Vážany nad Litavou

Vážany nad Litavou

Vážany nad Litavou je obec ležící 3 km jihozápadně od Slavkova u Brna v nadmořské výšce 211 m a nachází se na levém břehu říčky Litavy při okresní silnici, která vede od státní silnice ze Slavkova u Brna na Šaratice a do Těšan. Do roku 1945 se obec nazývala Linhartské Vážany. Celková výměra pozemků činí 702 ha, z toho zemědělská půda činí 646 ha. V obci je 271 domů, kde podle statistických údajů z roku 2006 žije celkem 643 obyvatel z toho 314 mužů a 339 žen. Průměrný věk obyvatel obce je 42,2 let.

Současnost: V roce 1990 postihla obec povodeň. Při této události přišla o život paní Ludmila Veverková, místní občanka. Po povodni se nad obcí postavily dva protipovodňové Poldry. Postaven přivaděč na čistírnu odpadních vod, dokončen vodovod, posílena elektrifikace obce, plynofikace obce a položen telekomunikační kabel a postavena čistírna odpadních vod.

Obec Vážany nad Litavou je jedním ze 14 obcí, které dne 10. 5. 1995 založili Dobrovolný svazek obcí Ždánický les a Politaví. V současné době sdružuje tento svazek celkem 27 obcí. Cílem tohoto sdružení je rozvoj regionu, jako úprava a značení cyklotras, publikace o regionu, různé ekologické akce.

Dne 7. 5. 1996 předal obci Vážany nad Litavou předseda Poslanecké sněmovny PhDr. Milan Uhde znak a prapor. Slavností svěcení proběhlo na svátek sv. Bartoloměje dne 25. 8. 2002. V roce 2001 bylo faráři P. Antonínu Láníkovi uděleno čestné občanství obce Vážany nad Litavou. V roce 2003 byl Stromem roku 2003 ve Ždánickém lese a Politaví vyhlášena lípa srdčitá památný strom obce Vážany nad Litavou, stáří 200 let.

Pamětihodnosti
Románsko-gotický kostel sv. Bartoloměje z 2. třetiny 13. stol., u hřbitova sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1739, barokní Boží muka za obcí z roku 1806, škola z roku 1830.

Historie
Ve 13. století patřily Vážany pánům z Deblína. Nejstarší písemná zpráva o Vážanech se uchovala z roku 1287. Tehdy Vojslava, vdova po Janáčovi z Deblína darovala patronát kostela sv. Bartoloměje ve Vážanech dominikánskému klášteru sv. Kateřiny v Olomouci a roku 1318 klášter herburský v Brně koupil za 210 hř. Vážany od Kateřiny, vdovy po Tasovi z Lomnice. Ves pak náležela klášteru herburskému až do roku 1578, kdy byl Herburdský klášter v Brně zrušen. Tehdy císař Rudolf II. majetek kláštera daroval brněnským jezuitům. Klášterní statky však byly ponechány brněnské městské radě. V roce 1581 také připadly jezuitům. V roce 1773 byl jezuitský řád zrušen a majetek brněnské koleje, kam náležely Vážany, připadl c.k. studijnímu fondu.

Od roku 1808 náležely Vážany Františkovi Antonínovi Linhartovi (později rytíři z Linhartů), který náhle zemřel v roce 1828. Linhartské Vážany zdědil jeho syn Ferdinand a v roce 1873 přešlo vlastnictví na dcery Ferdinanda - Rozu Karafiátovou rozenou z Linhartů a Leopoldinu z Linhartů.

Z dějin farního kostela sv. Bartoloměje je známo, že původně byl vystavěn v románském styku již ve 13. století. Sloh tehdy přecházel do gotiky. Zbytky zůstaly zachovány na klenbě presbytáře a ve zdivu věže. Kostel byl obnoven v roce 1651, poslední velká oprava byla v roce 1909. Zajímavost - portál nese stopy dvou křížů po 2 bojovnících účastnících se křižáckých válek z 13. století. U hřbitova sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1739. Za obcí směrem ke Kobeřicím barokní boží muka z roku 1806.

Ve směru na Hrušky pomník četníka vrchního strážmistra Jaroslava Látala, který padl ve službě dne 3. 10. 1937. V obci pomník obětem I. světové války a II. světové války. V roce 2004 proběhla exhumace a převoz na hřbitov do Brna dvou německých vojáků, kteří padli v II. světové válce a byli pochováni na místním hřbitově.

V roce 1810 byla ve Vážanech otevřena expozitura šaratické školy. Vážany byly přiškoleny k Šaraticím. V roce 1810 - 1823 učil pak ve Vážanech v domě číslo 64 učitelský pomocník Kajetán Ondráček. Škola pak byla postavena v roce 1830, od roku 1839 byla školou již samostatnou. V roce 1885 byla škola rozšířena na dvoutřídku. V roce 1908 byla zřízena pobočka první třídy. V roce 1979 uzavřena. Znovuotevřena byla v roce 1991.

Od roku 1850 spravoval obec: starosta, 3 radní, 14 členů obecního výboru. Ze starostů zde působili: František Man (1850-1866), Albín Hrdlička (1904-1907, 1910-1917).

Vážany utrpěly švédským vpádem na Moravu několikrát. V roce 1645 byla zcela vypálena a hráz rybníka byla protržena.

Z vážanských rodáků se uvádí vdp. P. Jakub Pavelka, biskupský a konsistorní rada, který se narodil 19. 7. 1865 v domě číslo 12. V roce 1889 byl vysvěcen na Petrově v Brně biskupem Františkem Bauerem na faráře. Od roku 1889 působil plných 12 let v Rudíkově, kde byl zakladatel místního spolku katolická jednota. V roce 1901 byl přeložen do Přibyslavic, kde v roce 1916 vstoupil do III. řádu sv. Františka. Jako básník přeložil a přepracoval kancionál "Cesta k věčné spáse" vydaný v roce 1912.

Nejznámější písně jsou: Duše moje, zaplesej, Buď slaven, mozný králi, Matičko Božské milosti. Na vlastní žádost a zdravotních důvodů, trpěl silnou cukrovkou, byl v roce 1922 přeložen do Nových Hvězdlic, kde 19. 10. 1934 zemřel. Je pochován na hřbitově ve Starých Hvězdlicích. Nejstarší pečeť Vážan nad Litavou pochází z roku 1619.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.vazanynadlitavou.cz/, na kterých najdete další informace.