Olšany

Olšany

Obec Olšany je jednou z nejmenších a nejmladších obcí okresu Vyškov. Obecní pečeť nese letopočet 1713. Obec je posazena v kopcovitém terénu na okraji Drahanské vrchoviny ve výšce 420 m nad mořem a je vklíněna do hradby rozsáhlých lesů olšanského katastru.

Olšany jsou odedávna vyhledávány pro skvělé rekreační možnosti. Obec je posazena v kopcovitém terénu na okraji Drahanské vrchoviny ve výšce 420 m nad mořem a je vklíněna do hradby rozsáhlých lesů. Příjezdová silnice od Habrovan v Olšanech končí a dále pokračují pouze lesní cesty. Tato příznivá poloha obce poskytuje nespočet příležitostí ke klidným vycházkám a k poznávání okolní krajiny. O oblibě Olšan, jakožto místa pro relaxaci a únik před každodenním shonem a starostmi, svědčí značný počet rekreačních chat a chalup.

Olšany jsou jednou z nejmladších obcí v okrese Vyškov.  Na obecní pečeti je uveden jako rok vzniku obce letopočet 1713.  Existuje však písemný doklad potvrzující osídlení Olšan v 17. století. V matrice 12802 farnosti Luleč - díl sňatky je na straně 187 zapsán tento sňatek ze dne 6. 5. 1691: 
"Jakub Schubert z Nemojan a Anna dcera Jan Novotný ex pago Olšan"

Historie
Olšany byly vystavěny v údolí v lesnaté, kopcovité krajině. Obcí protéká Olšanský potok. Obec dostala své jméno od velkých, urostlých olší, které se nacházely při vzniku ve "Žlebě" podél potoka. V těchto místech, v okolí knížecího hostince a revíru (myslivny), vybudovalo své příbytky prvních 28 rodin ze Studnic. Ty sem pozval kníže Lichtenštein, aby zde zpracovávaly dřevo na dřevěné uhlí. Každý osadník dostal i kus lesa na pole, za což byli vázání robotou k panství Pozořice.

Mimo práce v lese, bylo od poloviny 19. století dalším zdrojem obživy tkalcovství. Jednalo se o lehčí a výnosnější práci. V každém domě klapal jeden nebo i více tkalcovských stavů. Tkalcovství v Olšanech zaniklo před první světovou válkou. V roce 1867 byly ve zmíněném "Žlebě" otevřeny kamenné lomy. Práce v nich poskytovala značné výdělky. Velký rozmach lámání kamene nastal zejména v letech 1867 - 1869, protože od roku 1865 se budovala železniční dráha Brno - Přerov. V roce 1914 zde bylo 6 kamenolomů, kde pracovalo až 200 dělníků z Olšan a okolních obcí.

Děti chalupníků chodily až do roku 1877 do školy v Habrovanech. V tomto roce byla vystavěna škola v Olšanech. V roce 1891 byla olšanská škola přebudována na dvojtřídku. V roce 1886 se postavila kaplička sv. Jana Křtitele. Fara byla v Královopolských Váženech. Na tamní hřbitov byli pohřbíváni olšanští občané. Někteří obyvatelé Olšan, bydlící v okolí myslivny, byli z neznámých důvodů pohřbíváni v Habrovanech. V listopadu 1924 byl dostavěn olšanský hřbitov v lese. V roce 1923 vzniká obecní knihovna sloučením spolkových knihoven a má při založení 390 svazků. Elektrifikace byla provedena v roce 1927. Od září 1928 začal na trati Olšany, Habrovany, Královopolské Vážany a Rousínov jezdit autobus. V roce 1931 bylo zbudováno přírodní koupaliště na pozemku Ferdinanda Myslína, které mělo přes 700 m2. Současně byla ve stráni postavena restaurace "U koupaliště". Soukromý provoz trval až do roku 1950. V roce 1960 bylo koupaliště zbouráno.

V roce 1754 bylo v obci 28 chalup. V roce 1791 bylo v obci 39 domů a 253 obyvatel, v roce 1834 bylo v obci 49 domů a 342 obyvatel, v roce 1910 bylo při sčítání v obci 102 domů a 538 obyvatel, v roce 1930 bylo 124 domů a 540 obyvatel.

V roce 1903 byl založen Sokol, v roce 1907 místní odbor Národní jednoty, který vznikl z čtenářského spolku "Palacký". Hasičský sbor vznikl v roce 1905, v roce 1921 si postavili hasičské skladiště. Sociálně demokratická strana byla založena v roce 1911, o deset let později byla založena komunistická strana. V obci vyvíjela činnost také strana lidová. Dle výsledků voleb do poslanecké sněmovny v meziválečném období měla nejvíce příznivců strana národně socialistická, dále strana komunistická a strana lidová. Na konci 30-tých let začal přechod členů strany komunistické do strany sociálně demokratické.

Na nejvyšším vrcholu v okolí obce - Červeném vrchu (535 m nad mořem) byla v roce 1876 vystavěna rozhledna - pyramida, která byla v roce 1918 pro vojenské účely opravena. V roce 1926 byla postavena nová pyramida vysoká 36 m, která byla užívána k zeměměřickým účelům, k obnově došlo v roce 1939, kdy byly podobné pyramidy vystavěny i na Blaticku, Kamenné a nad hájenkou na Říčkách.

V první světové válce padlo 7 olšanských občanů na bojišti a 10 jich zemřelo v nemocnicích. Za okupace během II. světové války bylo uvězněno 15 občanů Olšan, z nichž byli 4 umučeni. Obec byla osvobozena dne 27. 4. 1945.

Již v roce 1931 došlo k zachycení pramenů vod v lesích nad obcí pro stavbu olšanského vodovodu, ale z nedostatku finančních prostředků se ve stavbě nepokračovalo. Práce započaly až v prosinci 1947 a pokračovaly až do roku 1949, od pramenů byla délka vodovodu 4 km. Na konci 50 let se započalo s budováním kanalizace v "Ulici", která byla dokončena v roce 1962. Od roku 1965 bylo započato se stavbou vodní nádrže nad obcí, která byla dokončena o tři roky později. V roce 1969 Okresní správa silnic upravila tok Olšanského potoka. V roce 1981 se zahájila stavba vodovodu, a to přivaděče z Habrovan a stavba vodojemu, aby do obce byla přivedena voda z Opatovické přehrady. V roce 1998 byl původní olšanský vodovod rekonstruován a nyní opět stačí pokrývat spotřebu vody v celé obci.

Mateřská škola se v obci otevřela od 1. 9. 1950, kdy bylo zapsáno 29 dětí. V roce 1976 byla zahájena přístavba školy. V roce 1977 zrušena jednotřídka ZŠ. Žáci 1.-4. ročníku nyní dochází do školy v Habrovanech a od 5. do 9. ročníku jezdí žáci do školy do Rousínova. Adaptace MŠ byla dokončena v roce 1978.

JZD bylo v Olšanech založeno v roce 1950. V červnu 1958 bylo započato se stavbou kravína. V roce 1960 bylo JZD v Olšanech přidruženo do Habrovan a v roce 1963 s dalšími obcemi vzniká společné JZD "Družba" v Královopolských Vážanech. V březnu 1972 se započalo s výstavbou prodejny Jednoty, která byla dokončena v následujícím roce.

V roce 1993 byl původní objekt kravína zakoupen firmou Poulain, s. r. o., (Bolkem Polívkou) a přestavěn na farmu, kde jsou nyní stáje pro koně a restaurace. Zde Boleslav Polívka pořádá každý rok několik kulturních a sportovních akcí pro širokou veřejnost. V dalších letech byl objekt farmy rozšířen a od roku 1999 mají návštěvníci obce možnost ubytování v hotelu "U krále". V roce 1995 byly v obci kompletně rekonstruovány rozvody elektrické energie. V letech 1998 - 1999 proběhla za vydatného přispění místních občanů.plynofikace celé obce.

Od roku 1960 jsou dějiny obce svázány s obcí Habrovany, se kterou byly sloučeny. K opětnému osamostatnění obce došlo až v roce 1990.

Katastr Olšan sahá od zastavěných částí obce Habrovany až po rozsáhlé oblasti lesů a luk v oblasti toků Říčky a Malé Říčky. Celková rozloha je 1870 ha. Lesy pokrývají asi 85 % celkového území. V současnosti má obec 436 obyvatel a 212 domů. Asi třetina stavení není trvale obydlena a je využívána jako chalupy. Olšany jsou také významnou rekreační oblastí. Na katastru Olšan je vystavěno cca 70 chat a to převážně v chatových oblastech "Bolševik" a "Olšanské vinohrady".

Obyvatelům a návštěvníkům je k dispozici prodejna smíšeného zboží, a čtyři pohostinství. S okolním světem jsou Olšany propojeny autobusovou dopravou. Přes Olšany prochází jedna trasa z místního systému cyklistických stezek, která navazuje na regionální cyklotrasu "B" (Hradec Králové - Břeclav) procházející Slavkovem a dále na dálkovou cyklotrasu "Jantarová stezka".

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.olsany.org/cz/, na kterých najdete další informace.