Brandýs nad Orlicí

Brandýs nad Orlicí

Historie
Koncem 13. stol. dal Jindřich z Brandýsa, který pocházel ze saského Brandisa, postavit poměrně velký a pevný hrad. Jeho zbytky dodnes stojí nad městem.

Počátkem 14. stol. jej obýval loupeživý rytíř Oldřich. Poté se v držení hradu a panství vystřídala řada panských rodů: páni z Boskovic, krátce Štenberkové, Kostkové z Postupic.

Za nich se Brandýs stal ve 2. pol. 15. stol. významným střediskem Jednoty bratrské. Její zakladatel bratr Řehoř zde zemřel v roce 1474 Bratří zde měli proslulou školu v tzv. bratrském domě, výstavné budově v místech dnešního zámku.

Roku 1503 se stal Brandýs městem s právem mít svůj znak.

Hrad byl již opuštěn, za Pernštejnů byl r. 1507 dokonce pobořen. To byl již nedlouho předtím postaven jakýsi zámek, v místech, kde dnes stojí dům č. p. 20. Pamětní deska zde připomíná, že právě tady se narodil r. 1564 slavný Karel starší ze Žerotína. Ten v době pobělohorské, po r. 1620, poskytl ochranu a azyl řadě bratrských kněží.

Byl mezi nimi také J. A. Komenský v letech 1622 až 1625. Napsal tady několik spisů, zejména slavný Labyrint světa a ráj srdce. V Knize svatebních smluv je záznam o jeho sňatku s Dorotou Cyrillovou. Jejich potomci žijí dodnes. V místech, kde snad stál domek Komenského, je od roku 1865 jeho pomník. Na radnici byla roku 1957 otevřena Pamětní síň Jana Ámose Komenského.

Od 2. pol. 17. stol, a celé 18. století patřil Brandýs Trautmannsdorfům. Ti dali stavět r. 1781 budovu dnešního zámku, za nich byl také postaven kostel Nanebevstoupení Páně.

Po vybudování železnice se stal Brandýs ve 2. pol 19. stol. vyhledávaným letoviskem, kam zajížděli hosté často zdaleka. Byli mezi nimi významné osobnosti – prof. T. Masaryk, spisovatel Julius Zeyer, K. V. Rais, později Alois Jirásek a další. Na přelomu 19. a 20. stol. byl Brandýs místem pobytu „krále houslí“ Františka Ondříčka a jeho hostů, členů Českého kvarteta, malířů atd. Všichni obdivovali malebné roubené chalupy, kde se stále tkalcovalo, památky po Žerotínech, např. pomníček připomínající hrobku Žerotínů, ale i krásnou přírodu. V roce 1898 zahájil provoz Vodoléčebný, dnes Rehabilitační ústav.

Současnost
V současnosti Brandýs neztratil nic ze své malebnosti. Stále zde najdete krásné okolí, příležitost k vycházkám i sportování. Město má mateřskou a základní školu, poštu, zdravotnické středisko, lékárnu, jeden hotel a tři restaurace. Výhodou je dobré vlakové a autobusové spojení. Kulturní život navazuje na tradice, zejména Hudební slavnosti se těší velké pozornosti. Již takřka 140 let tady působí pěvecký soubor Žerotín. Ve městě je také knihovna. Na dobré úrovni je i tělovýchova a sport. Známá je firma K – BASS výrobou sedadel řidiče.

Plynofikace zaručuje čisté ovzduší, také řeka je stále čistější. Přijeďte se podívat do města na Tiché Orlici!

Turistické zajímavosti

Nahoru dolů při březích Orlice
Brandýs nad Orlicí, žel. stanice - Brandýs nad Orlicí, zřícenina hradu 1 km - Perná 2,5 km - Zátvor 3,5 km - Rviště 5 km - Hůrka, pomník letců 7 km - Dobra Voda 8 km - Klopoty, restaurace 9 km - Říčky 10 km - Ústí nad Orlicí, nám. 18 km (nebo žel. stanice 18,5 km).

Kopcovitá, ale turisticky vděčná a přitažlivá trasa nabízí cestu přes několik vrcholků, i do rázovitých vesnic orlického podhůří. Chybět nebudou ani výhledy a místa se zajímavou historií, možnosti odpočinku a občerstvení. Četné výškové rozdíly i trasu je možné zkrátit a do cílového místa dojet autobusem.

Od železniční stanice v Brandýse nad Orlicí jdeme vpravo k hlavní ulici a po ní opět vpravo spolu s červenou značkou na náměstí. Městečko, ležící v malebné poloze převážně na pravém břehu Tiché Orlice a v přilehlých údolích dvou menších potoků, vznikl jako podhradí stejnojmenného hradu koncem 13. nebo začátkem 14. století. Jeho předchůdcem bývala ves Loukoť, připomínaná již v roce 1227, která stávala v dnešní západní části obce.

Obyvatelé Brandýsa, který se v roce 1503 stal městečkem, se živili především řemeslem - obuvnictvím, soukenictvím, bednářstvím a nožířstvím. Do české historie se obec zapsala zejména v souvislosti s jednotou bratrskou a s pobytem jednoho z jejích nejvýznamnějších členů - Jana Amose Komenského. V Brandýse nad Orlicí vznikl jeden z nejstarších českobratrských sborů v celých Čechách, v roce 1474 tu zemřel a byl pochován zakladatel jednoty bratr Řehoř. Město bylo také dějištěm řady důležitých bratrských sněmů, tzv. synod.

Cestou Jana Amose Komenského
Choceň, nám. - Peliny 1 km - Hrádníky 3 km - Brandýs nad Orlicí 6 km - Klopoty, Komenského pomník 6,5 km - Perná 8,5 km - Bezpráví, odbočka k žel. zast. 11,5 km - Klopoty, restaurace 13 km - Říčky 14 km - Podhoří, sedlo 15 km - Ústí nad Orlicí, žel. stanice 18 km.

Romantické, nepříliš náročné putování údolím Tiché Orlice, v závěrečné třetině se stoupáním do Říček a pod vrchol kopce Podhoří. Půjdeme většinou po kvalitních, dobře schůdných cestách, krátké úseky i po silnici. V parném létě se můžeme i vykoupat - buď v řece, nebo na brandýském koupališti.

Město Choceň, ležící v malebné kotlině při obou březích Tiché Orlice, patří k nejstarším v popisované oblasti. Původní osada, založená v místech, kde končí romantické údolí řeky, lemované kopci orlického podhůří a Českomoravské vrchoviny, a kde Orlice prudce mění směr toku k severozápadu, vznikla na území ovládaném mocným rodem Slavníkovců, později Vršovců, sídlících v nedaleké Vraclavi.

První zmínka o Chocni pochází z roku 1227, ze závěti Kojaty z rodu Hrabišiců. V roce 1292 patřila králi Václavovi II. Neznámým způsobem ji počátkem 14. století získal Mikuláš z Potštejna a založil tu hrad, později rozbořený vojskem kralevice Karla. Od poloviny 14. století patřila část obce k hradu Litice, část k hradu Žampach. Ke spojení obou částí došlo až v roce 1548 zásluhou Pernštejnů.

Již v roce 1407 se Choceň připomíná jako městečko, které brzy na to získává trhové právo a spojuje se s osadou Choceňkem na levém břehu Tiché Orlice. Vynikající tradici tu měla řemeslná výroba, zejména nožířství, později i výroba papíru. Slibný vývoj několikrát přerušily požáry. V roce 1602 lehlo popelem 90 domů, v roce 1646 vydrancovali město Švédové, v roce 1659 vyhořelo téměř celé i s kostelem, 1725 30 domů opět s kostelem a v roce 1818 náměstí.

Výrazný hospodářský rozvoj nastal až začátkem 18. století. Další injekcí nastupujícímu průmyslu byla výstavba železniční tratí, díky níž se Choceň stala významnou železniční křižovatkou: v roce 1845 proťala hranice obce trať Olomouc - Praha, v roce 1875 následovala trať Choceň - Broumov a v roce 1881 Choceň - Litomyšl.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.mesto-brandys.cz, na kterých najdete další informace.