Krásensko

Krásensko

Obec Krásensko se nachází v oblasti Drahanské vrchoviny v těsné blízkosti chráněné krajinné oblasti Moravského krasu. Území obce je v pramenné oblasti říčky Malá Haná. Obec přináleží k okresu Vyškov, od kterého je vzdálena cca 20 km a leží v nadmořské výšce 570 m.n.m. V současné době má obec 440 obyvatel. Zástavba obce sestává převážně z rodinných domů a objektů občanské vybavenosti. V centru obce, na návsi a v jejím okolí, jsou situovány obecní úřad, hasičská zbrojnice, pošta, mateřská škola, kostel Sv. Vavřince. Jsme potěšeni, že jste zavítali na naše stránky, a rádi bychom Vás v naší obci uvítali.

Historie
První písemný doklad o existenci vesnice pochází z roku 1348 s německým názvem Schönfeld. Ale už o 100 roků později písemné prameny uvádějí český název Krásné Pole. Středověkých dokumentů o další existenci a rozvoji vesnice je pramálo a není známo, od kdy se vesnice nazývá Krásensko. V první polovině 16. století byl pravděpodobně držitelem krásenského dvora šlechtic jménem Jurman, vladyka z Krásenska a na Maršovicích, erbovní pán.

Koncem 16. století patřil purkrechtní dvůr v Krásensku vladykovi Kašparu Lukaveckému z Lukavice, kterýpocházel ze staročeské rodiny, jež měla ve znaku vydru vyskakující z vody. Kašpar Lukavecký zemřel roku 1594. Tehdejší olomoucký biskup Stanislav Pavlovský z Pavlovic svým listem zakázal pochovat zemřelého vladyku v kostele, poněvadž se hlásil k učení nekatolických pastorů. Avšak přes toto nařízení byl šlechtic v místním kostele pochován. Náhrobní kámen Kašpara Lukaveckého s jeho erbem a podobou byl nejprve vsazen do dlažby mezi presbytář a loď. V r oce 1886 při generální opravě kostela byl náhrobek opraven a zasazen do boční zdi u křtitelnice, po poslední generální opravě se nachází u bočního vchodu. Kašpar Lukavecký zemřel bez zákonných dědiců, proto připadl jeho majetek olomouckému biskupství, jehož majetkem bylo Krásensko od roku 1588 po zrušení pustiměřského kláštera.

Válečné bouře
V roce 1312 táhlo krásenským krajem směrem od Boskovic vojsko krále Jana Lucemburského. V 15. století stejně jako v celé zemi i v okolí Krásenska byly slyšet bubny husitů. V 16. století se hnaly krajem náboženské bouře, při nichž byl roku 1580 zabit krásenský duchovní. V době třicetileté války (1618 - 1648) největší nebezpečí představovali Švédové, kteří r. 1643 dobyli mj . i Vyškov. V době soupeření Pruska s Rakouskem v 18. století táhlo krásenským krajem vojsko pruského krále Friedricha II., nejprve směrem na Brno a poté, co bylo poraženo, zpět na sever.Za válek napoleonských r. 1805 byly zdejší hory a lesy plné Francouzů.

Ve 30. letech 19. století řádila v celé Evropě epidemie cholery. Nevyhla se ani Krásensku, kde na ni zemřelo 65 lidí. Ani hrůz první světové války Krásensko nebylo ušetřeno. Muži museli na frontu a do vesnice přicházela jedna rekviziční komise za druhou. I druhá světová válka se zapsala krutě do dějin Krásenska. Celkem 33 vesnic na západ od vojenského cvičiště vyškovské vojenské posádky bylo v letech 1941 - 1944 podle rozhodnutí velkoněmecké branné moci násilně vystěhováno. Po skončení II. světové války v květnu 1945 bylo Krásensko v troskách, z 80 % zničeno a na pokraji zániku. Přesto bylo postupně obnovováno. Polovina ze 159 domů nebyla schopna žádné opravy a jejich obnova byla zakázána. Do vesnice se v roce 1945 mohla vrátit pouze čtvrtina vystěhovaných obyvatel, jejichž obydlí bylo méně poškozeno.

Zaměstnání obyvatel Krásenska
Hlavní obživu poskytovalo zdejším obyvatelům zemědělství. I když obec leží v nadmořské výšce 565 metrů a pole samotná ještě o sto metrů výše, přece je zde úrodná půda. Základními obilovinami zdejšího kraje byly oves, žito, méně už ječmen, z ostatních plodin hrách, len a rovněž konopí. Dosti rozšířené bylo také včelařství. Hluboké, místy skoro neproniknutelné lesy Rychtářovska, Krásenska, Podomí a Studnic dávaly v dřívějších dobách obživu kolomazníkům a uhlířům. Dalším zaměstnáním Krásenských bylo perleťářství, zejména výroba perleťových knoflíků. Velká část obyvatel Drahanské vysočiny se živila po celá staletí tkalcovinou. V 80. a 90. letech minulého století bylo 90% obyvatel Krásenska tkalci. Doslova smrtelnou ránu zasadila tomuto kvetoucímu textilnímu průmyslu mechanizace brněnského soukenictví. Znamenalo to mj. pokles počtu obyvatel v obci.

Správa obce
Do roku 1848 ji vedl purkmistr. Měl kolem sebe radu složenou ze starších obce. Dozor nad nimi měla vrchnost, jejímž zástupcem v obci byl rychtář, který vybíral daně a soudil přestupky. Po roce 1848 stál v čele obce pudmistr, později nazvaný starosta, dále obecní rada a zastupitelstvo.

Turistika

Kojál
V letech 1957 - 1958 bylo na vyvýšenině nad obcí vybudováno radiokomunikační středisko Kojál. Patří v rámci České republiky k nejvýznamnějším stavbám svého druhu nejen v oblasti šíření TV a FM vysílání a zároveň jde o významné inženýrské dílo. Jedná se o trojbokou příhradovou konstrukci kotvenou osmnácti lany v šesti úrovních do tří stran, vždy dvě lana do jednoho kotevního bloku. Poslední pole stožáru je šestiboké. Na vrcholu je laminátový anténní nástavec délky cca 22 m. Tato konstrukce byla delší dobu nejvyšší stavbou v Evropě a známá Eiffelovka v Paříži se musela spokojit pouze z druhým místem. Celková rekonstrukce v roce 1984 přispěla k větší spolehlivosti systému a byla navrženy na nehodový stav přetržení jednoho z kotevních lan. Na Kojále se stále něco vyvíjí a brzy se dočkáme i digitálního vysílaní.

Cyklotrasy
Naší obcí prochází cyklotrasy č. 5029 Vyškov-Protivanov a č. 507 do Jedovnic a trasa 5080.

Turistické cíle a zajímavosti v nejbližším okolí

Koupání
- rybník Olšovec v Jedovnicích (7 km)
- koupaliště Sloup (8 km)
- koupaliště a přehrada v Blansku (20 km)
- vodní nádrž Suchý (21 km)
- aquapark Vyškov (20 km)

Jeskyně - (10 km)
- komplex několika krápníkových jeskyní (ideální pro celodenní výlet na kole)
- propast Macocha
- Skalní mlýn
- Punkevní jeskyně - podzemní vodní plavba, lanovka

Z důvodu velkého zájmu je vhodné zarezervovat si vstupy do jeskyní s dostatečným časovým předstihem (nutné u Punkevních jeskyní).

Památky
- větrný mlýn u Ruprechtova (4 km)
- větrný mlýn v Rudici (12 km)
- hrad Holštejn (6 km)
- poutní kostel P. Marie ve Křtinách (16 km)
- Zámek v Blansku (20 km)
- huť Františka u Josefova - muzeum hutnictví (25 km)
- Nový hrad u Adamova (30 km)
- zámky v Rájci a v Lysicích (40 km)

Další
- rozhledna ve Veselici (10 km)
- moderní kostel sv. Josefa v Senetářově (obrazy křížové cesty)
- Senetářov - expozice tradičního bydlení a perleťářství (2 km)
- Westernové městečko v Boskovicích

Ubytování
- Jedovnice, autocamp Olšovec (7 km)
- Jedovnice, hotel Riviera (7 km) 
- Blansko, hotel Macocha (19 km)

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.krasensko.cz/, na kterých najdete další informace.