Mouřínov

Mouřínov

Historie
Mouřínov podle osobního jména Múřín, později Muřínov: vesnice 5 km jižně od Bučovic, v údolí po obou stranách potoka, 290 m nad mořem, asi 460 obyvatel.

První písemná zmínka roku 1380, náležel Mouřínov Petrovi ze Štemberka. Po jeho smrti jej zdědil Petr Kravař na Plumlově. Tento jej prodal roku 1398 Peškovi Kropáčovi ze Studence. Roku 1399 byl zde pánem Jan z Ptení a roku 1406 Jan z Miličína. Roku 1481 je pánem Václav z Mezilesí, ale v tom čase postoupil zemský hejtman Ctibor z Cimburka (patronát Jindřichovi z Doubravky. Je patrno, že zde toho roku byla fara a vesnice patřila dvěma pánům.) Po smrti Václava z Mezilesí zdědili statek jeho synové, kteří se do roku 1531 uvádějí jako majitelé této vesnice. Jiný Václav Muřínovský z Mezilesí prodal dědinu i s tvrzemi okolo roku 1560 Vavřinci z Popůvek.

Další majitelé byli Anna Heroltka, Všebor Pražma z Bílkova, Anna Kralická z Kralic, Jiří Karský z Karsu, Eva Martínková z Rozseče. Roku 1612 prodal osadu, tvrz a vše ostatní Petr Stražovský ze Zástřizl, který měl vesnici již roku 1601, Oldřichovi z Kounic. Poněvadž Oldřich z Kounic byl již pánem městečka Ždánice, dostal se Mouřínov pod panství Ždánickéa zůstal až do roku 1848. Po Oldřichovi následoval syn Karel, který ztratil své panství, protože se zúčastnil povstání proti císaři Ferdinandu II., proto císařská komora ponechala statky roku 1626 knížeti Maxmiliánovi z Lichtenštejna za 158 166 zl. mor., který již roku 1602 byl pánem Bučovic. Od toho roku byly majetkem rodu Lichtenstejnského. Když byly rozdělovány země na politické okresy, připadl Mouřínov okresu Ždánskému v hejtmanství Kyjovském.

Během socializmu byl Mouřínov přiřazen jako místní část k městu Bučovice. V roce 1999 proběhlo referendum, na jehož základě se ves osamostatnila. V roce 2000 byly první volby do obecního zastupitelstva. V roce 2000 - 2001 byla provedena kompletní plynofikace vesnice. Obec zaměstnala několik pracovníků na údržbu. Samozřejmě tato činnost se ihned projevila na vzhledu vesnice. V roce 2002 byla největší investicí kompletní generální oprava místního kulturního domu. Jedná se o opravu fasády, výměnu oken, výměnu elektroinstalace vybudování plynového topení.  V období již samostatné obce byla znovu otevřena Mateřská školka, a na základní škole byla rozšířena výuka o pátý ročník.

Volby v roce 2002 proběhly neúspěšně, celá jedna kandidátka odstoupila a další volby se konaly 29. března 2003. V tomto volebním období byla opravena budova obecního úřadu a požární zbrojnice. Opravena zvonice. Také byla přestěhována knihovna do nevyužívaných prostor v mateřské škole a v uvolněných prostorách byly zbudovány 2 byty. Škola je přes všechny problémy s nedostatkem dětí zachována. Dnes máme jednotřídku, kterou navštěvují žáci pěti ročníků.

Významnou lokalitou se stal tzv. DRUHÝ RYBNÍK
kde se vyskytuje vzácná žabka Kuňka ohnivá (Bombina bombina). Je více vodomilná než kuňka žlutobřichá a naprostou většinu roku tráví ve vodě, kde dochází k páření a kladení vajíček většinou v několika vlnách v závislosti na deštích (od dubna do srpna). Žije v jezírkách v lomech a pískovnách, tůních, avšak nejčastěji v rybnících, především v mělkých, zarostlých okrajích extenzivně obhospodařovaných či neobhospodařovaných rybníků. Z vajíček se zhruba po jednom až dvou týdnech líhnou larvy živící řasami a organickými zbytky. Přibližně po dvou měsících se proměňují v žabky, které se zdržují rovněž ve vodě a žijí podobným způsobem jako dospělí jedinci. Počátkem podzimu žáby vodu opouštějí a migrují k zimním úkrytům. Zimují v puklinách skal, opuštěných norách hlodavců, pod návějemi listí, v ruinách, ve sklepích atp. Rozmnožování předcházejí hlasové projevy. Byli popsáni kříženci s kuňkou žlutobřichou a to i z našeho území. Areály obou druhů kuněk se nepřekrývají, avšak v zóně dotyku areálů vzniká tzv. hybridní zóna, kde nalezneme prakticky výhradně křížence obou druhů. Jedná se o silně zazemněný rybník na 100% plochy zarostlý makrovegetací. 

Mouřínov leží na okraji Ždánického lesa Proto zde najdete mnoho krásných tras k turistickým procházkám, houbaření a vyjížďkám na kole. Hned za obcí směrem na Ždánice najdete dva rybníky a požární nádrž, která bývá v létě využívána ke koupání místní mládeží a dětmi. Dále po této cestě narazíte na další rybník, který je ve správě Státních lesů a je velice krásně zrenovován. Hustá dobře značená síť cyklostezek nabádá k návštěvám blízkého i vzdálenějšího okolí. 

V okolí Mouřínova můžete navštívit pozůstatky hájenky U Zlatého jelena, kde se koná každý rok 8. května lidové setkání.

Hájenka Zlatý jelen je jižně od naší obce pěšky asi hodinu vzdálená. Písemné záznamy svědčí o tom, že hájenka pochází asi z roku 1472. (Při opravě v roce 1933 byl nalezen  nápis 1474, v této době bývaly zde pořádány velké a slavné  hostiny po velkých honech. Okolní lesy tehdy patřily knížatům a hrabatům z rodu Kouniců.) Zůstaly zde jen obrysy základního zdiva.  Před budovou byla studna, která je do dnes zachovalá. Hájovna nebyla od roku 1949 obydlena a nyní je zcela zbořena. V blízkosti studny je vybudován altán.

Od hájenky směrem na Rašovice jsou pozůstatky zaniklé středověké vesnice Konůvky kde byla písemně doložená tvrz roku 1365. Zanikla se vsí v 15 století. Opodál naleznete pozůstatky tvrze Kepkov. Jedná se o zbytky gotického hradu neznámých dějin. Již v roce 1481 uváděn jako pustý. Zachován je kuželovitý pahorek obklopený dvojitým příkopem a valem.

CHráněné území Šévy
Mezi Mouřínovem a Marefy výměra 5,67 ha. Jedná se o stepní stráň. V dolní části je svah modelován několika menšími stabilizovanými sesuvy. Území se vyznačuje bohatstvím květeny s výskytem asi 40 druhů silně ohrožených a ohrožených rostlin.

Přírodní památka Hrubá louka
Jedná se o území asi 2 km jižně od Mouřínova. Je to suchá zalesněná stráň, uměle vytvořený remízek listnatých porostů, jehož druhová skladba je velmi bohatá.

Čerpáno ze stránek obce http://mourinov.unas.cz/, na kterých najdete další informace.