Zámrsk

Zámrsk

Obec Zámrsk s osadou Nová Ves (založena po roce 1780) leží ve východních Čechách na řece Loučné pět kilo¬metrů severozápadně od města Vysokého Mýta na 49. stupni, 59. minutě a 11. vteřině severní zeměpisné šířky a 16. stupni, 7. minutě a 46. vteřině východní zeměpisné délky.

K Zámrsku byla k 1. lednu 1962 připojena obec Janovičky. Do poloviny 19. století náležel Zámrsk k Chrudimskému kraji a byl centrem stejnojmenné územněsprávní jednotky, statku Zámrsk. V roce 1850 se stal samostatnou obcí v rámci správního okresu Vysoké Mýto. Do vysokomýtského okresu spadal Zámrsk až do roku 1960, kdy se stal součástí okresu Ústí nad Orlicí.

Od téhož roku po zrušení Pardubického kraje (byl vytvořen v roce 1949) byla obec součástí Východočeského kraje, který zanikl v roce 1990. Podle nového územně správního členění bude opět součástí Pardubického kraje. Okresní soud a další úřady státní správy byly až do roku 1960 ve Vysokém Mýtě. Některé úřady vznikly v tomto městě po roce 1989 znovu (finanční úřad), nebo tam působí pracoviště okres¬ního i jiných úřadů. Od roku 1958 spadá Zámrsk do vysokomýtského matričního obvodu.

Zámrsk je nejníže položenou obcí ústeckoorlického okresu (triangulační bod "U Křížku" je 279 metrů nad mořem, na křižovatce 271 m n. m., nejnižší bod 254,6 m n. m. severně od železniční stanice a 253 m n. m. v Janovičkách).

Celková výměra katastru dosahuje 747 hektarů (Zámrsk s Novou Vsí 543,30 ha; Janovičky 203,70 ha). Zámrský katastr sousedí na východě s katastrem obce Slatina (část hranice vede řekou Loučnou), na severovýchodě a severu s dobříkovským katastrem a vsí Rzy (část hranice opět tvoří řeka Loučná), na západě až k Tyleškám s Janovičkami, na jihozápadě v místech Pod hájem a Podhajskou s vraclavským katastrem a konečně na jihu a jihový¬chodě s městem Vysokým Mýtem (velkou část hranice tvoří tzv. hraniční cesta).

Ves Janovičky sousedí na východě a jihovýchodě se Zámrskem, na jihu a jihozápadě s Vraclaví, na západě a severu s Radhoští, Týništkem a vsí Rzy, přičemž většinu hranice zde tvoří řeka Loučná.

Tato řeka, která byla ještě v minulém století nazývána také Mejtka nebo Mejtnička, přitéká k Zámrsku od Vysokého Mýta, tvoří část hranice katastru, u Záveských luk se stáčí k západu a dělí Zámrsk na severní a jižní díl, u mostu odděluje Novou Ves, zahýbá na severozápad, podtéká železniční trať, obloukem se obrací k západu, potom se vrací na jihozápad a jih a u Malejova se mírně obtáčí na severovýchod k Radhošti. Na pravém břehu při¬jímá Loučná v místě "U Dubu" potok zvaný Říčka, tekoucí ze Slatiny. V obci se tok řeky rozdvojuje v hlavní a jalové rameno a tvoří tak ostrov zvaný Obec (na jeho části dnes hřiště) a malý ostrov Obička. Řeka se znovu rozdvojuje u mlýna (elektrárny) č. p. 61/I a tvoří další protáhlý ostrov.

Loučná vždy měla pro obec velký význam. Poháněla dva mlýny v č. p. 56/I a 61/I, v našem století v těchto objek¬tech vyráběla elektrický proud a vodní silou byl v minulosti roztloukán len v pazderně č. p. 81/I.

Přes řeku vedly četné lávky a mosty (v našem století byly komunikačně nejdůležitější: u brodu lávka a most ke staré vsi - dřevěný most z roku 1848 byl vyměněn v roce 1905, lávka s piloty nahrazenými po povodni v r. 1891 a vrchní částí z roku 1921, v roce 1947 postaven nový most z konstrukce železničního přechodu; dnešní most přes okresní silnici na Novou Ves z roku 1959).

Řeka se v minulosti při jarních táních, ale i při povodních, rozvodňovala, vystupovala z břehů a zaplavovala okolní pozemky a domy. Velké povodně máme doloženy z let 1879, 1883, 1891, 1897, 1908, 1937 a v živé paměti mají zámrští velkou vodu v červenci 1997.

Sídelní charakteristika obce

Zámrsk
V půdorysu vsi lze rozeznat ve východní části podlouhlou obdélnou náves, v jižní a západní části zástavbu domů a drobných usedlostí, vytvářející dvě jednostranné ulicovky, a všemu dominuje na severní straně v nejvyšší poloze posazené panské sídlo (původně tvrz, později zámek) s parkem a hospodářskými objekty a areál kostela se zvonicí a farou.

Nová Ves
Již sám název Nové Vsi naznačuje, že ves patří k nejmladším v oblasti, což zároveň souvisí s jejím charakterem. Nová Ves je silnicovou vsí, se zástavbou domů a drobných usedlostí, vznikajících od poslední čtvrtiny 18. století po obou stranách místní cesty mezi Zámrskem a Janovičkami. Jelikož terén umožňoval umístit novou zástavbu dál od cesty, vytvořila se v této části Nové Vsi podlouhlá náves, zužující se směrem k západu. V návaznosti bylo vy¬stavěno i několik usedlostí při hlavní cestě ze Zámrsku k silnici Vysoké Mýto-Hradec Králové. Celé sídlo tak získalo podobu poměrně hustě zastavěného trojúhelníku.

Janovičky
Ves Janovičky rozkládající se v rovině, je tvořena dvěma hlavními částmi - zástavbou větších usedlostí podél návsi a drobnou domkářskou zástavbou rozloženou nepravidelně v severozápadní části vsi. Náves má přibližně trojúhelníkový tvar, v západní části deformovaný. Při jejím středu stojí zvonice. Pozemky v této části vsi byly, díky možným záplavám řeky Loučné, považovány za nevýhodné, a proto na nich vyrostla drobná domkářská zástavba. Ta se soustředí kolem místních cest, které ve své spojnici vytváří malou "náves".

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.zamrsk.cz, na kterých najdete další informace.