Podomí

Podomí

Historie
Ves Podomí vznikla v údobí velké kolonizace v průběhu XIII.století. první zmínka o Podomí je z roku 1349, kdy Vok z Holštejna kupuje od Čeňka z Lipé hrad Holštejn s vesnicemi, mezi nimiž byla i ves Boda (Podomí).

Mezi významné kolonizátory patří od padesátých let XIII.století páni z Ceblovic, kteří sídlili zpočátku na tvrzi v Jedovnicích, později na hradě Holštejně. Páni z Holštejna (původně z Ceblovic) vybudovali v druhé polovině XIII.století velké panství holštejnské, mezi jehož vesnice patřilo i Podomí.

V roce 1349 kupuje Vok z Holštejna hrad Holštejn s dvorci pod hradem s vesnicemi a mezi nimi i Podomí, v té době zvané Boda, pravděpodobně podle lokátora jménem Boda, pocházejícího z měšťanského rodu Boda v dolnosaském městě Hameln, proslulé svým krysařem, který prý roku 1284 odvedl z Hameln 130 mladých lidí a na Moravě s nimi založil (dnes zaniklou) ves Hamlíkov v sousedství Podomí.

Vok I. odkázal holštejnské panství svému druhorozenému synovi Vokovi II., který je držel až do své smrti r.1384, poté přebírá hrad Holštejn s celým Holštejnskem jeho syn Vok III. - Vok starší, po jeho synovi Vokovi IV.ho zdědil Vok V. V té době se Holštejnsko sestávalo z polovice hradu Holštejna, z městečka Holštejna, poloviny Jedovnic a z dalších 13 vesnic, mezi nimi Podomí a Hamlíkov. Vok II. držel holštejnské panství v době husitských válek, kdy byla krajina velice zpustošena. Mnoho vesnic zaniklo, mezi nimi i Podomí a Hamlíkov. Východní polovina Podomí byla v 16. století obnovena. Vok V. prodal roku 1437 celé Holštejnské panství včetně Podomí a jeho okolí Henikovi z Valdštejna. V roce 1448 znovu Holštejnsko získal od Hynka z Valdštejna - syna Henika z Valdštejna.

Roku 1464 prodal znovu Smilkovi z Loděnice mimo jiné i západní polovinu zaniklého Podomí, zbyla mu pouze východní polovina Podomí s velkým podomským rybníkem, pustý Hamlíkov a Kulířov. Tímto letopočtem se Podomí navždy rozdělilo - západní polovina připadla ke kotvrdovicko-senetářovskému vladyctví a nebyla již nikdy obnovena, východní polovina byla se sousedním pustým Hamlíkovem znovu osídlena v polovině XVI. století za panování Zdenínů - bratrů Jana Mladšího a Friedrich Dubčanských, kteří roku 1567 prodali ostrovskou část Holštejnska se znovu osídlenou východní polovinou Podomí a Hamlíkovem Bernardovi Drnovskému z Drnovic. Po dvou letech se stal novým majitelem vladyka Vilém Jedovnický ze Želetavy.

Vladyka Vilém měl velké zkušenosti s obhospodařováním rybníků a zaměřil se na obnovu zanedbaného Velkého podomského rybníka a dalších podomsko-hamlíkovských rybníků a rybnišť. Důsledně střežil svůj nově nabytý pozemkový majetek a vedl tak neustálé spory s majiteli ze sousedních panství. Roku 1576 prodal své panství Hanušovi Haugvicovi z Biskupic seděním na račicích. Od tohoto roku se vesnice Podomí stává součástí račického panství na celá další čtyři staletí. Po tragickém ukončení vlády pánů Petřvaldských na račickém panství roku 1620 se Podomí poněmčuje.

Třicetiletou válkou naše země velice utrpěla, samostatnost českého státu byla silně potlačena, císařským nařízením byla zaváděna rekatolizace. Pokud šlechta nechtěla přijmout katolické vyznání, byla zbavena majetku a musela odejít do vyhnanství. Poddaným bylo zakázáno uzavírat sňatky, museli živit vojáky usazené do jejich domů, pokud nepřestoupili na víru katolickou. V Podomí byli nově usedlí němci katolíky a náboženský útisk se jich ptoro netýkal. Poklesla řemeslná výroba, zahraniční i vnitřní obchod, výrazně klesl počet obyvatelstva.

Na přelomu XIII. a XIX. století došlo k výrazným změnám života podomských obyvatel, když v roce 1797 koupil podomský dvůr Belgičan baron Vilém Mundy, který zavedl v podomském dvoře s pomocí Holanďana Jakoba Leonarda van den Brucha chov ovcí, z jejichž vlny tkali na tklacovdkých stavech podomští poddaní velmi kvalitní vlněné látky. V roce 1803 byl dvůr převeden na J.L.van den Brucha, který vybudoval manufakturní tkalcovskou a přádelní továrnu. Tkalcovství - nový zdroj obživy - velmi zvýšilo životní úroveň podomského lidu a způsobilo stavební rozvoj. Pro srovnání v roce 1775 mělo Podomí 15 domů, v roce 1820 jejich počet dosáhl 55.

První soupis všech obyvatel je znám z roku 1832. Podomí má v té době 65 domů, 415 obyvatel - z toho 212 mužů a 203 žen.

V roce 1869 přestalo být Podomí podřízenou částí Ruprechtova a stalo se samosprávnou obcí. V letech 1868-69 byla zavedena povinná školní docházka. V té době byla jednotřídní škola umístěna do v.d.Bruchovy budovy č.86. Ve stejné době byla v roce 1880 zřízena četnická stanice, jíž podléhalo Podomí, Krásensko a Ruprechtov. V roce 1888 byla zahájena stavba dvoutřídní obecné školy. V tomtéž roce byl založen také Sbor dobrovolných hasičů.

V 1.světové válce padlo z Podomí 15 občanů, na jejichž památku byl v roce 1921 vybudován pískovcový pomník, který byl později přemístěn od křižovatky ve středu vesnice do parku v areálu nové školy.

V poválečných letech vládla bída a chudoba, mezi lidem propukla epidemie chřipky, zvané španělská, které mnoho postižených podlehlo.

V roce 1930 byla obec Podomí elektrifikována.

Za druhé světové války bylo Podomí přejmenováno na Pojdom, byly zavedeny dvojjazyčné orientační tabule, nařízeno přísné zatemnění, zakázány zábavy, ve školách byly vyměněny učebnice, byly zavedeny potravinové lístky. Lidé trpěli nedostatkem potravin, šatstva a obuvi. Spousta lidí byla zavírána , týrána, vězněna a popravena pro podezření z protistátní činnosti. Situace se mnohonásobně zostřila po atentátu na Heydricha, kdy bylo zavedeno stanné právo. Také někteří z podomských mužů byli odvedeni na práci v "Reichu", dívky byly nasazovány nejčastěji do zbrojního průmyslu v domácím prostředí.

Po osvobození v roce 1945 se začal život vracet do normálu. Dnem 25.února 1948 se chopila moci komunistická strana. V roce 1964 došlo ke správnímu spojení obce Podomí s Krásenskem. Toto sloučení bylo zrušeno a na veřejném zasedání obce dne 27.8.1990. V anketě se pro osamostatnění vyjádřilo 83% podomských obyvatel.

Podrobné informace o historii obce získáte v publikaci Kronika Podomí, jejímž autorem je profesor MUDr.Ervín Černý-Křetínský, DrSc., kterou vydal obecní úřad Podomí v roce 1999 u příležitosti oslav 650. výročí založení obce, z níž je výše uvedený výtah pořízen. Tuto publikaci si můžete objednat na naší internetové adrese, její cena činí 300 Kč.

Náměty cyklistických tras

1. Povodí Malé Hané
Podomí - Senetářov - Kojál - Krásensko (Schreynern - rybníčky) - údolí Malé Hané - Márova skála - Kuchlov - Stagnov - Opatovická přehrada - Vila Musa - Opatovická přehrada - k Ruprechtovu - Hamlíkov - Ruprechtov - Podomí

2. Moravským Krasem
Podomí - Senetářov - hájovna -Balcarka - Horní můstek - Suchý žleb - Kateřinská jeskyně - Skalní mlýn - Punkevní jeskyně - Pustý žleb - Sloup - Holštýn (hrad, propadání) - Lipovec - Kojál - Krásensko - Podomí

3. Rakoveckým údolím
Podomí - Ruprechtov - račické serpentiny - Hlavní skála - Tři smrky - Vilémov - Bílá skála - Rakovecké údolí - Bystřec - Jedovnice - Lipový kopec - Eleonořina chaloupka - Velký bunkr - Hotel Vrchovina v Podomí

4. Arboretum u Křtin
Podomí - Velký bunkr - Eleonořina chalupka - Budkovan - Proklest - Arboretum - Křtiny - Habrůvka - Klostrmanova studánka - Rudice (lom, jezírka, mlýn, propadání) - Jedovnice - Podomí

5. Na farmu k Bolkovi do Olšan
Podomí - Ruprechtov - Račice - Tři javory - Olšany a zpět ke Třem javorům - Bukovinka - rybníky u Jedovnic - Kotvrdovice (Hospůdka U SURFU) - Senetářov - Podomí

6. Rudice a okolí
Podomí - Senetářov - Jedovnice - propadání - Rudice - Olomučany - Nový hrad - zpět Olomučany - Josefovské údolí - Křtiny a zpět do Podomí

7. Drahanskou vrchovinou
Podomí - Krásensko - Kojál - Kulířov - Studnice - Otinoves - Protivanov (Skalky - nejvyšší bod Drahanské vrchoviny) - Žďárná - Sloup - Holštýn - Lipovec - Podomí

8. Vojenské lesy - (povolení)
Podomí - Krásensko - Kulířov - Studnice - Odrůvky - Nové Sady - kolem Jordánu - Jandova bouda - zámeček Ferdinandsko - Stříbrná (rozhled na cílové plochy) - Rychtářov - malá Haná - Podomí

9. Údolím říček
Podomí - Račice - Tři javory - Údolí Říček - Hádek -Nový Dvůr - Lhotky - Bukovinka - Bílá skála - Tři smrky - Podomí

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.podomi.cz/, na kterých najdete další informace.