Lhota u Kladna

Lhota u Kladna

Historie
osídlení lhoteckého katastru poskytuje skupina pravěkých mohyl z období mladší doby bronzové, patřící k okruhu jihočeské kultury mohylové. Jejich archeologický výzkum prováděný ve dvacátých letech Albínem Stockým poskytl nálezy keramiky a bronzových zbraní a nástrojů. Tyto předměty byly uloženy v Národním muzeu v Praze, které archeologický výzkum organizovalo. Samotný vznik obce nepochybně spadá do období vnitřní kolonizace Čech ve druhé polovině 13. století, které je archeologicky dobře sledovatelné v nejbližším okolí. Zřejmě bezprostředně s ním souvisí i zánik předlokačních osídlení v bratronické cihelně a bělečské višňovce.

První písemné zprávy o Lhotě pocházejí z druhé poloviny 14.století, asi z období kolem roku 1378 v souvislosti s majetkovými právy faráře kostela sv. Mikuláše na Starém Městě Dětleba Stormera a kaplana téhož kostela Přibyslava. Po smrti Dětleba a Přibyslava v roce 1384 byly jejich statky prohlášeny za královskou odúmrť, avšak farář Jan a kaplani od sv. Mikuláše prokazovali nárok kostela na dědinu Lhota s platem 24 kop. Králem Václavem IV. bylo jejich nároku vyhověno.

Lhota je v těchto pramenech označována za Lhotu Zlivou, tento starobylý název si do nedávné minulosti zachoval Zlivský mlýn na potoce Vyskyta (zvaný též Zlivský potok) v katastru sousední obce Žilina. Během husitských válek připadla Lhota ke Křivoklátu a po válkách se stala součástí křivoklátského panství. Král Ferdinand I. obec zastavil spolu s dalšími v roce 1558 Janovi Bořitovi z Martinic, majiteli sousedního smečenského panství, kterému tento majetek zpětně vyplatil v roce 1566. V tomto roce bylo ve Lhotě 11 osedlých a svobodná krčma.

Držiteli majetku ve Lhotě byli během 16.století i příslušníci panského stavu. Roku 1591 koupil statky ve Lhotě Diviš z Michalovic a na Ervěnicích od Víta Truského a Jakuba Zahrádky, aby část z nich v následujícím roce prodal Petru Petříkovi. I během 17.století byli vlastníky ve Lhotě příslušníci drobné šlechty. Najdeme mezi nimi např. Mikuláše Parise z Reinswaldu, Václava Kohouta z Lichtenfeldu, Adama Čejku z Olbramovic, Jana Fridricha rytíře Rožovského, Jana Václava Popela rytíře z Vesce a další.

Během třicetileté války bylo ve Lhotě spáleno pět statků, a tak obec měla v roce 1651 jen 15 obyvatel, v roce 1671 zde již žilo 51 lidí. V roce 1658 bylo celé křivoklátské panství i s Lhotou zastaveno císařem Leopoldem I. na tři roky Janu Adolfu Schwarzenberkovi. Tentýž císař pak panství v roce 1685 prodal Arnoštovi Josefu z Valdštejna. Sňatkem jeho vnučky Marie Anny v roce 1723 s Josefem Vilémem z Fürstenberka, dědičky panství po svém otci Janu Josefu z Valdštejna, přechází tento majetek na dlouhá léta pod fürstenberskou správu.

Dějiny Lhoty jsou tak na dlouhá léta spjaty s dějinami Křivoklátska, které na své důkladné historické zhodnocení, zejména z hlediska správy, sociálního a demografického vývoje i rozvoje ekonomického teprve čekají. Obyvatelstvo Lhoty je v té době spjato zejména se zemědělskou a lesní výrobou, spojenou i s drobnou řemeslnou prací. Novodobé dějiny Lhoty jsou spojeny zejména s rozvojem hornictví a hutnictví na Kladensku, úzce souvisejícího s dělnickým a národnostním hnutím.

Památky

Zvon v obci
Dne 28. října 1995 se v obci Lhota znovu, po více než čtyřiceti letech, rozezněl zvon. Zvon má značení roku 1805 a zazněl tedy ke svým 190.narozeninám. Nepodařilo se zjistit, která dílna zvon vyrobila. Ozdobila jej reliéfem sv. Jiří na koni v boji s drakem.

Křížový kámen
Křížový kámen, který je umístěn na návsi ve Lhotě, byl nalezen v katastru obce v místě nazývaném Na Bukovkách u středověké cesty lemované kaštanovou alejí. Pouze v místě nálezu ležícího kamene se nachází stará lípa, mající z větší části vykotlaný kmen, z kterého vyrůstají nové větve. Ve výši 1 m nad zemí měří obvod lípy 352 cm. Pod lipou je zeleně natřený dřevěný kříž, jehož spodní část je ztrouchnivělá.

Křížový kámen byl nalezen vyvrácený, zarostlý mechem a trávou. Kámen má výšku 185 cm, z toho 92 cm je zúžená spodní část. Vrchní část má rozměry 35 x 24,5 x 95 cm. Vrchol kamene je zaoblený. Rozměry vytesaného kříže jsou 28 x 28 cm. Kámen byl v dubnu 1995 vyzvednut a umístěn na návsi ve Lhotě, aby nedošlo k jeho zničení. Tento kámen, vytesaný ze žehrovského pískovce, stával kdysi u středověké stezky, později silnice, dnes již zaniklé která spojovala Smečno(dříve Muncifaj) s Nižborem.

Pravěké mohyly
Směrem ke "Spanilé (lidově zvané Paninné) hůrce" se nachází pravěké mohyly. Těchto pět mohyl vybudovali dávní obyvatelé našeho kraje, patřící ke skupině jihočeského okruhu mohylové kultury doby bronzové někdy v letech 1400 až 1200 před Kristem, a jsou nejvíce vysunutým nalezištěm této kultury severním směrem. Mohyly sloužily za místo posledního odpočinku spálených těl příslušníků tohoto pravěkého kulturního okruhu.

Nálezy z těchto všech objektů, získané archeologickým výzkumem vedeným ve dvacátých letech prof. Albínem Stockým, jsou dnes uloženy v Národním muzeu v Praze. Výzkum zjistil kamennou konstrukci mohyl, v jedné z nich se dochovala i pohřební hranice z dříví. Jejich inventář byl chudý, nalezeny byly zbytky keramických nádob, amfora, bronzové dláto a bronzový meč.

Čerpáno z oficiálních stránek obce, na kterých najdete další informace http://www.lhotaukladna.cz/