Kameničná

Kameničná

Poloha obce
Obec Kameničná leží při silnici ze Žamberka do Rychnova, z níž odbočuje na konci Kameničné silnice do Rokytnice. Od Žamberka leží Kameničná na severozápad a vzdálena je od něho 5,5 km. Nadmořská výška obce je 460 m.

Nejvyšším kopcem je Hůrka (504 m), na níž stýkají se katastry obcí Kameničné, Helvíkovic, Žamberka a Kunvaldu a jež je zároveň triangulačním bodem.

Po stránce geologické patří Kameničná k mladším vrstvám křídového útvaru (druhohory). Půda je složena z opuky a mírně se sklání do údolí Divoké Orlice. Láme se opuka a slín. Opuka v obecním lomu „Na drahách“, slín pod Hůrkou. Opuky se užívá jako stavebního materiálu a ke správě cest, slínu pro bohatý obsah vápna ke hnojení polí.

Obcí protéká malý potok. Pramení u Pěčína v místech, odkud vede obec svůj vodovod. Blízko hranic, avšak již na kunvaldském katastru teče potok Rokytenka, proslulý za dávných dob množstvím výborných pstruhů. V Suché přijímá Rokytenka potok Teplici. Nedaleko pramenu potoka Teplice je studánka Princezna. Ačkoliv potočiště kamenského potoka bývá v létě pravidelně vyschlé, přeci dosti často, zvláště zjara a za průtrží mračen, zatopí potok níže položená stavení. Poslední velký příval vody byl za průtrže mračen a krupobití v roce 1928! Z těchto důvodů byla v roce 1913 provedena částečná regulace potoka, ale pozdě na podzim, takže na jaře na mnoha místech voda dosud málo pevnou regulaci odnesla.

Největší les je Suchá a Obora. Menší les je v Dolích, Vondrův borek, Hůrka. Památné stromy jsou Prausovy lípy při silnici do Žamberka. Není pamětníka jejich stáří. Nejstarší občané pamatují je z dětství takové, jaké jsou dnes.

V Suché je kopec, kde se říká Na hradě. Dle pověsti stával tu prý kdysi hrad. Historických zpráv o tom však není, poněvadž i o lese Suché je zmínka v zemských deskách teprve roku 1627. Pomístní názvy: V rovinách, V dolích, Na drahách, Dolečka, Pádolí, Pustina, Obora, Končiny.

O obci
Kameničná leží v podhůří Orlických hor, 5,5 km severozápadně od města Žamberk. Se svýmí 340 obyvateli zaujímá své postavení spíše mezi malými obcemi, je však o to klidnější a malebnější, vhodná především k rekreaci jak v letních tak hlavně v zimních měsících. Je to též díky své poloze asi 16 km od Říček v Orlických horách (lyžařského střediska) nebo 15 km vzdálené údolní přehrady Pastviny, která je velice vhodná ke koupání.

Obec si do svého znaku již na staré obecní pečeti dala staroslovanský strom lípu, vyrůstající z hromady kamení. Právě to, že ze zdejší půdy "kamení jen roste a po dešti jen prší", dalo vesnici jméno a zdejším hospodářům pověst pracovitých a svědomitých lidí, neboť jen takoví se zde mohli uživit.

Jako u většiny malých vesnic i v případě Kameničné zůstane její původ navždy tajemstvím historie. Není sporu o tom, že byla založena v době slovanské kolonizace, a že v její blízkosti probíhala obchodní stezka Slavníkovského panství z Kostelce do Kladska, které strážilo severní hranici držav tohoto významného rodu. Na tuto dobu upomínají téměř nezřetelné zbytky osídlení v místě zvaném „na hradě“ v lese Suchá. Patrně zde stával dřevěný hrad, chránící stezku před lapky. Právě k tomuto hrádku se váží staré pověsti o princezně Kuně a ukrytých pokladech. Nalézt zakopané bohatství se pokoušeli někteří občané ještě v 19. století.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.kamenicna.cz, na kterých najdete další informace.