Hvězdlice

Hvězdlice

Historie

Nové Hvězdlice
Vznik názvu je možné předpokládat podle půdorysu sídla nebo od osobního jména Hvězda. Zemědělská obec o oblouku potoka Hvězdlička  Hvězdličky, v nadmořské výšce 330 m, 8 km východně od Bučovic. K Hvězdlicím patří osada Zdravá voda, vzdálená necelé 2 km. V roce 1964 byly spojeny Nové i Staré Hvězdlice v jednu obec. Ze zpráv v různých archivech lze konstatovat, že Bernart z Cimburka vložil r. 1353 svému bratru Vojtěchovi z Cimburka tvrz (stávala na Kalvárii) a městečko Hvězdlice a Olomoučany. R. 1376 tu seděl Jaroš z Cimburka, jenž přikoupil (intabulace 1392) od Hynka a Alberta Vlků z Miličína Snovídky a vložil tvrz a zboží ve Hvězdlicích Albertovi z Cimburka, který 1411 prodal Hvězdlice za 1020 hř. augustiánskému klášteru sv. Tomáše v Brně.

Za válek husitských hvězdlický farář Jiljí se přidal k husitům a Hvězdlic se zmocnil Jan z Dlouhé Vsi. R. 1532 držel městečko od kláštera zástavou Vilém z Víckova, na jehož žádost dal král Ferdinand I. r. 1532 Hvězdlicím dva jarmarky. R. 1573 klášter pustil Hvězdlickým roboty pod plat a 1668 jim povolil vaření piva. Urbáře panství hvězdlického byly sepsány r. 1609,1721 a 1734. V letech 1747 - 1754 měli Hvězdličtí s klášterem spor o svá práva. R. 1718 tu bylo 49 usedlých. R. 1760 se tu připomíná stará továrna (hrnčířská dílna). Nové Hvězdlice utrpěly r. 1813 a 1814 povodní a 1836 zemřelo cholerou 98 osob. Ještě v 17. stol. měly Nové Hvězdlice hrdelní právo, na které upomíná název vrchu Na spravedlnosti. Městečko mělo právo 4 výročních trhů. R. 1592 se počalo v městečku šířit nekatolictví, fara však byla 1590 a 1613 katolická (matriky jsou od r. 1658). Farní kostel sv. Jakuba Věšt. byl vystavěn v l. 1770-1773. R. 1846 tu byl zámek, škola, dvůr velkostatku, palírna, pivovar a dva mlýny. 

Obec převážně zemědělská s větším počtem řemeslníků. Před r. 1900 bylo zde přes 20 tkalců a 4 faktoři. V r. 1930 bylo v obci 26 řemeslníků. Po r. 1948 zůstala kolárna, kovárny a byla zřízena strojní stanice. Větrný mlýn se udržel do 1. světové války, Horní mlýn je v nečinnosti od r. 1929, Dolní vyhořel r. 1927 a byl přebudován na moderní motorový. Obecní cihelna byla zbořena v r. 1920. Panský mlýn byl v činnosti do 70. let minulého století. 

Za 1. republiky bylo v obci 60 hospodářství do 2 ha, 76 do 5 ha, 21 do 10 ha a 14 nad 10 ha půdy. při pozemkové reformě v r. 1925 bylo rozděleno z velkostatku kláštera augustiánského zemědělcům 40 ha polí, zbytkovému statku St. Hvězdlicích zůstalo 65 ha. V r. 1948 přidělen zámek s parkem ústavu slepců.

V r. 1925 bylo založeno pastvinářské družstvo.  Pole velkostatku měl pronajat vyškovský cukrovar. Na 162 ha singulárního lesa se podílelo 47 občanů. JZD se vyvíjelo od r. 1949 do r. 1957, kdy bylo sloučeno s JZD ve St. Hvězdlicích. V r. 1912 byla vybudována silnice do Chvalkovic, v r. 1927 zavedeno elektrické osvětlení, v r. 1929 začala autobusová pravidelná doprava do Vyškova. Občanské záložna byla založena v r. 1870, pošta v r. 1874. Obvodní lékař je ve Hvězdlicích od r. 1875, poradna pro matky od r. 1929. V roce 1924 byl zřízen katolickou organizací v zámku ústav pro nevidomé.

V r. 1930 byl otevřen nový pavilon a ústav měl 136 chovanců. V r. 1948 byl zestátněn a přeměněn pak na domov důchodců pod názvem Ústav sociální péče. Má 186 obyvatel.

Největší vliv v obci měly strany lidová a republikánská, po 1. světové válce byla nejsilnější sociálně demokratická. Za okupace se stali 3 občané obětí nacismu. Obec byla osvobozena 29. dubna 1945.

Hasičský sbor byl založen v r. 1886, vzdělávací spolek Hvězda r. 1909, místní odbor Národní jednoty r. 1912, Sokol 1919, Orel 1925, Komunistická strana r. 1945. V roce 1907 vznikl dělnický potravní spolek Svornost, od r. 1912 ve vlastní prodejně. Škola původně jednotřídní, 1911 na čtyřtřídní. R. 1891 byl při škole zřízen hospodářský pokračovací kurz, v letech 1922-1939 byla zde pokračovací škola učňovská, v r. 1939 přestěhována z Kučerova do Hvězdlic státní menšinová škola měšťanská. V roce 1948 otevřena škola mateřská.

Kino původně sokolské, hraje od r. 1927. Sportovní klub vznikl v r. 1933. V r. 1963 bylo zřízeno u Zdravé vody koupaliště.

Staré Hvězdlice 
Drobná obec v kopcovitém kraji severně od Nových Hvězdlic, kam náležela vždy školou, farou i poštou, až konečně v r. 1964 s nimi byla sloučena.

V letech 1282-1287 je jmenuje Skoch a jeho syn Onšík z Hvězdlic. R. 1374 seděl tu Ješek Hvězdlička z Hvězdlic. Albert z Cimburka vložil r. 1412 Staré Hvězdlice spolu s městečkem Hvězdlicemi klášteru sv. Tomáše. Klášter postoupil 1573 Starohvězdlickým roboty pod plat. R. 1718 tu bylo 20 Usedlých. R. 1846 tu byl filiální kostel Všech svatých a hostinec.

Před 1. světovou válkou bylo v obci 16 pololáníků, 6 čtvrtláníků. Společenský a kulturní život se soutředil v sousedních Nových Hvězdlicích. Také JZD, založené 1950 bylo v r. 1958 sloučeno s JZD v Nových Hvězdlicích.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.hvezdlice.cz/, na kterých najdete další informace.