Klášterec nad Orlicí

Klášterec nad Orlicí

Zajímavosti

Nejstarší stezka
je z roku 1295. Dodnes používaná silnice kolem kostela směřující v jednom směru na "Kněžství" a k letitým lípám (Vejdovy), kde se část rozdvojila směrem dolů k řece Orlici na Nekoř (Bredůvku), Jablonné nad Orlicí a Lanškroun a druhá část směrem na Králův Hradec do východních Čech. Od kostela dolů pokračovala přes řeku brodem směrem na Čertovu skálu, na Jedlinu, do Mezilesí. Tato cesta byla později nahrazena novou spojující Klášterec s Petrovicemi. Po této stezce se vydala vojska Jana Žižky do naší vsi, kde byl v bojích se Slezany vypálen klášter a Cyriáci v roce 1421 vyhnání.

Bublačka
je hraniční potůček oddělující katastr obce Pastviny a Klášterec nad Orlicí. Pramení v horní části Českých Petrovic. Šťastné a přiléhavé jméno odpovídající bublání potoka při průtoku lesnatým údolím, bývalými Orličkami a Zadním dolem, až do pastvinské vodní nádrže. Zaposlouchat se do hlasu jeho vod, bublajících a šepotajících v paloučcích uklidňující, překrásné. Dříve zde stávaly dva malé, dřevěné roubené mlýnky.

Pašerácká lávka
(lajc) – z horního Klášterce podle řeky Divoké Orlice a Ledříčkovy skály přírodovědnou a naučnou stezkou v chráněné krajinné oblasti se dostanete k této lávce. Její označení jako pašerácká neměla nic společného s jejím skutečným posláním. Cesta podle řeky vedla k lesnímu zámečku empírového slohu "Lusthausu", kde končila. Potom již byla jen lesní pěšinou. Vrchnost potřebovala vybudovat lávku pro potřeby dřevorubců (haluzáků) a lesní formany, nutnou pro svážení dřeva z panských lesů.
Tato pěšina pokračuje za lávkou na Schůdkovou skálu a dále byla vyšlapána až na státní hranici kolem Čiháckého potoka.

Na Kladské straně stával dřevěný mlýn a jeho majitel velmi dobře využíval jeho postavení jako prodejny pašovaného zboží i jako výborného úkrytu pro pašeráky. Zde se od pradávna pohybovaly celé tlupy podloudníků, pašeráků. Tady vyčkávali večera a s menším rizikem přecházeli hranici. Největší pašeráckou invazi prožívala tato místa po první světové válce. Tehdy chodívali na paš vedle drobných chalupníků i školní kluci se sotůrky na zádech a nakupovali za ušmudlané milionové i miliardové bankovky drobné zboží, které přinášeli domů.

Při tomto paši používali právě této lávky. A protože bylo široko daleko známo, čemu tato lávka slouží, začala se nazývat "Pašerácká".

Čertova skalka
(nesprávně nazývaná Čertovka) Nachází se téměř na vrcholu kopce zvedajícího se proti ZDŠ. Zde je jeden velký bludný balvan s řadou menších. Z dolní strany má výstupky v podobě schodů. Byl z něj krásný výhled na Klášterec. Na dolní straně velkého balvanu jsou čtyři mělčí prohlubně velmi blízko u sebe. Vypadají, jako by někdo do této hmoty vtlačil krátké, ale silné prsty. Staří lidé si nedokázali vysvětlit, jak se sem tato skalka dostala a když viděli zvláštní prohlubně jako po prstech, usoudili, že tento kámen a celou skalku sem přinesla nějaká nadpřirozená síla. Touto nadpřirozenou silou měl být čert, který na kameni zanechal otisky prstů. Od toho název Čertova skalka.

Zemská Brána
Velice známé a navštěvované místo. Pohledy na Klášterec bez znalostí a shlédnutí tohoto překrásného koutu přírody nejsou úplné. Toto místo se nachází na kláštereckém katastru směrem od osady Čihák na Bartošovice. Až sem tvoří řeka Divoká Orlice státní hranici mezi ČR a Polskem.

Řeka se v těchto místech prudce stáčí a opouští státní hranici. Její koryto je neobyčejně divoké, zúžené, s obrovskými kameny, přes které se divoce řítící voda tříští. Celý pohled směrem od mostu na řeku je jedinečný a stává se přitažlivý každému fotografovi i řadě malířů.

Zde v místech, kde se řeka prudce stáčí, byl při stavbě silnice do Bartošovic postaven v letech 1900 – 1903 kamenný most. V pohledu proti proudu zvýrazňuje název "Zemská brána" jeho oblouk, který je rozhraním dvou okresů, a to Ústí nad Orlicí a Polska.

Velmi pěkná je procházka podle řeky přes Pašeráckou lávku až k této Zemské bráně.

Lusthaus
Takto byl nazýván poslední výstavní zámeček, bývalá hájovna, nacházející se na cestě z Klášterce nad Orlicí k Pašerácké lávce. Zde před touto lávkou (lajcí) nachází se krásný lesní palouček. V těchto místech si postavil majitel Žambereckého panství, původem Irčan Parisch, roku 1820 lesní lovčí zámeček v empírovém slohu, který později sloužil za panskou hájovnu, a to od roku 1850. Stál zde až do 27. března 1936, kdy vyhořel. Všeobecně se soudí, že požár založil zuřivý henlajnovec Taiber, aby zámeček nemohl být použit za opěrný bod naší armádě před II. světovou válkou.

Zámeček byl skvostem naší obce. Byly v něm uchovány odřezky oddenků těch největších lesních velikánů, které tu během doby jeho trvání byly skáceny. V horečné době před II. světovou válkou ani v letech poválečných nebyl tento zámeček obnoven, a tak po něm zůstaly jen fotografie.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.klasterecnadorlici.cz, na kterých najdete další informace.