazderna a Hamiltony.

Od 50. let 20. st. probíhala výstavba socialistických sídlišť (Víta Nejedlého, Hraničky, Palánek atp.), v nichž nacházelo své domovy stále početnější vyškovské obyvatelstvo. Dochází k dalšímu rozvoji města s důrazem na rozšíření průmyslových závodů, zlepšení obchodní sítě, výstavbu nových škol a zdravotních či kulturně-společenských zařízení (budování sportovišť, otevření nemocnice, adaptace kina aj.).

Po revolučních událostech roku 1989 se nová politická reprezentace města snažila o jeho další zvelebování. Z větších investičních akcí je možné připomenout např. dostavbu nové základní školy na Letním Poli (1994), rekonstrukci krytého bazénu a letního plaveckého areálu (2000), novou bytovou výstavbu v ulici Hybešova (2004) či rekonstrukci budovy Nádražní 4 pro Knihovnu Karla Dvořáčka a Základní uměleckou školu (2003). Důraz je přitom velkou měrou kladen i na regeneraci kulturních památek.

Dnes zaujímá Vyškov rozlohu více než 5 000 ha, počet obyvatel se pohybuje kolem 22 500. Centrem města v nadmořské výšce 245 m nadále - jako již od středověku - zůstává trojúhelníkové náměstí, přejmenované na Masarykovo, které se v 1. polovině 90. let dočkalo celkové rekonstrukce a vytvoření pěší zóny, jež se stala místem příjemné relaxace.

Významnou událostí bylo napojení města na dálniční síť, dálnici D1 Praha - Brno - Vyškov, pokračující rychlostní komunikací severně až do Olomouce a dále do Ostravy. Do roku 2006 by měl být otevřen další úsek dálnice D 1 Vyškov-Mořice, jež bude po celkovém dokončení pokračovat přes Kroměříž a Přerov do Lipníku nad Bečvou a stane se součástí páteřního dálničního tahu České republiky.

Nejen výhodné dálniční spojení, ale i prozíravá politika města přitáhla významné investory, kteří se soustředili v průmyslových zónách vybudovaných na obvodu města. Dnes patří 30hektarová průmyslová zóna Sochorova na severozápadním okraji města k nejúspěšnějším v České republice. Narozdíl od těžšího výrobního průmyslu zóny Sochorova je další průmyslová zóna Nouzka v jihozápadní části města zaměřena převážně na služby a výrobní služby, část území je využívána ke komerčním aktivitám.

Průmyslové zóny se staly významným faktorem, který ovlivňuje zaměstnanost ve městě i v okolním regionu. Přesto úroveň nezaměstnanosti na Vyškovsku přesahuje 10 %.

Vyškov je neodmyslitelně spojen s armádou. Již od roku 1936 je sídlem vojenské posádky, díky Vysoké vojenské škole pozemního vojska se Vyškov stal v roce 1972 univerzitním městem. Rok 2003 poznamenaly razantní změny v souvislosti s reformou Armády ČR. Ačkoli vstoupila VVŠ PV do svého historicky posledního akademického roku a byl oznámen i počátek pozvolného přesunu Střední vojenské školy mimo Vyškov, vznik nového Ředitelství výcviku a doktrín dokazuje pokračující důležitost města v armádní struktuře, kterou si udržuje rovněž díky rozsáhlému výcvikovému prostoru.

Ve městě je rozvinuta síť mateřských, základních, středních škol a učilišť, k významným vzdělávacím institucím patří bezpochyby i Základní umělecká škola, Knihovna Karla Dvořáčka nebo Dům dětí a mládeže. Dění ve Vyškově obohacují svou prospěšnou činností desítky neziskových organizací v oblasti sociálních služeb, kultury, sportu aj.

Občané i návštěvníci Vyškova mají k dispozici široké možnosti kulturního i sportovního vyžití. Tradičním centrem kulturního života je Besední dům, v němž se konají koncerty, divadelní představení a další akce jak místních, tak hostujících umělců či souborů. Muzeum Vyškovska, které sídlí v budově renesančního zámku, soustřeďuje sbírky historické, archeologické, národopisné a sbírku výtvarného umění, a nabízí k prohlídce i aktuální výstavy.

Na starém vojenském letišti za Vyškovem je možné si prohlédnout nejrůznější druhy vojenské techniky několika generací v expozici Nadace letecké historické společnosti. Od roku 1965 je v centru Vyškova otevřen ZOO park, zaměřený na chov domácích a hospodářských zvířat z různých koutů světa. Sportovním zařízením dominuje moderní aquapark s mnoha atrakcemi. Pro lepší informovanost o možnostech regionu slouží turistům i Vyškovanům od roku 2002 Turistické informační centrum.

Město Vyškov uzavřelo smlouvy o partnerské spolupráci s městy Michalovce (Slovensko, 70. léta), Döbeln (Německo, 1992), Jaroslaw (Polsko, 2000) a Virovitica (Chorvatsko, 2001). Vzájemné partnerství je velmi živé, stále se rozvíjí a zasahuje různé oblasti veřejného života - oblast kulturní a sportovní (výměny hudebních a folklórních souborů, oddílů), hospodářskou (tři ročníky Setkání podnikatelů partnerských měst, veletrhy), oblast školství (přátelské kontakty škol) nebo cestovního ruchu.

Historie a současnost města Vyškova se každoročně setkávají při zářijových Dnech evropského dědictví. Otevírají se dveře historických památek, město ožívá středověkým jarmarkem, folklórními tradicemi, ale i sportovními událostmi a vystoupeními kulturních souborů.

Historické památky

Zámek
Původně gotický hrad z 15. století byl přestavěn za biskupa Karla z Lichtenštejna dle projektu Giovanniho Pietra Tencally v letech 1665 až 1682. V budově zámku je umístěno Muzeum Vyškovska, které nabízí k prohlídce osm stálých expozic i zajímavé aktuální výstavy. Muzeum soustřeďuje sbírky historické, archeologické, národopisné a sbírku výtvarného umění. Známá je rozsáhlá kolekce vyškovské lidové keramiky, jejíž výroba měla ve Vyškově své zázemí od počátku 18. století do roku 1945.

Zámecká zahrada
Existovala již v 15. století, po švédském vpádu ji obnovil biskup Karel z Lichtenštejna. Architektonickou dominantou zahrady je lodžie z roku 1673. V průčelí má 7 arkád s toskánskými sloupy, horní část zdobí balustráda.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie
Byl postaven v letech 1464 až 1466. Z období pozdní gotiky se dochoval jižní profilovaný portál. Kaple sv. Otýlie pochází z roku 1692. Autorem freskové výzdoby s legendou o sv. Otýlii je augsburský malíř Johanes Drenttwet, štukami kapli vyzdobil Baldassare Fonata. V roce 1773 byl kostel barokně přestavěn.

Renesanční radnice
Dominantou náměstí je renesanční radnice s radniční věží, postavená v roce 1569. V přízemí jsou dodnes zachovány zbytky renesančního podloubí, za pozornost stojí renesanční intarzované dveře a štuková dekorativní výzdoba z 18. století. Současná podoba věže vznikla až po druhé světové válce. K budově přiléhá úzká ulička, překlenutá rozpěrnými oblouky, tzv. prampouchy.

Morový sloup
Morový sloup na náměstí je dílem sochaře Christiana Pröbstla z roku 1719. Radní ho nechali postavit při morové epidemii, která ve Vyškově trvala padesát let. Po stranách stojí sochy sv. Floriána a sv. Jana Nepomuckého.

Kašna
Barokní kašna s motivem Ganymeda na orlu byla vytvořena v 18. století. Podle legendy se Ganymedes, syn trojského krále, zalíbil vládci bohů Diovi. Zeus se proměnil v orla a unesl mladíka na horu Olymp, kde ho učinil svým číšníkem.

Studna
Pochází z roku 1839, v roce 1950 na ni sochař Vojtěch Hořínek vytesal znak Vyškova. Má vodní hladinu asi dva metry pod úrovní náměstí.

Hradby
Město bylo opevněno snad již od poloviny 14. století, kamenné městské opevnění vzniklo v 15. století. Výrazněji byla zabezpečena východní strana města, kde hradby probíhaly ve dvojité linii. Přístup do města ze tří hlavních směrů - z Brna, Kroměříže a z Olomouce umožňovaly tři městské brány, které však byly v 19. století zbořeny. Zbytky hradeb se nyní nacházejí za kostelem Nanebevzetí Panny Marie a v ulici Pivovarská. Výška hradeb dosahuje 3, někdy i 6 metrů, síla zdiva je zhruba 155 cm.

Kaple sv. Anny
Renesanční stavba ze 16. století je zdobena fragmenty nástěnných maleb. Ke kapli přiléhá budova bývalého městského špitálu s pozdně renesančním kamenným portálem.

Hřbitovní kostel Panny Marie - Kapucínský kostel
Kostel P. Marie s klášterem kapucínského řádu založil kardinál František Ditrichštejn v roce 1617. Za císaře Josefa II. byl klášter zrušen. Kostel představuje typickou architekturu kapucínského řádu, jejíž působivost spočívá v jednoduchosti linií a sevřenosti proporcí. Průčelí kostela je zdobeno freskovým obrazem s postavou Mnicha kapucínského řádu.

Pivovar
Postaven v roce 1680 z nařízení Karla z Lichtenštejna, vaření piva ve Vyškově má však tradici již z doby předhusitské. Až do roku 1855 vedlo pivovar olomoucké biskupství. Již v roce 1908 byl instalován první plnicí aparát na stáčení piva do lahví.

Kaple sv. Michala v Brňanech
V jádru je pozůstatkem sakristie původního gotického kostela, který byl zbořen kolem roku 1806. Vedle kostela se nacházel hřbitov, kde se pohřbívalo až do roku 1789.

Kostel Nejsvětější Trojice, Vyškov - Dědice
Farní kostel stojí na místě původního gotického chrámu ze 14. století, který byl zničen při požáru. Stavba nového barokního kostela byla zahájena roku 1752, vysvěcen byl roku 1780. Mešní roucha i liturgické nádoby pocházejí ze zrušeného tišnovského kláštera. Koncem 2. světové války byl chrám značně poškozen, po válce postupně opravován. Za zhlédnutí stojí nová křížová cesta od řezbáře Ladislava Vančury z Valašské Bystřice, která byla instalována v roce 1996. V témže roce byly dokončeny celkové úpravy exteriéru chrámu.

Kaple sv. Cyrila a Metoděje (Strachotínka), Hamiltony
Novogotická kaple byla postavena koncem 19. století naproti ostrohu, kde stával hrad Miloty z Dědic. Podle staročeského jména Metoděje (Strachota) se jí říká také Strachotínka. Kaple je jednoduše architektonicky řešená a působí monumentálním dojmem. Kaple stojí nad pramenem, u nějž údajně křtili a kázali slovanští věrozvěstové. Podle pověsti ochránila voda z pramene obyvatel Hamilton před cholerou, která v roce 1855 v kraji řádila.

Turistické tipy

Malý výlet údolím Velké Hané
Výchozím bodem je obec Rychtářov, rodiště orientalisty Aloise Musila. V Rychtářově se nachází i lovecký zámeček Troyerstein. Krátkou zacházkou po červené značce v délce 1,5 km lze dojít k rozvalinám hradu, který nese název Hrádek. Z Rychtářova sestupuje červená značka do údolí Velké Hané. Říčka Haná zde protéká rozlehlými loukami, které během tisíců let vytvořila. V údolí žijí četné vzácné druhy živočichů - např. pstruh potoční a rostou chráněné rostliny - lýkovec jedovatý, sněženka jarní. V okolních lesích žije srnčí i vysoká zvěř a mufloni. Před osadou Hamiltony se na pravém břehu říčky Hané nachází skalnatý ostroh, na kterém stával hrad Miloty z Dědic, který prý zradil Přemysla Otakara II. v bitvě na Moravském poli. Malé osvěžení nabízí pramen u kapličky Strachotínka. Po červené značce pokračujeme přes Dědice až do Vyškova.

Cyklovýlet kolem Opatovické přehrady
Výchozím bodem trasy je železniční stanice ve Vyškově. Odtud se vydáte po značené cyklotrase směr Dědice – Lhota – Rychtářov. Během stoupání ke Lhotě a k Rychtářovu můžete obdivovat údolí Malé Hané a Opatovickou přehradu obklopenou lesy. V Rychtářově pokračujete po cyklotrase směrem na Ruprechtov. Cestou můžete navštívit zbytky zaniklých hradů Hrádek a Kuchlov. Pod Ruprechtovem pokračujete po značené cyklotrase směrem na Opatovice a projíždíte kolem Opatovické přehrady, která slouží jako zásobárna pitné vody. Maximální hloubka je 35 metrů. Pak sjíždíte dolů do Opatovic, odkud se přes Dědice vracíte zpět do Vyškova.

Cyklovýlet „Krále, šaška a loupeživých rytířů“
Od železniční stanice Luleč se vydáme po značené cyklotrase směrem na Habrovany. Z Habrovan pokračujeme do Olšan, kde má své exilové sídlo valašský král Bolek Polívka. Na jeho farmě se můžete občerstvit, často se zde konají nejrůznější recesistické závody. Z Olšan pojedeme dál lesem směrem na Přírodní park Říčky na křižovatku cyklotras, kde se zároveň křižují modrá se žlutou turistickou značkou. Po cyklotrase vedoucí souběžně se žlutě značenou turistickou cestou se vydáme směr Račice – Pístovice. V Račicích se nachází renesanční zámek, bývalý hrad, kde měl své sídlo smutně proslulý loupeživý rytíř Friduš z Linavy. Z Račic pokračujeme do Pístovic. Pístovická riviéra nabízí osvěžení v blízkém rybníku. Po značené cyklotrase se vrátíme zpět do Lulče, kde je přírodní koupaliště U Libuše a také krásná vyhlídka od kostela sv. Martina na kopci nad obcí.

Turistické cíle

Cyklostezka Srdcem jižní Moravy

Mlýn Ruprechtov

Zámek Bučovice

Bitva u Slavkova - 1805

Nové Zámky - Nesovice

Historické muzeum Slavkov u Brna

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.vyskov-mesto.cz/, na kterých najdete další informace.