Dolní Morava

Dolní Morava

Dolní Morava je známé horské lyžařské středisko, které se nachází mezi Jeseníky a Orlickými horami, na úpatí Králického Sněžníku (1 424 m n. m.), severně od města Králíky.

Část obce již náleží do národní přírodní rezervace Králického Sněžníku, jehož dominanta neodmyslitelně vévodí zdejšímu kraji a jen kousek pod jeho vrcholem pak vyvěrá ze země pramen řeky Moravy, která svým divokým a mladým proudem lemuje jak stříbrná stuha celou obec, jíž dává nejen své kouzlo, ale i jméno. Oba její břehy v tomto místě svírají dva zalesněné horské hřbety, které vybíhají z vrcholové plošiny Králického Sněžníku.

Dolní Morava má tedy všechny předpoklady k tomu, aby se stala vyhledávaným cílem všech milovníků aktivně stráveného odpočinku. Jsou tu ideální podmínky nejen pro lyžaře (nejprudší černá sjezdovka v ČR) a běžkaře, ale i vodáky (jarní Morava a Divoká Orlice), rybáře, houbaře, borůvkáře, milovníky horských túr, jízdy na koních a cyklistiky (množství značených a upravených tras).

Pokud preferujete spíše poznávací, rodinnou dovolenou jistě Vás potěší množství přírodních i historických zajímavostí, kterými oplývá zdejší kraj.

Z přírodních skvostů jistě stojí za zmínku nedaleký chráněný útvar Zemská brána, který se rozkládá na ploše 88 ha v údolí Divoké Orlice či přírodní rezervace Králický Sněžník.

Z historických zajímavostí pak stojí za zhlédnutí městečko Rokytnice v Orlických horách, Žamberk, Králíky, Jablonné nad Orlicí, Letohrad nebo Hora Matky Boží u Králík či jedinečný pevnostní systém, vybudovaný v letech 1936 - 1938 na obranu proti Německu.

A pokud Vám bude v létě poněkud horko, jistě uvítáte možnost zaplavat si v údolní nádrži Pastviny, která byla vybudována v letech 1933 - 1938 v malebném údolí Divoké Orlice.

Památky

Kostel
Ves byla přifařena postupně do Kolštejna, Hanušovic a Krumperků, od r. 1725 k Malé Moravě. Roku 1801 zde byl vystavěn kostelík sv. AIoise, a následný rok obdržela obec vlastní duchovní správu. Kostel stojí v nadmořské výšce 633 m. Obraz na hlavním oltáři je prací knížecího liechtenštejnského malíře Jana Dalingera z r. 1840.

Roku 1802 začínaji zprávy místní matriky a archiv. V této době byl farářem ve Velké Moravě grafik A. Hrabal. Kostel je postaven v empírovém slohu. Farní budova byla dohotovena v roce 1802. Prvním českým farářem ve Velké Moravě je František Todt. Narodil se dne 15. listopadu 1909 v Ježově, okr. Kyjov. V roce 1946 přichází do Velké Moravy.

Farou příslušela Velká Morava roku 1563 do Malé Moravy. Zde byl dřěvěný kostel na kamenných základech. Pro nedostatek kněží byla obec Velká Morava přifařena k farnosti v Hanušovicích. V roce 1681 byla zřízena farnost v Krumperkách (dnešní Podlesí) a Velká Morava k ní byla přidělena. V roce 1687-88 vystavěly obce Malá Morava, Velká Morava a Vojtíškov kamenný kostel v Malé Moravě. Teprve v roce 1725 ustanovili a platili farníci Malé Moravy vlastního kaplana. V roce 1843 byla povýšena obec Malá Morava na faru.

V roce 1802 byla Velká Morava odloučena od Malé Moravy kostelem a měla svého duchovního. Před rokem 1802 byla prý ve Velké Moravě jen dřevěná kaple při hospodářství číslo 26 pod domem číslo 63. Sochy svatých, jež jsou na zdi dvora domu č. 32 pocházeji z této staré kaple.

Kaplička
Kaplička se nachází na začátku obce (za první zastávkou autobusu - čekárny) u hlavní silnice. Její stáří je asi 200 let. Kaple je zděná, střecha je zhotovena z kanadského šindele. V roce 1995 na podzim byla obnovena - zrekonstruována. Na opravě se podílel místní sbor dobrovolných hasičů a obec.

Kříž
Kříž je (asi 1 km) vedle kaple u hlavní silnice na stejné straně jako je kaple. Stáří se odhaduje na 200 let. Křížek je zděný stejně tak i podstavec. Další kříž stojí zhruba v polovině obce, také u silnice, má podobný charakter jako křížek první.

Přírodní rezervace
Lidé si včas uvědomili, že je nutné, aby tento jedinečný kout živé přírody zůstal zachován i příštím generacím. Tím nejzákladnějším krokem bylo vyhlášení velkoplošné Státní přírodní rezervace Králický Sněžník ve sbírce zákonů č.6/1996.

Rezervace má celkovou výměru 1 694,67 hektarů s ochranným pásmem o rozloze 1 371,24 hektarů. Rozkládá se ve středních a vysokých polohách pohoří Králického Sněžníku, jak na českém, tak i na moravském území.

Někdy před více než 100 lety vystoupil na Králický Sněžník i velký český spisovatel Alois Jirásek. Své dojmy vylíčil nadšeně v díle "Hory Orlické"(1886). Tehdy ho doprovázel průvodce. Vystoupili od Horní Lipky, přenocovali tehdy ve Švýcárně na pruské straně. Na vrcholu stanuli odpoledne, když vyšli brzy ráno za svítání. Jirásek nazývá ve svém díle Sněžník "Králickou Sněžkou".

Zacitujme kousek ze slov tohoto velikána naší literatury: ,,Tu hle, uprostřed hraniční sloup, označující nám, že se tu stýkají územi Čech, Moravy a Slezska - někdy tělo jedno, někdy země naší staroslavné koruny Svatováclavské - nyní již násilim rozloučené. Tu k západu svah pásma hor Králických, na jejichž nejvyšším místě stojíme, hory Orlické až k Vrchmezí, Hejšovina, hornaté vyběžky, a všude plno lesů, pod horami širá kotlina hrabství Kladského, a tam při říčkách a potocích, hlavně z našeho pásma stékajících, vesničky, města, tu k východu Praděd a moravské Sudety, jež jako modré, obrovské stíny odrážejí se od blednoucího nebe, a tam na jih lesnaté, divoké, krásné údoli, kterýmž se mladá Morava prodírá, až zrak náš opět utkví na velikém, krvavém slunci., ponenáhlu klesajícím za Kladské hory …"

Chráněné stromy
V naší obci jsou zaznamenány tři chráněné stromy.
První chráněný strom je na odbočce křižovatky k penzionu "Moravanka" u ubytovacího zařízení ZD Býšť. Stáří se odhaduje na 150 let. Jedná se o lípu s obvodem kmene 200 cm. Druhý z chráněných stromů se nachází ve dvoře u č. p. 27, rovněž jde o lípu, je starší než uvedená první a obvod kmene je asi 300 cm. Třetí památný strom byl vyhlášen v roce 2003. Jedná se o lípu velkolistou, která se nachází naproti odbočce na Horní Moravu u č. p. 31 v k. ú. Velká Morava.

Historie
První dokumentární zmínku o prameni Moravy, důležitém bodu panství Goldek (Staré Město) a o prvním osídlení na úpatí hor máme z roku 1325. Jednalo se o obec Stubenseifen a Spieglitz (Stříbrnice). Od osady Spieglitz dostalo pohoří své první jméno Spieglitzer Schneeberg - Stříbrný Sněžník.

V roce 1333 markrabě moravský Karel (pozdější Karel IV.) jménem svého otce Jana Lucemburského, pověřil hormistra Karla Knappa, aby prozkoumal horní pásmo Sněžníku. I přes náznaky ušlechtilých kovů na toku řeky Moravy, Knapp upustil pro nepříznivé podmínky od pátrání a soustředil se na níže položená místa kolem Starého Města. Stopy dřívějšího kutání stříbra a rýžování zlata byly ještě dlouho viditelné, avšak práce byly docela zastaveny během třicetileté války.

Králický Sněžník byl i v minulosti častým turistickým cílem česko - moravského pomezí. Tak např. v roce 1765 vystoupili na Sněžník princové Jindřich Pruský a Vilém Bedřich z Brunšvíku, roku 1840 princezna Mariana se svým otcem, králem Vilémem z Nizozemí. Roku 1886 popsal svůj výstup na 'Sněžku Králickou" český spisovatel Alois Jirásek. V roce 1906 sem zavítal i arcivévoda Josef Ferdinand.

Pro potřeby turistiky byla v letech 1895-9 postavena na vrcholu Sněžníku kamenná chata, rozhledna a hostinec. Rozhledna měla 5 pater a výšku 33,5 m. V roce 1971 byla pro havarijní stav stržena srubová chata "U pramene Moravy" (dříve Lichtenštejnova), postavená roku 1912 odborem německého spolku ve Starém Městě. V roce 1973 byla odstřelena i rozhledna na polské straně, kterou potkal stejný osud.

Je pozoruhodné, že již ve 20. letech 20. století byl proveden průzkum radioaktivity pramenů (Mléčný a pramenu v Patzeltově jeskyni a Tvarožných děr) Králického Sněžníku. Slabá radioaktivita byla zjištěna u pramene Moravy a Adélina pramene.

Bohatství krajiny je i v králickém mramoru, který J. J. Jahn ve svém díle o nerostných pokladech Moravy z roku 1912, řadí mezi nejkrásnější mramory evropské a přirovnává ho k mramoru cararskému. Je na škodu, že není k dispozici přehled, na které stavby a umělecká díla byl tento mramor v historii použit.

Čerpáno z oficiálních stránek obce www.obecdolnimorava.cz, na kterých najdete další informace.