Hejnice

Hejnice

Část obce se rozkládá podle silnice č. 312, Žamberk je vzdálen 7 km, Ústí nad Orlicí 11 km, horní kopec je rozdělen podle potoka.

Hejnický potok má dvě ramena, jedno pramení u Záleských č. 55 a protéká Pustinou, kde napájí i malý rybníček. Druhé rameno pramení pod Smetkou, protéká horním koncem a ve středu obce se oba dva prameny spojují. Společně pak protékají dolním koncem, loukami pod Křižánkami a na katastru Českých Libchav se mění na potok Libchavský. Ten pak protéká Libchavami, přibírá další přítoky a před Ústím se vlévá do Tiché Orlice.

Rámec kolem vesnice tvoří kopce a lesy. Ze strany východní chrání hormí část Kozinec - 538 m. Ze strany jižní Pilátka, která odděluje Hejnice od osady Křižánky, nejvyšší bod má 520 m. Od severu chrání horní část obce Humperk Kalousu, část Pustiny a bytovky chrání Humperk Rychetský. Od západu pak les Paseky, který navazuje na Herzán.

Část pozemku směrem k PÍsečné se nazývá Vápenka, v minulosti se zde kopal vápenec a pálilo vápno. Místní název Baně, kterým je nazýváno údolí táhnoucí se od severu k jihu podél hranic Píseckého katastru, není doložen. Křižánka byly osadou Žampachu, však od roku 1960 jsou přičleněny k obci Hejnice.

Děti z Křižánek již dříve chodili do Hejnické školy a po zřizení hřbitova v Hejnicích, sem obyvatelé Křižánek pohřbivali svoje blízké. První zápis o Křižánkách je z roku 1376, kdy se podle nich psal Hanko z Křižánek - rytíř, který byl ve službách na hradě Litice. Původně zde byl dvůr, který byl v roce 1697 rozdělen na pět dílů a postaveno bylo pět usedlostí.

V roce 1921 bylo v Hejnicích 59 domů a 276 obyvatel.

V roce 1998 bylo v Hejnicích 80 domů a 200 obyvatel, jedna čtvrtina domů není trvale obydlena, slouží k rekreaci.

Společenský život
Sbor dobrovolných hasičů je nejaktivnější organizací obce. Kromě likvidace požárů, prevence a účasti na soutěžích, pořádá i zÁbavy. Členové se zúčastňují všech akcí pro zvelebení obce.

Řada let se zde hrálo ochotnické divadlo. Pracuje zde i skupina červeného kříže.

O rozvoj obce a výsadbu stromů se starají i myslivci. Alej kaštanů ke kravínu vysadili v roce 1973 a alej jeřábů za hřbitovem v roce 1988.

JZD vzniklo v roce 1957. Významně se podílelo na výstavbě v obci. Od roku 1996 je to nyní akciová společnost Podchlumí.

Dříve zde působil svaz mládeže a svaz žen.

Pohostinství bylo postaveno v roce 1972 a otevřeno mělo denně. Společenský sál, který je spojen s pohostinstvím, byl postaven v roce 1974 a uvnitř má 150 - 200 míst.

V roce 1996 byl po celé obci proveden telefonní rozvod. V 80. letech bylo plánováno vybudování obecního vodovodu - přívod ze Žamberka, nebo z Písečné a uvažovalo se rovněž z Českých Libchav. Pro různé obtíže se nic z toho neuskutečnilo. Po roce 1990 byl úspěšně proveden vrt na hejnickém katastru pod vesnicí. V roce 1995 bylo vydáno povolení k výstavbě vodovodu pro Hejnice a Českou Rybnou s vodojemem na Humperku a po 2 letech výstavby v prosinci roku 1997, byl vodovod předán do zkušebního provozu.

Turistické zajímavosti

Kaple
Dne 22. srpna 1878 byl slavnostně položen základní kámen ke stavbě kapličky. Náklady na stavbu hradila obec, pomocné práce a dovozy prováděli občané zdarma. Kaple byla zasvěcena sv. Antonímu. Zvon, který je pokřtěn jménem František Xaver, byl podle Píseckého pana děkana Křečka v roce 1770 ze Žampašské kaple, do Hejnic věnován. Po dostavění kaple, byl ze staré zvoničky do věže kaple přenesen. K oznamování dobrých i smutných zpráv slouží dodnes. V roce 1931 byla kaple pomoci finančního daru Anny Radilové rozšířena.

Pomník padlých
Z této malé vesničky bylo povoláno do I. svět. války 60 občanů, 20 se jich nevrátilo. To bylo podnětem k postavení pomníku, který byl odhalen 6. června 1926. Náklady činily 9 tisíc korun. Část peněz byla vybrána mezi občany, práce a dovozy zajišťovali místní občané zdarma. Postavení pomníku organizoval řídící učitel František Malátek. Na mohyle z Litické žuly, stojí legionář s praporem v životní velikosti a vedle sedí lev, znak české státnosti. Toto dílo z pískovce vytvořil sochař Oldřich Fidler ze Žamerka.

Lomy
Opukový lom u silnice na České Libchavy. Po řadu let zde majitel Beran lámal opukový kámen, pro potřebu obyvatel na stavbu domů. Později se dával opukový kámen při stavbách do základů a na štorcování cest.

Pískovcový lom na nejvyšším bodě Křižánek. Majitel Kalousek zde těžil žlutozelený pískovec, ze kterého potom kameníci vytesávali žlaby, zarubně, schody a další výrobky.

V současné době se v obou lomech již netěží.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.orlicko.cz/Hejnice, na kterých najdete další informace.