Vraný

Vraný

Historie a památky
První písemná zmínka o něm pochází z roku 1228, kdy je část Vraného jmenována mezi zbožím kláštera sv. Jiří na Pražském hradě (listina abatyše Anežky, Palacký Dějiny národa českého…).

Zbývající část patřila vladykům z Vraného, rodu pocházejícího od pánů ze Žerotína a spřízněných s těmi, kteří měli ve znaku orlici, později přibrali do svého znaku ruku ve zbroji s mečem. Pod jejich správou se ves rychle rozrůstala. Nejstarším známým držitelem V. Fridrich (Bedřich z Vraného),podle jména byl Fridrich z Vraného, připomínající se v r. 1341 a dochovanou pečetí z r. 1356. V průběhu šesti století v období let 1341-1945 se vystřídalo 42 držitelů Vraného nebo jeho části. Někteří z nich měli zásadní podíl na jeho historii, výstavbě, hospodářském a veřejném životě.

Z významných událostí lze uvést alespoň následující:
- r. 1394 majitelem části V. Hynek z Kaufunku, který obec osídlil většinou Němců, takže až do XV. stol. se stala převážně německou.
- r. 1394 byl patronem vranského kostela Jan Jindřich z Dubé, hofmistr království českého.

- r. 1434 kupuje Vraný Vilém II., Zajíc z Hazenburka, jehož rod jej drží s přestávkami plných 100 let do r. 1354. Tím nastává pro Vraný doba nebývalého rozkvětu, obzvlášť když na přímluvu Jana III. Zajíce z Hazenburku-nejvyššího truksase (stolníka)-povýšil král Vladislav II. Jagelonský 4.dubna 1513 v Budíně-Pešti Vraný na městečko a udělil mu významná privilegia, která potvrdil r. 1538 císař Ferdinand I. a r. 1570 cíař Maxmilián II. Povýšení a privilegia (jako výroční trhy, usazování a cechy řemeslníků „právo míle“ vybírání cla, rozhodování, souzení,získání erbu a pečeti aj.) pomohly městečku ke slávě a majetnosti.

r. 1552 - Petr Chotek z Vojnína, královský prokurátor, též držitel Žerotína, staví ve Vraném novou tvrz

r. 1538 - Bedřich Doupovec z Doupova zakládá „ Purkrechtní knihu městečka Vraného“ a r. 1592 zakládá „Urbář panství Vraninského a Žerotínského

1618 - 1648 válka třicetiletá zle zpustošila i Vraný, ze 650 lidí před válkou jich zbylo sotva 150, z 28 statků a 33 chalup zbylo pouhých 8 statků a 13 chalup. Vše ostatní lehlo popelem, městečko bylo velmi zpustlé a trvalo mnoho let než se z tohoto válečného utrpení vzpamatovalo.

r. 1706 předposlední majitel Krištof Karel baron Voračický prodal Vraný Metropolitní kapitule sv. Víta na Pražském hradě. Ta působila ve zdejší obci až do r. 1945. Za tuto dobu byly také vytvořeny nejvýznamnější vranské památky, i veřejně prospěšné zařízení. Kapitula učinila Vraný sídlem nového rozsáhlého panství.

- pokračování událostí od r. 1848 do současnosti např. zestátnění kap. statků, založení JZD, jeho sloučení a transformace atd.

- r. 1980 sloučení obcí Vraný, Lukov, Horní Kamenice Páleč(dodá paní Plašilová)

Pamětihodnosti
Kostel Narození sv. Jana Křtitele je nejhodnotnější vranskou památkou. Nynější kostel byl Metropolitní kapitulou zcela nově vystavěn na místě původního románského a později gotického kostela (asi z XI.stol.) v letech 1751 - 1761.

Autorství kostela zůstává otevřeno, snad jím mohl být„ Dom Capitular Baumaister“ Otto Gabriel Juschka, k čemuž napovídá tehdejší situace a jeho pozdější projektování a stavba vranského zámku. Jak se shodují odborníci je architektura kostela znamenitým jednolitým dílem pozdního baroka, jež nemá v regionu obdoby.

Interiér kostela se vyznačuje slohovou jednotou ať už jde o frezkovou výzdobu Jana Václáva Spitzera, hlavní oltářní obraz Ignace Viktorina Raaba, oba boční oltářní obrazy, nebo sochařskou kolekci která snad může pocházet z dílny mistra českého baroka Františka Ignáce Platzera nebo jeho žáků. Rozsáhlá oprava kostela s vydařenou novou konstrukcí a zvýšením věže o 15 m, kterou vyprojektoval architekt Josef Fanta a zrealizoval tesařský mistr Jan Hora proběhla v roce 1908, dala kostelu nový impozantní vzhled.

Kolem kostela se nachází architektonicky hodnotná zeď se čtrnácti kaplemi Křížové cesty. Hřbitov kolem chrámu byl zrušen v r. 1882 a r. 1883 byl za obcí vybudován hřbitov nový. Stavba kostela nás uchvátí už svým výsostným postavením a umístěním v krásné české krajině. Vyvýšeniny nad městečkem na nás kostel doslova shlíží svým Božím okem na průčelí a my máme pocit, že nikde neunikneme z jeho dohledu.

K Vánocům r. 1998 bylo instalováno působivé vnější noční osvětlení kostela.

„S kostelem se druží zámek v divném slohu copovém nevelký park se stýká s tichým veským hřbitovem.“ Takto působivě vystihl básník Svatopluk Čech náladu západního okraje obce v básnické idile „Sníh“ z r. 1895.

Po skončení stavby kostela byla zbourána Chotkova tvrz a započata stavba  vranského zámku v dnešní podobě. Budova zámku-rezidence metropolitní kapituly-byla postavena v létech 1764-1769. Stavbu projektoval a vedl zmíněný kapitulní stavitel Otto Juschka. Je dílem které vzniklo v období pozdního baroka, pojatá v tehdy nastupujícím slohu rokoka. Situačně je umístěn na

Zámek je obklopen ohrazeným zámeckým parkem, který r. 1860 založil otec básníka Svatopluka Čecha František Jaroslav Čech, ředitel kapitulního velkostatku.

Když v r. 1943 přestal zámek sloužit svému původnímu účelu, byl inventář zrušen a vnitřek postupně účelově upraven a zmodernizován. Díky nepřetržitému využívání a rozsáhlé údržbě jsou dnes budovy ve výborném stavu. V letech 1948-45 zde díky zdravému vzduchu byla zřízena „Ozdravovna hornické mládeže Zdař bůh“, po válce sloužil krátce jako „Ředitelství státních statků,“ nato byl z něho „Internát učňů ČKD Slaný“, který byl vystřídán „Domovem důchodců“, který byl po čase přeměněn na Ústav sociální péče“ jenž je zde dodnes.

Městečko Vraný se v dřívější době honosilo dvěma bránami. Brána „ Žatecká“ byla bohužel zbourána již v roce 1840. Do dnešní doby se zachovala brána nazývaná „ Slánská“ nebo též „Dolejší“, která pochází z doby okolo r. 1513, kdy bylo Vraný povýšeno na městečko. Původně renesanční stavba má nyní barokní podobu. Brána je pilířová s polokruhově ukončeným vjezdem a je k ní připojena i boční branka-průchod pro pěší. Je zcela bez ozdob, městský znak položený do barokní kartuše, na bráně původně nebyl. Na bránu (a radnici) jej pořídil koncem 19. století vranský stavitel Václav Štraybl.

Rušný provoz těžkých vozidel bráně stavěné na středověké poměry nesvědčí. Dřívější ojedinělé ignorantní snahy o její odstranění z komunikačních důvodů naštěstí neuspěly. Několikrát si sice vyžádala opravu i přestavbu. Poslední oprava stavby proběhla v r. 2004. Hlavně z těchto důvodů odkoupil OÚ Vraný navazující dům č. p. 25, ve kterém bude výhledově zřízen „Památník obce Vraný.“

Vranská brána je žijícím příkladem vstupní brány malého městečka z 16. století, unikátem v regionu a historickou chloubou městečka, kterém stvrzuje punc jeho starobylosti. Prostoru náměstí dominuje radnice, která byla postavena v době, kdy bylo Vraný povýšeno na městečko. Je to patrová budova s nízkou věžičkou se vzácnými, dosud fungujícími věžními hodinami. Protože městys Vraný měl ve středověku právo vykonávat tzv. justitii, česky „spravedlnost“, byla zde umístěna též šatlava a ve slánském muzeu se uchovává zdejší rychtářské právo, pouta a okovy. Městečko mělo i svého kata, který hrdelní tresty vykonával na návrší za obcí v místě zvaném „ Na spravedlnosti“ a „Na šibenici.“ V r. 2003 tam byl na památku této epochy a možných tragických křivd vztyčen Smírčí kříž. Soudně spadaly tehdy pod Vraný obce: Čeradice, Ječovice, Bohdál, Klobuky, Kobylníky, Kokovice, Královice, Královice, Lisovice, Lukov, Páleč Plchov, Třebíz a Vraný.

Budova radnice byla několikrát přestavěna, levně z důvodu opakovaných požárů. Při nich shořelo mnoho vzácných listin a dokumentů. Při jednom dokonce i vzácná vranská privilegia, existují však v opise. V současnosti sídlí v nové radnici z r. 1865 kromě obecního úřadu také pošta, obecní knihovna a kadeřnictví.

Kaple sv. Rosalie
- stojí na severní straně při silnici do Černochova. Postavil ji v r. 1816 Kašpar Liška, soused z Vraného spolu s manželkou Rozálií. Kaple sloužila na ochranu proti moru, choleře a tyfusu. Kaplička je z Kamene, má kulatý tvar s malou věžičkou, je kryta taškami. Uvnitř je klenuta a nenachází se v ní žádný obraz ani socha. Několikrát byla opravena např. r. 1908, 1942, 1967 a naposledy v r. 2005.

Svatá Trojice
- je v současné době zakryta lesíkem při silnici do Pálčem lesa „Hřeblo.“ Je postavena z kamene, omítnuta a má tříboký tvar s prázdnými výklenky. Pochází z počátku 19. století (1800 - 1820) z dob napoleonského tažení. Údajně by zde měli být pochováni vojáci, kteří tudy táhli a zemřeli na choleru. Pro svůj tvar podobný tříbokému klobouku se vžil také název „Napoleonská.“ Ještě dříve než zde byla vystavěna nynější kaplička, zde stávala Boží muka. Poslední oprava této kaple se uskutečnila v r. 2005.

Pomník padlých v I. světové válce
- byl slavnostně odhalen 5. 6. 1921. Byl postaven ze sbírky a prostředků TJ Sokol Vraný v parčíku před školou. Na pamětní desce jsou jména 46 padlých občanů-vojáků, na frontách první světové války.

Pomník obětem 2. světové války
Je na něm uvedeno 16 jmen, z nichž plných 15 patří židovským spoluobčanům, kteří byli z Vraného deportováni do vyhlazovacích táborů, při kruté barbarské genocidě židů.

Pomník evropského významu
- při silnici na Peruc byl postaven v r. 1913 na památku stého výročí osvobozenecké války proti Napoleonovi. Dne 17. srpna 1813 se zde konala soustředění a přehlídka hlavní části spojenecké armády protinapoleonské koalice rakousko-rusko-pruské, před její dalším tažením, završeným rozhodující vítěznou „Bitvou národů“ u Lipska 16. - 19. října 1813. Vojska se tehdy postavila do šesti šiků mezi Vraným, Lukovem, Černochovem, Ječovicemi, Ředhoští a Louckou. Velitelem spojeneckých vojsk byl jmenován český šlechtic kníže Karel Schwarzenberk (1771 - 1820) a náčelníkem generálního štábu maršál, pocházející ze staročeského vladyckého rodu Jan Josef Václav Radecký z Radče (1766 - 1858). Přehlídku vykonali mocnáři, rakouský císař František I., ruský car Alexandr I. a pruský král Bedřich Vilém III.

Pomník stojí v místech, odkud mocnáři sledovali přehlídku spojeneckých vojsk. Je ve tvaru mohyly, sestavené z velkých kamenů, na vrcholku stál bronzový orel s rozpjatými křídly, pod ním byl bronzový medailon s poprsími jmenovaných mocnářů, následoval štítek s dotací “1813“ a pod ním zasazena bronzová pamětní deska s informačním nápisem. Bohužel dnešní stav pomníku je po opakovaném zásahu vandalů a zlodějů žalostný. Orel a medailon se jím bohudík nepodařilo ukrást, ale poničené musely byt sejmuty a ukryty a pamětní deska byla již podruhé odcizena a asi skončila v některé výkupně kovů. Dej Bůh, aby zase přišla doba, kdy památníky odolávaly jenom počasí!

Původně stávala na hranici katastrálního území Vraný-Peruc při prastaré zemské formanské cestě Boží muka lidově zvaná „Statné.“ Bývala významným orientačním bodem, který upozorňoval na hranice obcí, okresů, krajů, a vikariátů. V padesátých letech 20. Století byla nesmyslně odstraněna. Naštěstí však byly jejich pískovcové části zachovány a uloženy za zeď zámeckého parku. Tam, odpočívaly zapomenuté a zapadané až do roku 1998, kdy došlo k jejich znovuobjevení a vzkříšení.