Podivice

Podivice

Třináct kilometrů severoseverozápadně od města Vyškov se nachází malebná vesnice Podivice, ukrytá v mělké kotlině, obklopena rozsáhlými lesy Drahanské vrchoviny. Dříve než byly Podivice začleněny na sklonku třicátých let 20. století do vojenského výcvikového prostoru Březina, měl podivický katastr jednu z největších výměr na celé jižní Moravě. Dnes má katastrální území výměru pouze 227 ha a žije zde 187 obyvatel.

Z historie po současnost
Jméno Podivice, dříve Poděvice i Poděvič je nejspíše odvozeno od jména pohanské bohyně Poděva, kterou uctívali naši prapředkové. Počátky obce jsou spojeny s příchodem křesťanství.

První písemné zmínky o Podivicích pocházejí z počátků 12. století, kdy se zemské archivy zmiňují o Podivicích jakožto o starobylé osadě. V roce 1131 jsou Podivice citovány jako majetek olomouckého kostela. Od roku 1465 patřila osada k mensálním statkům olomouckého biskupství, jejichž majetkem byla až do zrušení patrimoniálního zřízení v roce 1848. Lesy byly bohatým zdrojem daňčí i jelení zvěře, pro niž byla v 15. století pod Stříbrnou horou zřízena první obora na území tehdejších Zemí koruny české. Lesy pak olomouckým arcibiskupům náležely až do založení vojenské střelnice v roce 1935.

Uprostřed lesů dal roku 1755 kardinál Ferdinand Julius, hrabě Troyer, vystavět barokní lovecký zámeček, zvaný Ferdinandsko. Jedná se o jednopatrovou budovu se sálem uprostřed a s postranní kaplí sv. Eustacha, patrona lovců. Dnes leží objekt mimo katastr Podivic. V roce 1836 se přes Moravu přehnala epidemie asijské cholery. Tato nemoc si v Podivicích vyžádala krutou daň šestnácti lidských životů. Tentýž rok na ledové muže uhodily kruté mrazy a všechny ovocné květy umrzly. Od tohoto roku podivičtí začali pořádat pěší mariánské poutě do Křtin, které se konaly nepřetržitě po 127 let až do roku 1964.

Roku 1838 byla v obci zřízena škola. Černým rokem byl rok 1862, kdy na svatoanenskou pouť všechna podivická stavení s doškovou střechou lehla popelem. Od roku 1891 se začalo se shromažďováním prostředků na stavbu kostela, slavnostně otevřeného roku 1911 za přítomnosti sedmi tisíc věřících. Kostel svatých soluňských bratří Cyrila a Metoděje vysvětil probošt Antonín Cyril Stojan. Další církevní budova „Leopoldeum“ -ústav pro mentálně postižené, které nese jméno svého zakladatele, olomouckého arcibiskupa Leopolda Prečana, byla v obci vystavena roku 1932.

O chovance se staraly řádové sestry Dominikánky, které zde působily až do roku 1995. Dnes je objekt v majetku vojenského újezdu.  Obec vždy bohatě žila i po kulturní stránce. Aktivní byl jak čtenářko-divadelní spolek Havlííček (založený roku 1919), tak sbor dobrovolných hasičů (založený roku 1927 a činný dodnes). Přestože je obec značně odlehlá, byla mnohokrát těžce postižená válečnými událostmi. Krutou daň si vybrala třicetiletá válka – z této doby se v Podivicích našly kosterní pozůstatky  kdy se zde ruské oddíly připravovaly na bitvu tří císařů u nedalekého Slavkova. Po prohrané bitvě u Sadové v roce 1866 nebyla obec ušetřena prušáckých rekvizicí.

Nejvíce však do života obce zasáhly obě světové války. Během první světové války bylo z obce odvedeno 101 mužů a 6 se už nevrátilo. Na jejich památku byl v roce 1924 vybudován pomník sestavený z bludných kamenů. Těžkou ránu utrpěly Podivice v průběhu 2. světové války, kdy byly z nařízení německé okupační armády z důvodu přítomnosti vojenské střelnice roku 1941 nuceně vystěhovány, stejně jako další obce na Vyškovsku, Prostějovsku a Blanensku.

Obyvatelé se vraceli do svých obcí až v roce 1945 a nacházeli zdevastované a vyrabované domy. Z 314 vystěhovaných obyvatel Podivic se vrátilo 220 občanů. Někteří během vystěhování zemřeli a jiní měli svá stavení nenávratně zničená. Několik vysídlených rodin se do Podivic již nevrátilo a odešlo do pohraničí. Roku 1946 se pokusil velitel vojenského cvičiště v Dědicích opět dosáhnout vystěhování obce, což zvedlo mohutnou vlnu odporu. Od opětného vystěhování bylo upuštěno. Po válce byla znovu uvedena do provozu základní škola, která však byla pro malý počet dětí v roce 1977 uzavřena. Od té doby děti z Podivic navštěvují základní školu v Pustiměři. Z významnějších společenských akcí se v Podivicích se v současnosti pořádá ročně jeden ples, mikulášská nadílka, ostatky, cyrilo-metodějské hody, sjezdy rodáků, besídky, výstavy.

Památky a pamětihodnosti
Novogotický kostel svatých bratří Cyrila a Metoděje, kříž z roku 1892 při vjezdu do obce, kříž z roku 1918, památníky obětem válek, kříž u silnice z r. 1882, socha sv. Anny z roku 1908 u kostela, kříž z roku 1892 na rozcestí v obci, kříž z roku 1911 na hřbitově, svatý obrázek na severním okraji obce, litinový kříž v poli.

Co v obci dále najdeme
Socha sv. Anny V obci je hostinec, prodejna smíšeného zboží, místní lidová knihovna a hřiště na kopanou, kostel, hřbitov. Prochází tudy značená cyklistická stezka, spojující Vyškov s Plumlovskou přehradou krásným lesnatým terénem po málo frekventované silnici. Nedaleko obce se v lesích nachází vojenský výzkumný ústav.