Heršpice

Heršpice

Obec Heršpice je samostatnou obcí okresu Vyškov. Leží v dolíku kopcovitého terénu 6 km jihovýchodně od regionálního centra Slavkova u Brna. Leží mezi obcemi Hodějice, Křižanovice, Nížkovice. Půdorys obce je nepravidelná náves, kterou protéká nedaleko pramenící potok, který se u Hodějic vlévá do řeky Litavy. Heršpice mají 206 domů a 644 obyvatel. Obec Heršpice se rozprostírá na úpatí přírodního parku Ždánický les v nadmořské výšce 281 m nad mořem. Katastr Heršpic má rozlohu 1802 ha. Obec má dobré klimatické podmínky pro zemědělskou výrobu.

Název obce pravděpodobně vznikl od vlastního jména Hereš. Dochované písemné záznamy vztahující se k obci Heršpice jsou již ze 13 století. Obec patřívala ke slavkovskému panství, které čeští vladaři darovali řádu Německých rytířů. V roce 1411 přešly Heršpice do majetku krále Václava IV. V roce 1422 získal slavkovské panství císař Zikmund. V roce 1507 získali panství Kounicové a vlastnili je do roku 1919. Významnými osobnostmi rodu Kouniců byl kancléř Václav Antonín Kounic (1746 - 1794) v roce 1753 byl jmenován císařovnou Marii Terezií říšským kancléřem a ovlivňoval rozhodujícím způsobem takřka po čtyři desetiletí rakouskou zahraniční politiku.

Dr. Václav hrabě z Kounic ( 1897 - 1913), švagr skladatele Antonína Dvo- řáka v Brně vybudoval na svém pozemku Kounicovy koleje pro studenty vysokých škol v Brně. Neblaze se tyto koleje proslavily za 2. světové války kdy v nich sídlilo gestapo. Po smrti Václava Kounice se ujímá panství jeho bratr Eugen, umírá v roce 1919 a panství získává rod Pálffyů sídlící na Slovensku. Od roku 1948 se stává panství majetkem Československého státu. V roce 1964 byly Heršpice sloučeny s obcí Nížkovice, která je od obce. Heršpice vzdálená 2 kilometry. Od roku 1990 jsou Heršpice samo- statnou obcí s obnoveným obecním úřadem a vlastním zastupitelstvem.

Kulturní památky
Na katastrálním území obce se nachází zaniklá středověká obec Konůvky. Jedná se o naleziště viditelných zbytků základů 22 domů středověké vesnice s kostelem a tvrzí ve které se nalezla pec na pálení výrobků z hlíny. Z dochovaných záznamů vznikla obec v roce 1365. Tvrz a obec zaniká pravděpodobně vypálením a zabitím všech obyvatel v roce 1468 při tažení uherských vojsk Matyáše Korvína proti Jiřímu z Poděbrad Ze záznamů z roku 1481 je již vesnice pustá. Výzkumem tohoto území se zabývala ředitelka historického muzea ve Slavkově Phdr. Dagmar Šaurová. Přes toto území vede i naučná stezka jako součást chráněné oblasti Ždánický les.

Přímo v obci se nachází nemovité kulturní památky dům číslo 45, kde se v roce 1805 setkali po bitvě u Slavkova rakouský císař František I. a ruský car Alexandr II, jak uvádí ve své knize pan učitel Pátek. V tomto roce 1805 zde bylo ubytováno velké množství francouzského vojska, které vše vyjedlo až na jednu husu, která byla schovaná v kmeni duté vrby. V obci jsou obyvatelé vyznávající dvě náboženství katolické a evangelické. Z těchto důvodů jsou zde dva kostely a dva hřbitovy. V roce 1856 si zbudovali heršpičtí evangelíci svůj vlastní hřbitov. Do této doby byli pohřbíváni evangelíci na hřbitově katolickém. V roce 1869 zde dokončili výstavbu evangelického kostela. Zajímavostí je, že 31. srpna 1880 byl v evangelickém kostele přijat do sboru bratrského Tomáš Garrigue Masaryk.

Uprostřed vesnice stojí katolická kaple svatého Matouše z roku 1870. Kaple byla v roce 2000 rekonstruována a zvětšena, protože nedostačovala při bohoslužbách počtu věřících.

Heršpice mají svůj vlastní znak. V červeném štítě stříbrný kůl s modrým vinným hroznem a zeleným listem,provázeno vpravo vztyčenou stříbrnou radlicí,vlevo stříbrným vinařským nožem. Znak Heršpice používají od roku 1996.

Přírodní podmínky
Heršpice leží na rozhraní Vyškovské brány, která od sebe odděluje poslední výběžky Českého masivu, reprezentovaného Drahanskou vrchovinou a první vrchy Karpatské soustavy, představované Ždánickým lesem. Jedná se o plochou vrchovinu, která je tvořena převážně jílovci a pískovci. Reliéf je tvořen široce zaoblenými rozvodními hřbety a hlubokými údolími. Celé území je odvodňováno Trkmankou a Jordánkem. Půdní kryt je tvořen převážně hnědými půdami s přechodem do hnědozemí. Celé území leží v teplé suché až mírné oblasti s mírnou zimou a teplým létem. Původní lesní vegetace byla tvořena listnatými lesy. Vyskytovaly se tu dubohabrové háje, dubové bučiny a podél potoků byly luhy a olšin.

Působením činnosti člověka, přeměnnou lesní půdy na ornou, výsadbou umělých lesů borových, smrkových, modřínových byl původní kryt vegetace a to dubové bučiny s poměrně chudým bylinným patrem a dubohabrové háje s podrostem lipnice hajní, mařínky vonné, sasanky hajní, prvosenky jarní, vzácně se vyskytující lilie zlatohlávek, lýkovec jedovatý, vemeník dvoulistý, střevíčník pantoflíček, okrotice bílá, pětiprstka žežulník na okrajích lesa porušen lidskou činností. Bylo proto v roce 1996 vydáno Nařízením č.2/96 Okresním úřadem ve Vyškově, kterým se zřizuje přírodní park Ždánický les. Důvodem pro zřízení přírodního parku Ždánický les bylo zachování krajinářských kvalit komplexů lesů a přiléhajících nelesních biotopů. Součástí Ždánického lesa je osm maloplošných chráněných území a jsou to přírodní památky Baračka, Hrubá louka, Jalový dvůr a Žlíbek. Přírodní rezervace Mušenice, Rašovický zlom - Chobot a Šévy.

Do katastrálního území Heršpic náleží přírodní památka Jalový dvůr. Nalezneme jej asi 500 m jižně od křižovatky silnice z Heršpic do Rašovic cestou ke statku Jalový dvůr. Jedná se o Heršpický rybník na potoce Buchlová a přilehlé stráně s mozaikou lesa, palouků a pastvin. Důvodem ochrany je výskyt a rozmnožování devíti druhů obojživelníků, a to skokana štíhlého, ropuchy obecné, ropuchy zelené, rosničky zelené, blatnice skvrnité, kuňky obecné, skokana hnědého, skokana zeleného a čolka obecného. Na přilehlých stráních se vyskytuje ještěrka obecná, užovka obojková a slepýš křehký. Hmyz četné druhy mravenců, vosy, brouci střevlíci, roháčovití, vážky, motýli, např. otakárek fenyklový, žluťásek řešetlákový, pavoukovci.

Z rostlinných druhů jsou významné zejména vstavačovité, např.:vstavač vojenský, bradáček vejčitý, hvězdice chlumní, sasanka lesní. V rákosinách navazujících na rybník pravidelně hnízdí labutě a kachny. Lokalitu je nutno ochránit před znečištěním potoka ze statku Jalový dvůr a je třeba redukce náletových dřevin akátu, obnova lesního porostu. V obci se nachází na území zvaném Skalka zbytky mořských usazenin z období jury a jsou to vápence, acháty, dolomity.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.herspice.cz/, na kterých najdete další informace.