Lanškroun

Lanškroun

Vznik města a jeho majitelé
Město Lanškroun (hist. Kronland / Landeskrone) bylo založeno asi v 2. polovině 13. století v souvislosti s královskou kolonizační činností jako hlavní ekonomické centrum rozsáhlého lanšperského panství. Mezi nejvýznamnější kolonizátory patřili Heřman z Ostěchu, Oldřich z Drnholce a Přemysl Otakar II.

První písemná zmínka o Lanškrouně se nachází v listině Vratislava Pernštejna z roku 1285. Téhož roku, za vlády českého krále Václava II., přešlo město do majetku mocného Záviše z Falkenštejna a po jeho popravě daroval Václav II. město Lanškroun nově založenému cisterciáckému klášteru na Zbraslavi u Prahy.

Od roku 1304 byl součástí Zbraslavského kláštera, později byl dán do vlastnictví litomyšlskému panství (r. 1358). Roku 1371 Petr Jelito, litomyšlský biskup, založil augustiniánský klášter, který byl v období renesance přestavěn na zámek v renesančním slohu. Po husitských hnutích dostali Lanšpersko i s Lanškrounem Kostkové z Postupic (Zdeněk Kostka z Postupic). Na počátku 16. století městu vládli Pernštejnové, s výjimkou třinácti let, kdy město spravovali páni z Boskovic.

Za vlády pánů z Postupic a poté Pernštejnů získal Lanškroun řadu významných privilegií, např. již v roce 1464 právo konat trh na den sv. Urbana a na sv. Matouše, dále právo vybírat mýto u bran, v roce 1507 dostali měšťané právo odúmrti (podle této výsady směli jejich poddaní svobodně odkazovat své jmění svým dědicům bydlícím na jejich panství), v roce 1514 došlo k rozšíření tržního práva na 2 dny v týdnu (úterý a sobota), v roce 1568 bylo městu potvrzeno právo várečné. O 20 let později bylo město prodáno do vlastnictví Adama Hrzána z Harasova a po Bílé Hoře (r. 1622) Karlu z Lichtenštejna.

Současnost
Město Lanškroun se stalo r. 2002 pověřenou obcí s rozšířenou působností pro 21 obcí: Albrechtice, Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lubník, Luková, Ostrov, Petrovice, Rudoltice, Sázava, Strážná, Tatenice, Trpík, Výprachtice, Žichlínek.

Lanškroun je se svými téměř 10 000 obyvateli v současnosti dynamickým průmyslovým městem, městem elektroniky, strojírenství, papírenského průmyslu i městem středních škol a důležitých kulturních institucí.

Průmyslové podniky AVX Czech Republic, Soma, Schott Electronic Packaging, Orpa, Ina, JCEE a mnoho dalších zajišťují vysokou zaměstnanost obyvatel Lanškrouna i jeho okolí. Za rozvojem ekonomiky města stojí celá řada úspěšných místních podnikatelů a manažerů.

Současné střední školství navazuje na více než stoletou tradici lanškrounského Gymnázia a místní živnostenské školy. Gymnázium, SOŠ a SOU (bývalá Integrovaná SŠ) a Střední zemědělská škola jsou základem pro střední všeobecné i odborné vzdělání pro celé Lanškrounsko.

Kulturní a společenský život obyvatel podporuje Kulturní centrum, Městské muzeum, Městská knihovna, Infocentrum, Kino a řada úspěšných tělovýchovných organizací.

Památky

Nový zámek u Rudoltic
V roce 1684 se stal majitelem lanškrounského panství Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna, jemuž pro občasný pobyt v Lanškrouně nevyhovoval nevelký zámek ve městě, a proto si dal postavit na návrší mezi Lanškrounem a Rudolticemi nový barokní zámek. Plány na stavbu vypracovali a vlastní průběh stavebních prací řídili italští architekti Domenico Martinelli a Antonio Salla.

Stavba probíhala v letech 1698 až 1712. Nový zámek byl třípatrový a byl založen na půdoryse ve tvaru písmene H. Z hlavního průčelí vystupovaly mohutné věžovité výstupky. V interiéru bylo v každém patře 14 sálů zdobených barokní štukou a nástěnnými malbami. Okolí zámku bylo změněno v rozsáhlý park.

Mladějovské hradisko
Též mladějovský týn (týniště), protože takové bylo označení pro středověké opevněné sídlo - neslo v 11. až 12. století staroslovanské hradisko.

Tatenický zámek
Roku 1606 nechal Ladislav ze Žerotína přebudovat původní tvrz (nacházela se v místech dnešního východního křídla zámku, kde jsou zachovány rozsáhlé valeně klenuté sklepy) na jednopatrový zámek. Renesanční zámek byl používán hlavně k loveckým účelům.

Zámek Lanškroun nám. A. Jiráska - č.p. 1
Nejstarší částí budovy lanškrounského zámku je trakt přiléhající ke kostelu sv. Václava. Byl východním křídlem kláštera, postaveného augustiniány po roce 1393. Klášter byl za husitských válek vypálen. Od roku 1451 patřil Kostkům z Postupic. Ti jej ve druhé polovině 15. století upravovali pro občasný pobyt a snad i jako sídlo hospodářského úředníka. Toto kostkovské sídlo tvoří západní trakt dnešního zámku. Pro hospodářské příslušenství využili i části západního křídla klášterní stavby v sousedství kostela, dnes již zcela zaniklé.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.mesto-lanskroun.cz, na kterých najdete další informace.