Choceň

Choceň

Historie
Město Choceň leží v malebné kotlině při obou březích Tiché Orlice. Choceň se svým nejbližším okolím byla obydlena už v době bronzové, i když jen velice řídce a jen v pásmu řečiště Tiché Orlice. Neproniknutelné pralesy nelákaly až do 13. století k větší expanzi.

Původní osada, založená v místech, kde končí romantické údolí řeky, lemované kopci orlického podhůří a Českomoravské vrchoviny, a kde Orlice prudce mění směr toku k severozápadu, vznikla na území ovládaném mocným rodem Slavníkovců, později Vršovců, sídlících v nedaleké Vraclavi.

První zmínka o Chocni pochází z roku 1227. V závěti Kojaty, syna Hrabiše, komorníka českého knížete je odevzdáván zdejší kraj novým držitelům, bratrům Sezimovi a Milotovi, zvaný Hocen. Z tohoto zápisu odvozujeme pojmenování města.

V roce 1292 patřila Choceň jako trhové městečko, králi Václavovi II. Neznámým způsobem ji počátkem 14. století získal Mikuláš z Potštejna z rodu Půticů a založil tu hrad, později rozbořený vojskem kralevice Karla. Mikuláš z Potštejna loupežemi sužoval celé okolí. V boji o Potštejn s Karlem pak roku 1339 zahynul a Choceň tak připadla králi.

Po smrti dalšího držitele Chocně Půty z Častolovic v r. 1437, za jehož vlády byla potvrzena privilegia městské samosprávy a svobod, se Choceň stala z poloviny majetkem pánů z Kunštátu a z Poděbrad a z poloviny pánů ze Žampachu. Od r. 1509 je opět spojena pod panem Vilémem z Pernštejna a stává se součástí rozsáhlých držav na Pardubicku, v Rychnově, Liticích, Potštejně, Lanškrouně a Lanšperku.

Pernštejnové obdarovali Choceň právem od úmrtí (1497), nožířskými výsadami a potvrzením minulých výsad zajistili rozkvět městečka, který byl však r. 1539 utlumen velikým požárem. Nový rozmach nastává až za majitele Zikmunda ze Šelmberka, který nechává v r. 1562 na břehu řeky stavět zámek s rozsáhlým dvorem a Chocni vymáhá výsadu dvou ročních trhů (1558), výsadu cechu řeznického (1571) a krejčovského (1576) a později ševcovského (1585) a r. 1581 obec osvobozuje od všech panských platů a povoluje právo várečné.

Turistické zajímavosti

Běstovice
Obec 1 km severozápadně od Chocně patří k nejstarším v okrese. Byla založena ve 12. století, kdy je doložena osada u dnešního kostela na původních románských základech, k němuž byla přifařena i tehdejší osada Choceň. Původní osada Choceň nabyla na významu až později, kdy se do její blízkosti přesunula řeka Orlice a byl zde brod.

V obci se nachází gotický kostel Všech svatých, doplněný o barokní věž.

Kontribuční sýpka se znakem Kinských z 1. poloviny 18. století.

V pískovnách za obcí byly nalezeny kly a kosti mamutů i kamenné úštěpy nástrojů jejich lovců ze středí doby kamenné 9 - 6 tis. př. n. l. U Běstovic byly nalezeny zbytky osady další tzv. slezkoplatěnické popelnicové kultury - pohřebiště v mohyle s množstvím uren, kdy lid své mrtvé spaloval na hranicích a popel ukládal do uren-popelnic přikrytých mísou.

Osada Hrádníky
Na zalesněném vrchu nad osadou se dochovalo hradiště o rozloze 8,5 ha. Podle nálezů střepů pochází z mladší doby hradištní.

V nejzápadnější části areálu, ohrazeného valem a příkopem, vznikla středověká tvrz, obývaná ve 14. a 15. století. Z tvrziště se dochovaly zbytky obvodové hradby a část základových zdí budovy.

Hemže
Obec 1,5 km severovýchodně od Chocně je doložena v roce 1309 ve vlastnictví Peška z Hemže, je známá jako poutní místo z dob baroka. Dominantou je kostel Nanebevzetí P. Marie se zvonicí a hřbitovní zdí. Kostel nechal postavit v roku 1683 J. B. Trauttmansdorff na místo kostela "skrovného a malého ze dříví". V roce 1854 byl kostel částečně přestavěn z nadace Vilemíny Kinské.

Kostel je jednolodní stavba s mělkými bočními kaplemi. Interér kostela je zdoben ve stylu barokním s rokokovým inventářem. V klenbách jsou malovány medailony ze života P. Marie z roku 1897. Oltář je barokní monumentální práce z konce 17. století s Madonou dovezenou z Uher roku 1662.

K poutnímu komplexu, vede cestou z Chocně lipová alej se 7 kaplemi z roku 1718. Socha P. Marie na toskánském sloupu na návsi z roku 1798.

V obci nalezeny střepy a kamenné nástroje zemědělců z mladší doby kamenné 6 - 4 tis. př. n. l.

Koldín
Obec asi 3,5 km na sever od Chocně. Renesanční zámek, postavený zřejmě Janem Hylebrantem z Rýzmburka na místě starší tvrze roku 1589 s vysokými štíty a s fasádou zdobenou sgrafitem. V prvním patře arkády s křížovými klenbami. V letech 1694 až 1924 byl v majetku rodu Šternberků. Nyní je v soukromém vlastnictví a účelově využit. Nalezeny zbytky osady další tzv. slezkoplatěnické popelnicové kultury.

Homol
Poutní místo na vrcholu kopce mezi obcemi Koldín a Lhota u Potštejna. Jádrem celého komplexu je kostel Bolestné P. Marie obklopený hřbitovem, postavený raně barokně v letech 1692 - 1696 hraběnkou Terezií Eleonorou z Ugarte. Zařízení je vesměs rokokové. Hřbitov obklopuje zeď, do níž jsou včleněny dvě kaple. Celek doplňuje kostnice z roku 1778, kaplanka, hostinec a sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava při zadní bráně.

Středoevropským unikátem je kamenné schodiště "svaté schody - scala sancta", které stoupá od silnice až po vrchol kopce ke kostelu. Výstup ke kostelu byl přizpůsoben mariánské modlitbě: 153 schodů je tolikm, co Zdrávasů a 16 odpočívadel je tolik, co Otčenášů ve velkém růženci. Schodiště zdobí 10 velkých pískovcových soch, 14 andílků, 20 váz z roku 1767, pravděpodobně z dílny litomyšlských sochařů Heindrichů. K místu se vážou různé pověsti.

Dřel
Nedaleko obce Koldín na zalesněném vrchu Chlum (366 m n. m.) stála již roku 1376, kdy byl její majitelem i přilehlé vsi na úpatí, Jaroslav z Koldína. V patnáctém století byla tvrz pustá a křovím zarostlá. Tvrz byla nově vystavena za kopcem v roce 1603 s blízkým hospodářským dvorem zvaným Závrš, který tu stojí dodnes. Kopec byl později oplocen jako panská obora. Krásu bukového lesa dokazuje i významný bylinný podrost (jaterník podléška, samorostlík klasnatý, vikev lesní aj.)

Postolov
Bývalý dvůr v jehož blízkosti stávala ves, připomínaná v roce 1342. Po polovině 16. století si tu Petr Odkolek z Újezdce postavil tvrz a dvůr, brzy na to ves zanikla. Tvrz se naposledy připomíná v roce 1610. Nezůstaly po ní stopy, stávala v blízkosti dvora, který se po řadě úprav dochoval dodnes.

Choceňské hrady

Vranov (Koutníkov)
Jihovýchodně od Chocně, na strmé opukové skále za hřbitovem jsou zbytky středověkého hrádku, rozbořeného vojskem markraběte Karla při tažení na Potštejn roku 1358, snad prvotní sídlo majitelů Chocně. Jediným pozůstatkem je srpovitý příkop. Pravděpodobně zde stávala jen věžovitá stavba. Dle pověsti byl v již zasypané studni nalezen kabátec se zlatými knoflíky.

Zítkov
Bývalý choceňský hrad na vyvýšenině nad levým břehem Tiché Orlice jižně od města, která je rozdělena na předhradí a vlastní hrad. Z někdejších budov se zachovaly jen hradní příkopy a valy. Pravděpodobně se jednalo u původní choceňský hrad, který dobyl a pobořil Karel IV. v roce 1338 při tažení proti loupeživému pánu Mikuláši z Potštejna, do jehož majetku Choceň patřila.

Hlavačov
Pozůstatky hradu nad tratí mezi Chocní a Újezdem, pravděpodobně založeného Drslavici počátkem 14. století. Hrad zanikl roku 1338 při trestné výpravě kralevice Karla. Areál má zhruba lichoběžníkový charakter a do dnešních dob se dochovaly pouze pozůstatky opevnění v podobě mohutného šest metrů hlubokého příkopu a tři metry vysoký val.

Darebnice
Pozůstatky rozlehlého hradiště lužického lidu popelnicových polí, později osídleného Slovany. Zbytky mohutné dva metry široké zdi. Později zde stávala gotická tvrz - nálezy středověké keramiky a zbraní.

Kultura
Kulturní dějiny Chocně v sobě zahrnují řadu jmen lidí význačných, jejichž působnost přerostla rámec regionu. K městu však patří i ti "bezejmenní", ti, kterým na umění záleží a kterým přitom nesejde na světské slávě. Právě oni způsobují, že je o město velký zájem i na poli kulturním.

K osobnostem nejznámějším patří určitě Tomáš Norbert Kautník, varhaník, regenschori, skladatel a starší literátského bratrstva, tvořící v období přechodu baroka a doby klasicistní, jeden z řady českých kantorů, žijící v letech 1698 až 1775.

Z jeho díla jsou známé četné pastorely, Requiem a další skladby užívané v průběhu církevního roku.
V roce 1998 si město připomnělo jeho 300. výročí narození. Veřejnosti bylo nabídnuto množství koncertů, besed i přednášek, na kterých se podíleli umělci, vědci i laici, a to nejen z Chocně či blízkého okolí.

Přestože je Choceň malé město, inspirovala umělce různých žánrů a díla velkých hodnot.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.chocen-mesto.cz, na kterých najdete další informace.