Velká Skrovnice

Velká Skrovnice

Velká Skrovnice (nesprávně též Skrovnice) je malá vesnička ležící v mírném údolí téměř na hranici okresů Ústí nad Orlicí a Rychnov nad Kněžnou. Od svého okresního města - Ústí nad Orlicí - je vzdálena asi 10 kilometrů.

Historie
Vůbec nejstarší památkou nalezenou na území Velké Skrovnice je kamenný sekeromlat (kamenný nástroj k obdělávání půdy, který používali nejstarší zemědělci) z doby kolem roku 3000 před Kristem. Z dalších dob však žádné nálezy nejsou, a proto nelze z tohoto ojedinělého nálezu usuzovat na soustavnější osídlení území dnešní Velké Skrovnice v této prehistorické době, i když v jejím širším okolí je osídlení doloženo (např. nálezy z doby bronzové v Koldíně).

Skutečné počátky dnešní Velké Skrovnice je nutno klást až do 13. století, kdy dochází k masivnějšímu osídlování kraje na rozvodí Tiché a Divoké Orlice mezi dnešní Chocní a Českými Libchavami, které začal organizovat význačný český šlechtic z počátku 13. století Kojata Hrabišic. Jelikož neměl dědice, postoupil v roce 1227 nově založené vsi členům své družiny, kteří podle závěti měli pokračovat v zakládání nových vsí. U počátku Skrovnice stáli nejspíše potomci Kojotova družiníka Osla, který dostal vsi Loukoť (dnes západní část Brandýsa nad Orlicí) a Olešnou, která je nejstarším písemně doloženým sídlištěm v okolí Skrovnice.

První písemný doklad existence Skrovnice je však až z roku 1371, kdy část vsi spolu s příslušenstvím v dalších vsích patřily Otovi z Olešné, který byl pravděpodobně potomkem zmíněného Osla. Pokud jde o jméno vsi, název Skrovnice asi původně náležel potoku, na kterém ves vznikla (horní tok Brodce) a vyjadřoval, že se jedná malý, úzký vodní tok. Z potoka potom jméno přešlo i na ves, která na něm vznikla. Pokud jde o zaměření obce, Skrovnice byla obcí hrnčířskou, což dokazují nálezy hliněných nádob, střepů a hrnčířské pece.

V roce 1389 zmíněný Ota z Olešné zemřel a jeho majetek připadl jako odúmrť králi Václavovi IV, který jej v roce 1392 daroval zemanovi z Rychnovska, Hynkovi ze Slemene. Další zprávy o tomto majetku nejsou, ale zřejmě se stal součástí některého z dílů Skrovnice.

V této době někteří z obyvatel Skrovnice studovali v Praze na kněze, což ve venkovském prostředí nebyl tehdy běžný jev. Je doloženo, že v roce 1395 byl v chrámu sv. Víta na Pražském hradě byl vysvěcen na kněze Jan Václav ze Skrovnice a Petr Václav ze Skrovničky.

Jak již bylo zmíněno Skrovnice nepatřila uvedenému zemanskému roku z Olešné celá, ale jen její část a ostatní části měli jiné majitele. To souviselo pravděpodobně s tím, že zakládání poměrně velkých vsí (jakou Skrovnice podle rozsahu orné půdy byla) bylo nad síly drobné šlechty, a tak se na vybudování vsi podíleli pravděpodobně i majitelé okolních panství z řad vyšší šlechty (majitelé Brandýsa, páni z Brandýsa pocházející pravděpodobně ze saského Brandisa a majitelé Potštejna, západočeští Půtici) a díly vsí si potom ponechali.

V dalším období proto docházelo ke změnám majitelů částí vsi a jejich dalšímu dělení. Tak složitý vývoj jako středověká Skrovnice prožívalo skutečně jen málo českých vsí. Výsledkem tohoto vývoje nakonec bylo, že v 17. století se definitivně ustálilo rozdělení vsi na tři díly a v souvislosti s tím se vytvořily ve vsi tři rychty (brandýská, jelenská resp. doudlebská, orlokostelecká) se třemi rychtáři, kteří se ve věcech celé Skrovnice museli dohadovat.

V roce 1836 podle Sommerovy Topografie měla Velká Skrovnice (jako část obce) celkem 80 domů (48 jelenská část, 17 orlokostelecká část, 15 brandýská část) a 438 obyvatel (263 jelenská část, 93 orlokostelecká část, 82 brandýská část). Malá Skrovnice měla 25 domů (4 jelenská část, 18 orlokostelecká část, 3 brandýská část) a 171 obyvatel (27 jelenská část, 124 orlokostelecká část, 20 brandýská část).

Roku 1850 došlo ke sloučení jednotlivých částí Velké i Malé Skrovnice a spolu s částí Rozsochy (ta vznikla až v 18. století) vytvořily jedinou tzv. politickou obec s vlastní samosprávou a názvem Velká Skrovnice, která byla připojena k okresnímu soudu v Kostelci nad Orlicí a Okresnímu hejtmanství v Rychnově nad Kněžnou. Po roce 1948 došlo u úpravě hranic okresů, a tak připadla Velká Skrovnice na krátký čas k Vysokému Mýtu.

Roku 1950 byla obec připojena k okresu Ústí nad Orlicí, kam patří i nyní. Po roce 1960 došlo k odtržení Rozsochy (její části) od Velké Skrovnice a jejímu připojení k Orlickému Podhůří (spojení obcí Říčky, Dobrá Voda, Rviště a Rozsocha) a toto uspořádání existuje dosud.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.velkaskrovnice.cz, na kterých najdete další informace.