Jablonné nad Orlicí

Jablonné nad Orlicí

Historie
Území, na němž se rozkládá Jablonné nad Orlicí, bylo součástí původního pohraničního pralesa. Jeho osídlování v době kolonizace neprobíhalo živelně, ale řídilo se přírodními podmínkami, jež dávají poloze a půdorysu našich měst a vesnic podobný ráz.

Pro založení a výstavbu podhorských měst bylo zpravidla vybráno mírné návrší nad údolní nivou řeky či potoka, obvykle poblíž jejich soutoku z nejsnadnějšího přechodu broděním. Později se na těchto místech budovaly mosty. Údolí zpravidla určovala směr komunikací, nejprve stezek, později cest, silnic a nakonec i železnic. U soutoků vznikaly jejich křižovatky. Vlastní údolní niva, vystavená každoročním záplavám a při původní proměnlivosti vodních toků zamokřená, byla k osídlování a dopravě využita teprve později po různých úpravách.

A tak i Jablonné bylo založeno na ostrohu při soutoku potoka Orličky s Tichou Orlicí. Ostroh se sklání mírněji k Orličce, jejíž údolí se pod soutěskou v Hradiskách rozšiřuje a podle níž se také město původně jmenovalo Jablonné nad Orličkou. Rovněž údolí Tiché Orlice je podstatně širší než nad ústím Jamenského potoka proti proudu a mezi oběma velkými lomy pod městem. Tyto povrchové tvary jsou výsledkem výmolné činnosti hlavní řeky a jejich přítoků v různě odolných horninách, se kterými se ve městě a jeho okolí setkáváme.

Ve srovnání s ostatními městy ústeckého okresu má Jablonné polohu po několika stránkách rozmanitější, neboť leží na rozhraní několika geomorfologických celků a geologických útvarů, které právě zde prošly složitým vývojem.

Turistické zajímavosti – okolí města

Hradiska
Nejvýznamnější přírodní lokalita je lesnaté asi 4 km dlouhé údolí s nivními loukami a meadrujícím tokem Orličkovského potoka. Významná klidová a vycházková lokalita. Celé území slouží jako krátkodobé rekreační zázemí pro občany města a jeho návštěvníky, kteří ho využívají k procházkám a výletům. Údolí je ve své příměstské části lemováno četnými skalními útvary. Z jejich vrcholů jsou pěkné výhledy do údolí "Hradiska" a "Jamenská dola" (Panská skála, Tlama a další bezejmenné). Zde také prochází v minulosti vybudovaná "Jiráskova stezka", vedoucí dále po hřebenech Orlických hor do Náchoda.

Na údolních loukách jsou velmi bohatá a rozmanitá luční společenstva, jako chráněná bledule jarní, několik druhů jestřábníku, kosatce a další druhy tvořící velmi pestrá, přírodně blízká, luční společenstva. Nebývale široká škála biotopů shromážděná přírodou na poměrně malém místě byla v minulosti předmětem studijních prací Vysoké školy zemědělské v Praze a dalších specialistů v oboru. Chráněnou vegetaci doplňují vodní plochy mokřadů. Sedimentační protipovodňové nádrže byly vybudovány po povodni v roce 1997.

Údolí je rovněž domovem některých vzácně se vyskytujících živočichů chráněných zákonem, jako krkavec velký, čáp černý, výr velký, ledňáček říční, skorec vodní, zmije obecná, užovka hladká, rejsek horský a další. Tato lokalita byla pro svou výjimečnost vyhlášena registrovaným významným krajinným prvkem.

Panská Skála
Jablonské panstvíčko nebylo jediné, které bylo od hlavního panství lanšperského odděleno (1409 - 1453). Také Bystřec byla v té době samostatným statkem a jejím majitelem byl tehdy katolický šlechtic. Tenkrát sahal bystřecký majetek až na jamenské hranice. Stalo se, že husitské zástupy došly až k bystřecké tvrzi. Rytíři se podařilo uprchnout, ale utekl s holýma rukama. Ukryl se v Hradiskách na Panské skále. Hrozila mu smrt hladem. Vyhledal několik jablonských měšťanů a slíbil jim, že dá městu les Hradiska až do Orliček, když ho neprozradí a budou nosit potravu. Jablonští slíbili, dodrželi slovo a od té doby jim prý patří toto krásné údolí, les a louky. Potud pověst.

Proč se skrýval právě na Panské skále? Skála je na pohoříčku Řívě mezi údolími dvou potoků. Není tam žádná jeskyně, žádný úkryt. Je pravděpodobné, že na Panské skále stával hrad, asi dřevěný. Napříč pohoříčka je ještě dnes znatelný příkop, zčásti zasypaný. Byl zřejmě vylámán lidskou rukou. Podle hradu mělo celé území název Hradiska. Jiné hradiště tu není.

Také v Jablonném se čeští obyvatelé přihlásili k husitství. Jim bystřecký rytíř nabídl za své zachránění tak velkou odměnu. Vždyť sama Hradiska mají větší katastr než celé Jablonné. Žádal na husitech, aby proti svým sympatiím s táhnoucím vojskem zachránili katolíka. Učinili to a nechali si královský zaplatit.

Dnes je Panská skála malým vyhlídkovým místem v Hradiskách při procházce po Jiráskově stezce.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.jablonneno.cz, na kterých najdete další informace.