Račice-Pístovice

Račice-Pístovice

Dnešní obec Račice-Pístovice, která vznikla v roce 1960 sloučením obcí Račice a Pístovice, má nejen překrásné okolí, ale i bohatou historii. Počet obyvatel obce v roce 2006 je 1045, z toho v Račicích 632 a v Pístovicích 413, dospělých obyvatel je 856 a dětí 157. V obci je 309 rodinných domů, 103 chalup a 121 chat.

V obci je zaveden vodovod s kvalitní pitnou vodou, vybudovanou kanalizaci a čistírnu odpadních vod, zaveden plyn, místní rozhlas a infokanál. Obec v údolí a neměla proto kvalitní telefonní ani televizní signál. Pomocí převaděčů má zajištěno telefonní pokrytí pro O2, T-Mobile a Vodafone a pomocí místní kabelové televize i příjem řady našich i zahraničních televizních programů. V současné době je v provozu i bezdrátový internet.

Veřejná doprava je zajišťována autobusy ČSAD Vyškov do Vyškova, do Brna (přes Bukovinku a Ochoz) a do Adamova.

Přestože se jedná o sloučenou obec, jsou obě části obce - Račice a Pístovice - svou polohou oddělené (vzdálenost obou částí obce je 2 km) a obě části obce mají i své přednosti a odlišnosti.

Z historie obce
Městečko Račice leží 9 km západně od okresního města Vyškova a 30 km severovýchodně od metropole jižní Moravy, města Brna. Rozkládá se v nadmořské výšce 350-405 metrů, v údolí mezi krásně zalesněnými výběžky Drahanské vrchoviny. Obci vévodí renesanční zámek, jehož světlá stavba s tmavými lesy v pozadí je viditelná daleko z Hané. Při příjezdu silnicí z Pístovic však zámek zůstává zakryt kopcem a objeví se teprve až po příjezdu k prvním domkům v Račicích. Na jeho průčelí přivítá každého návštěvníka z daleka viditelný nápis umístěný na zdivu mezi věžemi zámeckého traktu: Pokog swaty u nas panug, jehož obsah je nyní tak žádoucí pro všechny lidi dobré vůle a srdce na celém světě.

Původ městečka i stejnojmenného hradu, který stával na místě dnešního zámku, není znám. Zdá se, že městečko vzniklo z podhradí při založení hradu nebo brzy potom. Dnes již ovšem nelze určit, zda v listě z roku 1227 jmenová ves Ratzici stála na nynějším či jiném místě.

Kolem roku 1220 patřily Račice Kojatovi z Hněvína Mostu. Je to první historicky známý šlechtický majitel Račic. Mimo Račic mu patřilo ještě mnoho jiných statků jak v Čechách, tak i na Moravě. Pocházel ze staročeského panského rodu Hrabišiců, který měl ve znaku na zlatém pokladu umístěné dvoje černé hrábě napříč položené, každé o šesti kolících. Členové tohoto rodu zastávali nejvyšší úřady v Čechách. On i jeho bratr Všebor byli předními zakladateli křížovnického kláštera v Praze na Zderaze.

Kojata měl za manželku Vratislavu a zemřel bezdětný roku 1227. Testamentárně odkázal své statky, tedy i Račice svým neteřím Eufémii a Svatochně, které jsou také podle pověsti zakladatelkami hradu Račice budovaného v letech 1275-1285 na místě dnešního zámku. Pověst vypráví, že mezi oběma šlechtičnami vypukl spor o to, na kterém místě si mají své sídlo postavit. Přitom jedna z nich měla prohlásit: "Já si přeji postavit sídlo radši zde, než tam, kde ty si přeješ" a od onoho "radši zde" prý vzniklo jmého Račice. Pravděpodobnější však je, že obec dostala své jmého podle potoka Rakovce, který tudy protéká a který byl od nepaměti známý tím, že byl plný raků.

Více o Račicích
Račice leží v údolí potoka Rakovce na úpatí Drahanské vrchoviny 10 km západně od Vyškova v nadmořské výšce 350 - 405 m. Počet obyvatel v roce 2006 je 632.

Račice jsou obklopeny poměrně vysokými kopci, které jsou hustě zalesněné. Potok Rakovec přitéká překrásným údolím dlouhým asi 13 km ze severozápadu až z Jedovnic, kde pramení. Rakovecké údolí je po celý rok vyhledávané turisty k vycházkám. Kolem potoka vede vede částí romantického údolí, které patří k největším a nejkrásnějším údolím Drahanské vrchoviny, naučná stezka Rakovec, dlouhá 7 km a obsahující 10 tabulí, informujících o historii území, geologických podmínkách, floře a fauně. Stezka začíná asi 2 km od konce Račic směrem na Ruprechtov, u pomníčku Jermak, postaveného na památku seskoku paradesantní skupiny v roce 1944.

Po silnici z Račic do Bukovinky, u hájenky Říčky (2 km od Račic), je umístěna informační tabule přírodního parku Říčky. Zde začínají louky lemující pramen Říčky, která protéká Hostěnicemi až do Brna. Naučná stezka začíná u u rekreačního střediska Hádek mezi Ochozem a Hostěnicemi.

Dominantou obce Račice je zámek Račice, který stojí v jihozápadní části obce. Původně šlo o gotický hrad z poloviny 14. století, který byl v letech 1568-85 Hanušem Haugvicem přestavěn na renesanční zámek a v 30.letech 19.století baronem Mundy empírově upraven. Po roce 1945 sloužil zámek jako rekreační středisko a od roku 1959 je v něm zvláštní škola internátní a odborné učiliště. Součástí předzámčí je i barokní kostel Zvěstování Panny Marie.

V Račicích je obecní úřad, pošta, mateřská škola a základní škola (1. a 2. třída). Děti od 3. třídy navštěvují základní školu v Drnovicích nebo ve Vyškově. V obci jsou obchody s potravinami, restaurace, sokolovna, knihovna, fotbalové hřiště a 2 pily.

Více o Pístovicích
Pístovice leží v údolí potoka Rakovce na úpatí Drahanské vrchoviny 8 km západně od Vyškova v nadmořské výšce 290 - 320 m. Počet obyvatel v roce 2006 je 413.

Pístovice jsou podobně jako Račice obklopené poměrně vysokými zalesněným kopci. Jsou rozložené kolem potoka Rakovec, který přitéká z Račic a ústí do Pístovického rybníka. Pístovický rybník je vyhledávaným rekreačním místem, nejen pro místní obyvatele, ale i pro rybáře a rekreanty z nedalekého Vyškova a Brna. U rybníka jsou pro rekreanty připravené půjčovny loděk, tenisové kurty, tábořiště s možností ubytování a stravování. U rybníka je čerstvě v provozu také autokemp.

Pošta, mateřská škola, základní škola (1. a 2. třída) a obecní úřad jsou pro občany v Račicích. Děti od 3. třídy navštěvují základní školu v Drnovicích nebo ve Vyškově. V obci jsou obchody s potravinami, restaurace a velká rekreační chatová oblast u rybníka.

Turistika

Rakovecké údolí
Rakovecké údolí se nachází na rozhraní okresu Vyškov a Blansko. Je tvořeno horní pramennou oblastí potoka Rakovce, kaňonovitým údolím na středním toku Rakovce až po hranu náhorní plošiny a přirozeně sousedícím územím na rozvodnici, v povodí Křtinského potoka po rybník Budkovan u obce Jedovnice. Přístup je možný buď po silnici z Račic do Ruprechtova, ze které odbočíme asi po 1 km vlevo na parkoviště u pomníku, kde je úvodní panel naučné stezky nebo sestupem po svážnici od hájenky Říčky, která leží asi v polovině cesty u silnice z Račic do Bukovinky.

Údolí je zlomového původu prvohorního stáří (spodní karbon, kulm). Vyskytují se v něm pouze sedimenty mořského původu. Ve slepenci jsou valouny žuly, ruly, granitu a jiných hornin z oblasti Českomoravské vysočiny, odkud byly donášeny tekoucími vodami do zdejšího mělkého přehlubňového moře. Další zdejší horninou je droba, která se usazovala jako drobnější součástky hornin v hlubších partiích moře.Časté jsou nálezy otisků prvohorních kapradin, přesliček a plavuní, které rostly v pobřežních močálech. Třetí horninou jsou břidlice, které se usazovaly nejdále od pobřeží jako kal z nejjemnějších částeček zvětralých hornin. Časté jsou otisky mlže Posidonia becheri, který je vedoucí zkamenělinou kulmských břidlic. Vyskytuje se ve spodní části údolí v okolí Račic a Pístovic.

Louky byly v minulosti využívány jako pastviny pro skot, pastvou se udržovalo bezlesí v okolí Rakovce, což podmiňovalo existenci unikátních rostlinných a živočišných společenstev. Bohužel socialistické změdělství většinu luk odvodnilo, což spolu s používáním umělých hnojiv a občasným přeoráním luk způsobilo devastaci až vymizení populací některých vzácných druhů organismů. Likvidaci neušel ani unikátní artéský pramen, který hostil cennou faunu bezobratlých - např. korýše rodu niphargus. Lesy v přírodním parku jsou ohroženy stejně jako všude jinde důsledky hološečného hospodaření a narušováním původního krytu provozem těžkých lesních strojů. Relativně nejméně narušeným stanovištěm jsou skalní útvary a suťová pole,kde se pro jejich hospodářskou neatraktivnost zachovala společenstva blízká původním. Posledním cenným biotopem je vlastní tok Rakovec ohrožovaný splachy a rybářským využíváním.

Důvodem zřízení přírodního parku bylo zachování exstetických a přírodních hodnot území. V údolí se nacházejí dlouhé výhledy přes louky kolem meandrujícího toku Rakovce. Ze skalních útvarů např. Dalekých skal, které jsou nejvýraznějším skalním seskupením, lze přehlednout velkou část údolí i kulisu okolních lesů. V neposlední řadě jde i o ochranu fragmentů cenných biotopů, které jsou stanovištěm ohrožených druhů organismů.

Mokřady
Na tomto území se vyskytují jednak mokřady v olšinách a jasanech, které jsou jedinou lokalitou bledule jarní na Vyškovsku. Bledule zde doprovází lýkovec jedovatý, lilie zlatohlávek, česnek medvědí, orsej jarní aj. Dalším typem jsou mokřadní louky, které hostí mizející prstnatec májový, bradáček vejčitý, violku bahenní a dnes již pravděpodobně vymizelý kosatec sibiřský, upolín evropský, všivec bahenní a mečík střechovitý.

Bukové a dubobukové lesy
Původní lesní typ Drahanské vysočiny hostící poměrně chudé bylinné patro s dominující bikou hajní a ostřicí chlupatou. Dalšími druhy jsou mařinka vonná, pstroček dvoulistý, vzácněji kruštík širolistý, okrotice dlouholistá a červená, hruštička menší, hruštička jednostranná aj. Z živočichů stojí za pozornost čáp černý, krkavec velký, mlok skvrnitý, střevlík zlatolesklý a vrásčitý.

Skály a sutě
Druhová skladba zde závisí především na expozici - na severně orientovaných vlhčích stanovištích jsou početné mechorosty a játrovky, dále např. kyčelnice devítilistá, puchýřník křehký, na suších jižních expozicích převládají suchomilné rostliny např. mochna skalní, řeříšník písečný, kamejka modronachová, silenka nicí ap.

Potok Rakovec
Vzhledem k poměrně dobré kvalitě vody hostí početné druhy vývojových stádií hmyzu, např chroustíků, jepic potočních, pakomárů a pošvatek. Početným druhem je blešivec potoční. Cenná je dnes již slabá populace raka říčního. V okolí toku loví ledňáček říční a skorec vodní.

Cyklostezky
Račice-Pístovice - U Tří Javorů – Nemojany
Račice-Pístovice - Bukovinka - Rakovecké údolí
Račice-Pístovice - Ruprechtov - Jedovnice – Bukovina

Přírodní park Říčky
Přírodní park Říčky se nachází na rozhraní okresů Vyškov, Blansko a Brno-venkov, přičemž na území vyškovského okresu zasahuje pouze menší částí své rozhlohy. Na okrese Vyškov zahrnuje pramennou oblast toku Říčka s přítoky, přilehlé aluviální louky a mokřqadní biotopy a přilehlé lesní komplexy. Nejsnažší přístup je po silnici z Račic do Bukovinky k hájence Říčky, která leží asi na půl cesty mezi obcemi.Ze je umístěna informační tabule a začínají zde louky lemující pramen Říčky. Další možností je turisticky značená cesta od rozcestí U tří javorů, kde je na hranici přírodního parku umístěna informační tabule.

Údolí Říčky je ve vyškovském okrese stejně jako Rakovecké údolí zlomového původu prvohorního stáří (spodní karbon - kulm). Vyskytují se v něm pouze usazené horniny mořského původu, které přibližně od čáry Ochoz - Hostěnice - Mokrá překrývají vrstvy devonského vápence, v němž se vyskytují krasové jevy (ponorné potoky, vyvěračky, jeskyně aj.)

Souvrství drob, slepenců a břidlic je vyvinuté mezi líšní, Lulčem u Vyškova a Račicemi (tzv. Račicko-Lulečská série) a vyznačuje se tím, že vrstvy slepenců, drob a břidlic se pravidelně střídají.

Historie vlivů lidské činnosti v údolí Říčky je velmi podobná histori Rakoveckého údolí. Louky byly extenzivně využívány buď jako jednosečné nebo jako postviny. Vzhledem k údolí Rakovce má pramenná oblast Říčky mnohem méně narušený vodní režim zejména vzhledem k menšímu rozsahu meliorací v minulosti. Ani ona však neunikla zvýšenému tlaku poslední doby - množí se porušování zákazu vjezdu, vznikají problematické stavby v nejcennějších partiích a v neposlední řadě hrozí zánik některých travnatých ploch díky absenci jejich využívání následkem postupující sukcese.

Z původních listnatých lesů zůstaly pouze enklávy bukových porostů na méně přístupných místech. Zbylé plochy v minulosti nahrazeny z ekonomických důvodů jehličnatými monokulturami, které jednak vykazují snížení druhové pestrosti organismů, jednak sníženou odolnost proti hrmoadnému napadení škůdci.

Důvodem zřízení přírodního parku Říčky je zachovalý komplexnivních luk kolem meandrujícího toku Říčky se skupinami dřevin, tůněmi a mokřady obklopený lesními porosty se zajímavými výhledy z vrcholků okolních kopců. Dalším motivem bylo zachování zbytků hodnotných biotopů rostlin a živočichů:

Lesy a údolí Říčky a okolí
Lesním typem jsou, stejně jako v Rakoveckém údolí, bukové a dubobukové lesy. Tyto se zachovaly pouze ostrůvkovitě a jejich flóra i fauna jsou velmi závislé na poloze a expozici. Na jižním expozicích a na vrcholcích kopců lze nalézt některé teplomilnější druhy jako medovník meduňkolistý, bělozářku větvitou, dále okrotici dlouholistou a červenou a několik druhů rostlin jarního aspektu: jaterník pdléšku, dymnivku, sasanku hajní aj.

Na vhodných místech je možné setkání se zmijí jedovatou, pastmi larev mravkolevů a četnými střevlíkovitými a tesaříkovitými druhy brouků.

Ve stinných polohách je druhové složení poněkud odlišné - mimo běžných druhů zde nalézáme bradáček vejčitý a kruštík širolistý, z obojživelníků je běžný mlok skvrnitý.

Aluviální louky a mokřady
Louky se velmi lišív závislosti na stupni zamokření. V sušších místech najdeme prvosenku vyšší, kakosty, na podzim se zamodrají koberci ocúnu jesenního. Na vlhčích místech se setkáme s blatouchem bahenním, upolínem evropským, srstnatcem májovým a dnes již nezvěstným kruštíkem bahenním. Na slunných a suchých místech můžeme potkat slepýše křehkého či ještěrku obecnou, svižníky polní a písčinné stejně jako řadu druhů denních motýlů.

Tůně
V pramenné oblasti Říčky se vyskytují trvalé, většinou ani v létě zcela nevysychající tůně hostící unikátní společenstva. Vzhledem ke kvalitě vody skýtající podmínky pro vývoj několika druhů obojživelníků - rosničky zelené, čolka obecného a horského. Z rostlin se na jejich okrajích vyskytuje kosatec žlutý, v minulosti i kosatec sibiřský, raritou je výskyt masožravé bublinatky jižní, která svými měchýřkovitými pastmi loví vodní polankton. V tůních se vyvíjí larvy vážek, lze se setkat i s několika druhy vodních brouků - potápníčky, příkopníky a vírníky.

Potok Říčka
Předčí kvalitou vody v pramenné části tok Rakovec, fauna je velmi podobná - četná vývojová stádia hmyzu a pijavky. Kameny jsou často obrostlé mechem prameničkou obecnou. V okolí potoka lze pozorovat četné druhy vážek a motýlic. Péče je zaměřena na zamezení stavební činnosti a z ní vyplývajícího antropického tlaku. Jako optimální forma rekreace v území se jeví pěší turistika či cykloturistika.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.racice-pistovice.cz/, na kterých najdete další informace.