Tuchlovice

Tuchlovice

Historie a památky

První historický dokument o Tuchlovicích je z roku 1283.

Jan z Michalovic držel Tuchlovice, Honice a Srby po svém otci Beneši Pyšném z Velešína a dědovi Beneši Okrouhlém z Markvartic a postoupil je roku 1283 králi Václavu II. Výměnou za osady Velešín, Ostrý a Děvín. Založení obce musí být tedy starší, přikládá se Beneši Okrouhlému z Markvartic, jehož tvrz stávala prý na záhadném hradišti Dobré u Lán. Shořením Desk zemských roku 1541 přišly vniveč i historické záznamy o naší obci. Čerpáme jen z kusých údajů náhodných zmínek archívu města Slaného a Nového Strašecí nebo i z jiných míst okolí. Podle nich patřila obec v letech 1316-1328 zemanu Detřichu ze Skuhrova (Stochova). Ten prodal Tuchlovice roku 1328 proboštu kapituly pražské Držislavovi. Již v roce 1352 byl tuchlovický kostel farním kostelem.

Dalšími majiteli byli mimo jiné Jan Cuntera ze Slatiny, Kunat ze SUlevic v 15. století obec Slánská a opět pražská kapitula a od roku 1611 smečenští Martinicové. Jaroslav Bořita z Martinic, na Smečně a Okorá, narozen 1582, panství smečenské rozšířil roku 1611, přikoupiv od pánů z Donína Bílý Újezdec a v roce 1614 ves Plchov směnil za ves Tuchlovice, předtím kapitule pražské náležející, k níž též dvůr „farářův“ zvaný přikoupil (předtím kostela sv. Jiljí v Praze); na Tuchlovice doplatil Jaroslav Bořita ještě 5000 kop míšenských. Jaroslav Bořita, královský místodržící a katolický šlechtic, byl v roce 1618 svržen českými pány z oken Pražského hradu do Jeleního příkopu. Při cestě na Smečno přespal prý v uvedeném „farářově“ dvoře v Tuchlovicích (mělo to být buď v domě čp. 5 nebo usedlosti č. 7).

Po bělohorské bitvě získal Bořita v kraji další statky, zejména město Slaný. Spisovatel Zikmund Winter píše v románě Mistr Kampanus: „ ..Když stavové vedení Thurnem a Šlikem vnikli 23. května 1618 do hradu Pražského, bylo slyšeti mezi jinými výkřiky v hádce s Martinicem a Hlavatou také – víme, jak Smečenský trápí lid pro víru v Tuchlovicích…“  Jaroslavu Bořitovi, jeho nástupci Jindřichovi, Jiřímu, dalším hrabatům z Clamu a Martinic patřili tuchlovičtí jako nevolníci a později jako poddaní až do zrušení roboty v roce 1848. V roce 1790 se začala stavět farní budova, z těch let pochází též založení dnešního hřbitova.

Významným činem bylo postavení nové školní budovy v roce Z konce 18. a z počátku 19. století máme v obci také státem chráněné památky. Jednou z nich je socha sv. Jana Nepomuckého, umělecké dílo u osmdesátých let 18. století, druhou zvláštní kámen, stojící dnes blízko trafiky. Na jedné jeho straně je vytesán kříž a letopočet 1813, na druhé straně meč. Podobný kámen stával v severovýchodním cípu parku. Ve dvacátých letech 19. století se u nás i v okolí rozšiřovaly a zpevňovaly silnice Lány-Bílá Hora, Lány-Smečno a Lány-Nižbor-Žebrák.

Z let čtyřicátých zaznamenává kronika umístění hodin na věži místního kostela. Jeho požár si vynutil rozšíření a zvýšení věže. Protože v krátkém čase po požáru projížděl po silnici do Lán či na Křivoklát císař Ferdinand Dobrotivý, přispěl větší částkou na renovaci kostela. Vyvrcholením jsou hornické stávky. První, čtyřdenní, byla v roce 1879. V letech 1876-79 byla postavena první cihelna v obci. Později vznikly v obci ještě dvě cihelny. V roce 1883 byl založen spolek vojenských vysloužilců-veteránů, který se zúčastňoval pouze císařských a církevních slavností. V roce 1918 byl zrušen.

V roce 1892 byl ustaven Vzdělávací spolek Havlíček. V prvním desetiletí století bylo založeno několik dalších spolků – Dělnický klub cyklistů, ochotnický soubor, v roce 1907 tělocvičná jednota Sokol, v roce 1909 Dělnická tělocvična jednota. Od roku 1902 mají Tuchlovice vlastní poštovní úřad (do té doby patřily poštou do Lán). V roce 1907 byl zorganizován Spořitelní a záložní spolek (kampelička). V roce 1908 vzniklo v obci první konzumní prodejní družstvo, které se rychle rozrůstalo, až mělo 11 filiálek v okolí.Od roku 1910 do roku 1911 se stavěla nová školní budova, dnešní stará škola vedle budovy místního národního výboru. Při otevření 16. září 1911 byla již škola šestitřídní, řídícím učitelem byl František Kouřil.

V červenci roku 1914 vypukla první světová válka se všemi těžkými průvodními jevy – mobilizace, postupující nedostatek zboží, zvláště potravin, hlad, nespokojenost, smutná sdělení, oznamující úmrtí občanů v různých koncích Evropy. 47 většinou ještě mladých lidí, otců nedospělých dětí se nevrátilo. Jejich jména jsou uvedena na pomníku padlých z první světové války. Déle než čtyřleté utrpení bylo ukončeno radostnou zprávou na konci války, i když strádání a bolest nad ztrátami nejbližších nebyly ukončeny.

O obci
Tuchlovice jsou větší obcí v jihozápadní části okresu Kladno.

Název je ustrnulým 4. pádem množného čísla od obyvatelského jména Tuchlovici. Jednotné číslo tohoto jména bylo Tuchlovic a je také jménem odvozeným. Znamenalo člověka, patřícího rodem či službou Tuchlovi. Je to tzv. čelední jméno od staročeského jména Tuchla.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.ou-tuchlovice.cz/, na kterých najdete další informace.