Kladno

Kladno

Statutární město Kladno je největší město Středočeského kraje, ležící v bezprostřední blízkosti hlavního města České republiky Prahy. Kladno bylo historickým místem vzniku těžkého průmyslu v českých zemích a v současnosti je městem dynamiky, vyspělých průmyslových technologií, zeleně, sportu a moderního životního stylu.

Kladno, které leží 25 km na severozápad od centra hlavního města České republiky Prahy je charakterizováno velice dobrým dopravním spojením, a to silničním, železničním i leteckým. Protíná jej silnice č. 30, směřující z Příbrami přes Beroun do severních Čech a v bezprostřední blízkosti Kladna vedou důležité silnice č. 6 (E 48) z Prahy do Karlových Varů a č. 7, spojující Prahu a severočeský Chomutov. Městem Kladnem prochází železniční trať č. 120 z Prahy do severních Čech. Pouhých 16 km od Kladna je vzdáleno mezinárodní letiště - International airport Praha-Ruzyně.

Počet obyvatel: 72 354

Počet čísel popisných: 8 655

Počet městských částí:  6

Rozloha území: 3 696 ha

Hustota osídlení: 1958 obyvatel na km²

Geografická poloha: 50°08'30“ severní šířky 14°06'00“ východní délky

Průměrná nadmořská výška: 400 m n. m.

Roční průměrná teplota: 8°C

Roční průměrné množství srážek: 450 - 500 mm

Nejvýše položené místo ve městě: les Propadník při výjezdu na Smečno – 430 m n. m.

Nejníže položené místo ve městě: Vrapice, pod haldou – 283 m n. m.

Kladno vzniká okolo přelomu 13. a 14. století, až do poloviny 16. století bylo však pouhou vsí, a městem je až od druhé poloviny 19. století – v návaznosti na překotný rozvoj hornictví a navazujícího průmyslu. Další vlna průmyslového a demografického rozvoje města nastala po druhé světové válce, po roce 1990 naopak došlo k razantnímu útlumu průmyslu a roku 2002 byl uzavřen posledního uhelný důl.

Historie města
První bezpečná písemná zmínka o Kladně pochází z počátku 14. století. Ves vlastnil rod Kladenských z Kladna, který roku 1543 vymřel "po meči" a Kladno vlastnicky převzal rytířský rod Žďárských ze Žďáru. Za jejich vlády se dočkalo roku 1561 povýšení na městečko i právo používat vlastního znaku - modrého štítu s polovinou stříbrné orlice a rysem v přirozené barvě.

Kladenské panství zakoupila roku 1701 od potomků Žďárských ze Žďáru Anna Marie Františka velkovévodkyně Toskánská. Ta jej však již roku 1705 odprodala mnišskému řádu benediktinů z Břevnovského kláštera, v jehož držení pak Kladno zůstalo až do roku 1848. Z této doby pochází i nejvýznamnější kladenské barokní památky.

Kolem poloviny 19. století nastal bouřlivý přerod zemědělského městečka a jeho okolí v důležitou průmyslovou oblast Čech rozvojem těžby uhlí a hutnictví. Od počátku 50. let minulého století tedy nastal nebývalý růst města, doprovázený přílivem pracovních sil, který v krátké době zněkolikanásobil počet jeho obyvatel.

Bouřlivý růst města s rozvojem jeho ekonomického potenciálu přispěl v roce 1870 k povýšení Kladna na město. Závěrem minulého století, roku 1898, byl Kladnu udělen čestný titul "královského horního města" a v předvečer první světové války roku 1914 císař František Josef I. polepšil znak města o symboly hornictví - zkřížená stříbrná kladívka ovinutá zlatou stuhou. Od devadesátých let minulého století za řízení starosty města MUDr. Jaroslava Hrušky začalo Kladno nabývat moderního rázu, výstavbou infrastruktury i řadou výstavních veřejných budov.

V památných podzimních dnech roku 1918 byl na podkladě zprávy z Prahy o proklamaci vzniku samostatné Československé republiky již dne 28. října tohoto roku ustaven na Kladně Národní výbor v čele s předsedou MUDr. Ignácem Hajnem a mohutná shromáždění občanů podpořila zrod tolik vytoužené republiky. Tímto historickým aktem byl v Kladně završen odpor jeho obyvatel proti válce, nedostatku potravin a všeobecné bídě, vyjadřovaný v průběhu celého tohoto roku stávkami, tábory lidu a protesty občanů, jakož i touha po sebeurčení českého národa.

Dobu prosperity a rozvoje města zastavila až nacistická okupace v březnu 1939. Předchozí období však vtisklo Kladnu jeho specifickou lepší tvář, se kterou se jeho obyvatelé i návštěvníci setkávají až do současnosti. Vláda nacistů postihla i Kladno, a to sesazením a uvězněním všech členů městského zastupitelstva a podílem na smrti tehdejšího starosty Františka Pavla.

Kladenské gestapo bylo jedním z iniciátorů vyplenění obce Lidice, jejího srovnání se zemí, zavraždění lidických mužů a odvlečení lidických žen a jejich dětí do koncentračních táborů či k převýchově. Kaple reálného gymnázia byla posledním místem pobytu lidických žen a dětí před jejich transporty do říše. Část kladenských občanů se zapojila do práce odbojových složek různého politického zaměření a mnoho Kladeňáků hrdinsky bojovalo v zahraničních spojeneckých jednotkách za osvobození Československa. Ve válečném a poválečném období docházelo ke zvětšování území města Kladna, a to jeho sloučením s obcemi Kročehlavy, Rozdělov, Dubí, Dříň a Újezd v roce 1941. Ke Kladnu byly v roce 1950 připojeny Vrapice a v roce 1980 obec Švermov.

Poválečné historii Kladna se rovněž nevyhnuly nezákonnosti komunistické totalitní moci. Rozvoj města byl určován extenzivními směry, tj. přílivem pracovních sil, nemajících k městu jakýkoliv vztah, výstavbou unifikovaných, monstrózních a odcizených sídlišť a zrůdnou snahou o fyzické vymazání původní zástavby centra města. 21. srpna 1968 bylo Kladno podruhé během třiceti let okupováno, tentokrát vojsky sovětského imperialismu - Rudou armádou.

V průběhu 60. a 70. let byly ve městě postaveny některé důležité a potřebné stavby pro sport, kulturu a volný čas obyvatel města. Velmi však byla zanedbána oblast infrastruktury a životního prostředí. V listopadu 1989 a po prosincové návštěvě Václava Havla, těsně před jeho zvolením prezidentem opět svobodného Československa, se město Kladno a jeho obyvatelé stali součástí znovu obnovené demokratické společnosti.

Historické památky

Zámek – Zádušní ul.
Původně tvrz, označována jako Hořejší, z které se do dnešních dnů zachovalo gotické sklepení. V 60. letech 16. století na tomto místě byla vystavěna trojkřídlá patrová stavba v renesančním slohu, přestavěná v letech 1738-40 K. I. Dientzenhoferem do dnešní jednopatrové barokní podoby. V západním křídle se nachází zámecká kaple sv. Vavřince s freskovou výzdobou od J. K. Koláře, která slouží k pořádání mší a svatebních obřadů. Zámek je zrekonstruován a sídlí v něm Zámecká galerie města a pobočka Městské knihovny Kladno. K objektu přiléhá zrekonstruovaná zámecká zahrada s medvědáriem.

Radnice – nám. Starosty Pavla
Vystavěná v letech 1897-1898 v novorenesančním slohu podle projektu Jana Vejrycha, ozdobená sochou rytíře od Antonína Poppa. Výzdoba průčelí pochází od Adolfa Liebschera, rovněž obřadní síň je zdobena triptychem tohoto autora, znázorňující alegorii hornictví a hutnictví. Radnice je nyní sídlem orgánů Statutárního města Kladna a Magistrátu města Kladna.

Kostel Nanebevzetí Panny Marie – nám. Starosty Pavla
Původně se zde nacházela stavba gotického kostela z 50. let 14. století. Po několika přestavbách byla v letech 1897-1899 vystavěna trojlodní novorománská bazilika s věží podle projektu Ludvíka Láblera. Nový kostel byl slavnostně vysvěcen 6. června 1900.

Budova arciděkanství – nám. Starosty Pavla
První zmínka se váže k roku 1352, v roce 1588 postavena nová fara Ctiborem Tiburcím. Dnešní podoba budovy s mansardovou střechou vznikla přestavbou původní fary a přilehlé školy v letech 1804-1807 a adaptací v roce 1885. Fara byla v roce 1900, po dostavění kladenského kostela Nanebevzetí Panny Marie, povýšena na děkanství a v roce 1937 na arciděkanství.

Mariánské sousoší – nám. Starosty Pavla
Téměř deset metrů vysoké pozdně barokní dílo sochaře J. Hiernla postavené podle návrhu K . I. Dientzenhofera z let 1739-41 pod patronací břevnovského opata Benno Löbla. Nachází se na místě, kde původně stával pranýř.

Kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého – ul. T. G. Masaryka
Kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého byla postavena na hlavním kladenském náměstí v roce 1706 jako jeden z dokladů nepomucenské úcty ještě před jeho oficiálním svatořečením. Za benediktinského opata Benno Löbla byla kašna nejprve přenesena na Královskou třídu (dnes u. T. G. Masaryka) a poté přesunuta na roh Poděbradovy ulice.

V předvečer svátku M. Jana Husa 5. července 1919 zástup mladíků tuto sochu svrhl a rozbil ji. Její zbytky ležely až do roku 1968 na zahradě děkanství, kdy byla z iniciativy občanů Velké Dobré restaurována a umístěna u doberské kaple. Podle tohoto originálu byla kladenskou radnicí zhotovena kopie, která zdobí novou kašnu, vytvořenou podle návrhů sochařů Zdeňka Maniny a Vojtěcha Malaníka a architekta Petra Šulce. Kašna se sochou byla vysvěcena 15. května 2003.

Kaple sv. Floriána – ul. T. G. Masaryka
Původně zde stával lazaret pro chudé panské služebníky, který byl založen v roce 1610. Zajímavě koncipovaná stavba postavená v barokním slohu dle návrhu K.I. Dientzenhofera, jejíž půdorys tvoří kružnice, do níž je vepsán čtverec. Architektem navržený objekt má v půdorysu kříž se středem ohraničeným osmihranným prostorem pod kopulí.Ta má průměr 8,9 m a je zaklenutá ve výšce 16,2 m. Základní kámen kaple byl položen roku 1751, stavba dokončena a slavnostně vysvěcena až roku 1872.

Bývalá židovská synagoga – ul. plk. Stříbrného
Novorenesanční stavba z roku 1884 postavena pražským stavitelem E. Brandtem na místě původního židovského domu. Objekt má obdélníkový půdorys se segmentově vystupující apsidou. Západní průčelí je zdobeno černými mramorovými deskami se zlatými nápisy Starozákonného Desatera. V interiéru najdeme kopii Bílkova Ukřižovaného, jehož originál je ve svatovítské katedrále v Praze. Dnes sídlo Husova sboru církve československé husitské.

Bachrovna – Huťská ul.
Původně soukromá vila postavená v letech 1850-54 v duchu anglického novoromantismu. Na přelomu 50. a 60. let 19. století odkoupila objekt Vojtěšská huť, z tohoto období se zachovalo označení "Panský dům".

Kostel sv. Václava – Vašíčkova ul. v Kladně-Rozdělově
Jednolodní kostel z let 1925-27, portál s figurální výzdobou od L. Vocelky.

Kostel Narození sv. Jana Křtitele – Kladno-Dubí
Původně gotická stavba připomínána poprvé v roce 1352, roku 1526 upravena a v roce 1861 přestavěna do dnešní podoby s novogotickou zvonicí. Jednoduchá stavba obsahuje středověké kněžiště. Nacházela se v blízkosti zaniklé vsi Újezdec. Dnes se ke kostelu pořádají pravidelné svatojánské poutě.

Kostel sv. Mikuláše – Dvorská ul. v Kladně-Vrapicích
Původně románská rotunda z počátku 13. století, přestavěná kolem roku 1400 v gotickém slohu. Naposledy podstatně rozšířena o západní část v roce 1858. Umělecky cenné barokní zařízení kostela je v současné době uloženo v depozitáři.

Historie průmyslu v Kladně
Hybnou silou průmyslové revoluce v Kladně a jeho okolí se stal vznik a rozvoj těžby černého uhlí a výroby železa. Významný nález uhlí Janem Váňou v oblasti Dříně roku 1846 přilákal na Kladno významné podnikatelské osobnosti v čele s českobudějovickým průmyslníkem Vojtěchem Lannou, který se společníky bratry Kleinovými založil roku 1848 Kladenské kamenouhelné těžařstvo, které v následujících desetiletích otevřelo v Kladně i jeho okolí mnoho nových těžebních polí.

Uvedení podnikatelé v roce 1854 vystavěli i druhý pilíř kladenského průmyslu - odvětví železářství, Vojtěšskou huť (Adalberthütte) a následně roku 1857 založili Pražsko-železářskou společnost. Zásadním krokem k rozvoji železářství a ocelářství na území Čech a Moravy bylo roku 1889 založení Poldiny huti (Poldihütte) ředitelem Pražsko-železářské společnosti Karlem Wittgensteinem. Tato huť, vyrábějící následně vysoce kvalitní světoznámé legované oceli, dostala jméno i specifický znak (hlavu pohledné ženy) po jeho manželce Leopoldině.

Poválečné zestátnění těchto subjektů a spojení v hutní gigant Poldi zajišťovalo pracovní příležitosti pro významnou část obyvatel Kladna i okolí, avšak již v této době se projevily první známky neefektivity i velikášství v rozvoji podniku. Je smutnou skutečností, že jedna z nejméně povedených privatizací po roce 1989 v České republice postihla právě společnost Poldi. Její krach v rozmezí let 1996-97 těžce poškodil celý region.

Další z významných firem města je kladenská společnost NKT Cables, a.s., dříve známá pod názvem Kablo Kladno, jež byla na území města založena již roku 1865 s výrobním programem dodávek lan pro místní kamenouhelné doly. V době vzniku Československé republiky v roce 1918 byla výroba rozšířena o síťové a sdělovací kabely, vodiče a kabelové soubory. V současnosti, po vstupu německého kapitálu, patří tato firma i nadále mezi pilíře a jistoty kladenského průmyslu, přičemž kvalita a kapacita jejího výrobního zařízení i následná produkce patří mezi nejmodernější na evropském kontinentu.

Rozvoj a současnost Kladna
Rozsáhlé území staré průmyslové zóny o výměře více než 500 ha mezi Kladnem a jeho čtvrtěmi Dříň a Dubí, nyní nazývané Průmyslovou zónou Kladno-východ, je místem vzniku kladenského průmyslu před více než 150 lety a stále i sídlem největších industriálních podniků regionu. Toto území je nyní využíváno původním průmyslem z 10 - 25%. Od roku 1990 zde probíhá restrukturalizace a do těchto průmyslových ploch jsou umisťovány nové podnikatelské aktivity, které jsou podporovány místní samosprávou, bohužel však za ne zcela odpovídající účasti státu.

Nová průmyslová zóna, nazývaná Průmyslovou zónou Kladno-jih vzniká od počátku roku 1998 v území mezi Kladnem a obcí Velké Přítočno na jižním okraji katastru našeho města. Má rozlohu přes 40 ha a nové podnikatelské aktivity zde jsou umisťovány v souladu se stavebním zákonem a zákony na úseku ochrany životního prostředí. Její vytvoření iniciovala kladenská radnice z již zmíněných a specifikovaných důvodů.

Kromě vzhledu vlastních výrobních hal a souvisejících objektů je při výstavbě nové průmyslové zóny dbáno na dostatek zeleně a čistotu provozu. V návaznosti na výhodné umístění uvedené zóny vznikla v této části Kladna pro domácí i zahraniční investory velmi atraktivní lokalita. Reálným cílem je v konečné fázi vytvoření více než 2 tisíc pracovních míst.

Lokální agenda 21
Jedním z mála měst, které se v České republice zapojily do projektu Lokální agenda 21 je Kladno. Projekt Lokální agenda 21 je odrazem výsledků Konference OSN o životním prostředí a rozvoji, která v roce 1992 proběhla v Brazílii. Podstatou této aktivity je strategie udržitelnosti, dotýkající se všech oblastí života, v případě Kladna samozřejmě na místní úrovni.

Realizace záměru započala v květnu roku 1998. Na zpracování socio-ekologického průzkumu, souvisejícího se životním prostředím, komunální politikou a sociální problematikou, navázala analýza stavu životního prostředí v Kladně i jeho regionu. Výsledkem souhrnu zmíněných kroků bude strategie rozvoje města, která bude obsahovat seznam konkrétních opatření, jež jsou pro město užitečná a prioritní.

Znovu obnovené městské centrum
Chloubou Kladna se opět stalo znovu obnovené městské centrum. Tato, za první Československé republiky obchodní a reprezentativní část města, byla minulým režimem téměř zlikvidována. Koncem 80. let toto území připomínalo v některých místech apokalypsu zmaru a není náhodou, že se zde natáčely bojové sekvence válečných filmů.

V současné době je jeho větší část opět v původním lesku a stala se živou i vyhledávanou obchodní a společenskou lokalitou Kladna, jakož i místem pro setkávání kladenských občanů a přivítání návštěvníků našeho města.

V současné době v centru Kladna nabízí radnice několik posledních nemovitostí k rekonstrukci stávajících objektů či výstavbě zcela nových domů pro podnikatelské účely, služby a bydlení za podmínek stanovených Územním plánem zóny Kladno-centrum. Významným přínosem pro vzhled centra Kladna byly i soukromé investice do zde se nacházejících nemovitostí, rozvoje obchodu i podnikání.

Turistické zajímavosti
Město Kladno je obklopeno lesy a příměstskými parky. Jeho sportoviště uspokojí zájemce o provozování mnoha druhů sportů na výkonnostní i rekreační úrovni (dva zimní stadiony, mnoho fotbalových stadionů a hřišť, plavecký bazén s koupališti, kryté sportovní haly, lehkoatletický stadion, tenisové kurty atd.). V Kladně působí Středočeské divadlo s více než 80letou tradicí, loutkové Divadlo Lampion, prestižní Zámecká galerie města, jsou zde muzea, galerie a další kulturní a společenská zařízení pro všechny vrstvy obyvatel.

Hrad Karlštejn
Jedna z nejnavštěvovanějších turistických památek České republiky. Královský hrad vybudován Karlem IV. v letech 1348 - 57. Předem koncipován nejen jako sídlo císaře, ale i jako ochrana říšských korunovačních klenotů. Roku 1422 hrad marně dobývali husité a polské oddíly Zikmunda Korybutoviče. Na přelomu 15. a 16. století postaveno nové kamenné purkrabství. V letech 1587-96 hrad důkladně opraven U. Aostallim; k velké puristické rekonstrukci došlo v letech 1877-99 dle návrhu B. Schmidta a J. Mockera. Nejvzácnější místností hradu je kaple sv. Kříže, kterou ve 14. století mistr Theodorik vyzdobil kompletem 127 dřevěných desek s podobami světců, světic, andělů a proroků.

Hrad Křivoklát
Na místě dnešního královského hradu stávalo přemyslovské hradiště přestavěné a nově opevněné počátkem 12. století za panování knížete Vladislava, v 2. pol. 13. století přestavěné na gotický kamenný hrad, později několikrát upravován. Z českých králů zde pobýval zejména císař Karel IV. v letech 1319-23 a 1333. V 16. století sloužil hrad jako státní vězení. Vězněn zde byl například anglický alchymista císaře Rudolfa II. E. Kelly. Roku 1685 byl prodán Valdštejnům, r. 1733 jej získali Fürstenberkové. V roce 1929 byl hrad odkoupen československým státem.

Zřícenina hradu Okoř
Hrad postavil Fr. Rokycanský, bohatý pražský konšel, v polovině 14. století. Do hradní věže zastavěna raně gotická kaple z let 1260-70. Obytná věž patří svými rozměry k největším stavbám svého druhu v Čechách. Gotické opevnění z 15. století, hrad renesančně upravován koncem 16. století a barokně v 17. století, od konce 18. století opuštěn. Od r. 1967 patří Středočeskému muzeu v Roztokách.

Zámek Lány
První zmínka z roku 1392, kdy zde již stála zemanská tvrz. Roku 1589 získal Lány císař Rudolf II., který nařídil přestavbu původní tvrze na lovecký zámek. V roce 1681 získali panství Valdštejnové a po nich roku 1733 Fürstenberkové, za jejichž držení byl zámek přestavěn do dnešní podoby. Roku 1921 byl zámek zakoupen československým státem a stal se letním sídlem presidentů republiky. Často tu pobýval a Lány si velice oblíbil zejména první československý president Tomáš Garrigue Masaryk. Pro veřejnost přístupný zámecký park pochází z 18. století, přičemž na jeho rozsáhlých úpravách se podílel mimo jiné v letech 1921-30 známý slovinský architekt J. Plečnik.

Pražsko-lánská koňská železnice
Rakouský císař František I. udělil 30. července 1827 Spolku pro postavení železné a dřevěné dráhy mezi Prahou a Plzní výhradní privilegium pro její výstavbu. Provoz na prvním úseku trati od Písecké brány u Prahy do Vejhybky u Kladna byl započat v březnu 1830. Na tento úsek pak navázal druhý, z Vejhybky přes Kačici a Rynholec do lánské obory. Na dostavbu dráhy do Plzně se již nepomýšlelo. Jednalo se v té době teprve o druhou koňskou železnici na evropském kontinentě.

Menhir Kamenný muž u Klobuk
Rezavě hnědý středně zrnný pískovcový menhir se železitým tmelem, vysoký 3,5 m a vážící 5 t se nachází v poli po pravé straně silnice, vedoucí z Klobuk do Telců na Slánsku. Jednou z možností je jeho vztyčení Kelty, jejichž původní pravlast se nacházela v oblasti české kotliny, Rakousku a Bavorsku. Lidová pověst tvrdí o kamenném muži, že při zvonění na klobucké věži se k ní blíží a až ji dosáhne, nastane soudný den.

Slovanské hradiště Libušín
Slovanské hradiště z 9. – 10. století. Na odkrytých opukových valech nalezeny rytiny. Kostel sv. Jiří na hradišti, původně raně gotický, v 18. století upraven barokně a r. 1883 bezslohově s původní šestibokou stupňovitou dřevěnou zvonicí.

Památník v Lidicích
Národní kulturní památka. Památník připomínající vyhlazení obce Lidice 10. června 1942 německými nacisty. Na místě bylo zastřeleno 184 lidických mužů. 196 žen a 104 dětí bylo odvezeno gestapem do Kladna a poté odvlečeno do různých koncentračních táborů. Část dětí byla dána na tzv. převýchovu do německých rodin. Nevrátilo se 52 žen a 88 dětí. Po válce obec v blízkosti původní nově postavena.

Koněpruské jeskyně
Nejvyšší jeskynní systém v Čechách na návrší Zlatý kůň. Rozsáhlé třípatrové jeskyně v devonských vápencích s výškovým rozdílem více než 70 m. V roce 1959 velká část zpřístupněna pro veřejnost. Zvláštností jsou koněpruské růžice, které jsou tvořeny prokřemeněnými krápníky, jinde se nevyskytujícími.

V systému bylo nalezeno velké množství zvířecích kostí a také kosti lidské, patřící druhu Homo sapiens, staré kolem 50 000 let. V letech 1460 - 70 byla ve svrchním patře penězokazecká dílna, v níž se vyráběly falešné husitské haléře. Jeskyně mají mimořádný význam pro poznání geologického vývoje středních Čech v období čtvrtohor.

Keltské oppidum Stradonice
Na vrchu Hradiště odkryto rozsáhlé keltské oppidum z 1. století př. n. l. o rozloze přes 80 ha. Keltové zde vyráběli účelové předměty ze železa, bronzu, zlata, hlíny a dřeva. Po vyhnání Keltů zde sídlili Germáni. V roce 1877 byl na hradišti nalezen poklad zlatých a stříbrných mincí, tzv. duhovek.

Příroda a okolí

Přírodní park Džbán
Vyhlášen v roce 1994. Posláním přírodního parku je zachování krajinného rázu džbánské křídové tabule s významnými přírodními a estetickými hodnotami. Důležitá pramenná oblast.

Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko
Přírodně velmi cenná oblast na jihozápadě okresu je příjemným opakem jinak převážně zemědělského a průmyslového charakteru okresu. Typické jsou dubové a bukové porosty, četná prameniště s výskytem vlhkomilných živočišných i rostlinných druhů, bohaté nálezy zkamenělin, výskyt různých forem zvětrávání a odnosu hornin. Její rozloha činí 630 km². Zařazena do seznamu biosférických rezervací UNESCO v roce 1977 a vyhlášena následně v roce 1978.

Chráněná krajinná oblast Český kras
Zahrnuje nejcennější části pánve zvané Barrandien. Je to převážně vápencové území s častými krasovými jevy včetně jeskyň, patřících k největším v Čechách. Má pestře členitý reliéf díky erozní činnosti Berounky, cenná je i teplomilná květena a zvířena, jakož i nálezy zkamenělých mořských živočichů. Vyhlášena v roce 1972, rozloha činí 130 km².

Čerpáno z oficiálních stránek města http://www.mestokladno.cz, na kterých najdete další informace.