Vysoké Mýto

Vysoké Mýto

Turistické zajímavosti

Kostel svatého Vavřince
Kdy a kdo kostel postavil, není bohužel přesně známo. Pověst praví, že to bylo nejspíše koncem 13. stol. (kostel byl založen s městem) a během 1. poloviny 14. stol byl nejspíše Karlem Plichtou ze Žerotína dostavěn.

První zmínka o tomto kostele je doložena z roku 1349 při založení Litomyšlského biskupství 9. června 1346. Roku 1461 dochází k velkému požáru, kdy vyhořela polovina města i s chrámem. Z kostela zbyla jen jižní věž a část přilehlé jižní lodi s portálem.

Původní stavba byla trojlodní o málo nižší než stavba nová. Po požáru se začalo se stavbou nového kostela. Sakristie byla obložena kvádry, zeď, která unikla ohni, byla zesílena a po roce 1500 byly vystavěny předsíně západního a severního vchodu, dokončilo se klenutí a mezivěží. Kostel má šindelovou střechu s netopýrovými vikýři.

Dne 6. srpna 1774 došlo opět k požáru, při kterém vyhořela velká část města a ani kostel nezůstal ušetřen. V mezivěží a v hlavní lodi bylo zničeno vybavení a malované kancionály na kruchtách. Od této doby kostel stále více a více chátral a až v roce 1837 dochází k jeho rekonstrukci. Šindelová střecha byla nahrazena břidlicovou, zvýšil se krov "Hrkačky" (severní věže) a jižní věž byla též zvýšena do stejné výšky.

Kostel je postaven v gotickém stylu, je v něm 10 oltářů, přičemž ten nejvýznamnější je velký oltář s obrazem Petra Brandla - Nanebevzetí Panny Marie. Petr Brandl ho původně zhotovil pro Sedlecký klášter, který byl po čase zrušen. Vysoké Mýto oltář odkoupilo a nahradilo tím oltář sv. Vavřince, jenž 1774 shořel. Byl vyhotoven roku 1728. Panna Maria má sepjaté ruce v modlitbě, je obletována andělíčky, kteří nesou oblaka a květinové věnce. Dole jsou apoštolé, a ti pozdvihují nesměle svůj zrak právě k tomuto oblaku. Zajímavostí tohoto obrazu je jeden z andělíčků, který je k nám obrácen zadkem. Dle pověsti ho údajně Petr Brandl namaloval slušně, jenže klášterníci Sedlští mu na něm cosi vytýkali, a proto prý andělíčka přemaloval.

Zvonice
Byla vystavěna ze zbytků zdiva zrušených klášterů v letech 1583 - 85. V letech 1958 - 89 byl vnitřek Zvonice upraven do čtyř podlaží a proměněn ve stálou expozici sbírek Městské galerii. Dnes slouží Zvonice k sezónním výstavám Městské galerie.

Kostel Nejsvětější Trojice
Byl postaven v roce 1543 mistrem Blažejem z Litomyšle na "Kněžské zahradě" a bývalém hřbitově. Nemá věž, zato vysoký barokní štít s portálem od pardubického sochaře Vlčka. V roce 1592 byl kostel rozšířen mistrem Trebkou.

Zpráva o založení kostela je uchována na pískovcové desce. V kostele je pochována dcera pana Jana Milewinského z Ssonova, o čemž svědčí nápis na pískovcovém náhrobku, zdobeném těmito erby:
Sova na ratolesti - erb Jana Milewinského
Zkřížené meče - erb Ludmily z Mečkova

Kostel Nejsv. Trojice se stal významnou kulturní památkou Městské památkové zóny a po dokončení interiéru bude sloužit občanům města jak po stránce duchovní, tak i kulturní.

Hradby
Na příkaz Přemysla Otakara II. kolem roku 1265 se začíná město opevňovat hradbami. Díky tomu mu Otakar udělil výsadu, že 3 roky obyvatelé nemusejí nikde v zemi platit clo ani mýtné, dále další dva roky do svátku sv. Jakuba jsou oproštěni od placení daně a berně. Finance na tuto stavbu se získávaly z příjmu městského soudu, které jinak náležely králi. Hradby byly téměř 20 loktů vysoké, 2 lokty široké. Ke třem branám vedl zdvihací most a nad každou branou se zdvihaly dvě věže a tři menší na konci předměstí (v té době takto stavěla většina měst např. Kolín a soudí se, že snad i Vysokému Mýtu sloužilo za vzor).

Náměstí Přemysla Otakara II.
Výjimečnost čtvercového náměstí, které se po pražských řadí k největším v Čechách, spočívá nejen v jeho rozloze (2 ha, rozměry stran: 153, 147, 134 a 127 m), ale i v systému ulic v rozích a ve středu jeho stran. Náměstí patří k významným pozůstatkům gotické architektury v Čechách. Poslední rekonstrukce proběhla v letech 1996 - 1997 a její součástí byl návrat některých staveb, které zde v minulosti stávaly (např. kašna, altán). Uprostřed náměstí stojí morový sloup.

Morový sloup
Stojí uprostřed čtvercového náměstí, vysoký je asi 14 m a celý je vystavěný z pískovce, vytesaný Stůnou z Klatov. Byl postavený na památku Rastadského míru z roku 1714 také na památku pominutí moru roku 1715. Na rozích stojí sochy sv. Josefa, Jana Nepomuckého, Vavřince a Floriána. Uprostřed stojí socha panny Marie s aureolou kolem hlavy.

Choceňská brána (Karaska)
Svůj původní vzhled ze 13. století si zachovala až do této doby. Vyhořela v roce 1569, 1700 a 1844. Roku 1614 zde byla zvonice, vězení a do roku 1700 tu měl byt hlásný. Původně měla dvě věže, ale ta druhá 1844 shořela a již nebyla znovu postavena. Zůstala pouze Karaska.

Pražská brána
Pochází ze 13. stol. Až do roku 1816 zde bydlel hlásný. Vyhořela v roce 1461, 1700, 1774 a 1816. Restaurace v období 1882 - 1883 byla provedena podle plánů F. Schmoranze. Má jednu věž, která je podle vzoru Staroměstské radnice pokryta.

Litomyšlská brána
Měla dvě věže, které po nové a nákladné rekonstrukci střechy opět bohužel vyhořely. Dne 3. července 1829 bylo nařízeno zbourání toho, co z obou věží zbylo. Měšťané ale zjistili, že by to kvůli tvrdosti materiálu stálo veliké úsilí a bylo by to velice drahé. Možná i díky tomu se nám obě dvě věže zachovaly do současnosti.

Regionální muzeum
Kolem roku 1871 bylo založeno na návrh radního Karla Richtra, mlynáře v Sárovci, městské muzeum. Prozatím bylo umístěno do jedné místnosti obecního úřadu a Karel Richtr se stal jeho správcem. Na začátku své působnosti vlastnilo muzeum 66 předmětů (hlavně obrazy) a 163 mincí. Sbírka však nebyla přístupná veřejnosti, a tak opadl zájem obyvatel dále ji rozšiřovat.

V roce 1883 se do Vysokého Mýta vrátil architekt Josef Škorpil, a jelikož poznal mnoho muzeí v Paříži, tak se podle jejich vzoru znovu ujal myšlenky muzeum zachovat a následně rozšířit. Nejprve přemístil muzeum do opravených místností Pražské věže. Aby se zpráva o nově založeném muzeu dostala k co nejširším vrstvám, vypracoval tzv. komitet (provolání s nápisem): "Šetřme starožitností" a dal jej rozšířit do okolních měst a vesnic.

Sbírka muzea se rychle obohacovala a vše se za čas přemístilo do nově upraveného hořejšího patra Pražské věže. Všichni se snažili, aby bylo co nejdříve zpřístupněno veřejnosti, což se podařilo a 24. května 1885 mohlo být slavnostně otevřeno.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.vysoke-myto.cz, na kterých najdete další informace.