Buštěhrad

Buštěhrad

Historie
První zmínku o názvu vesnice nalézáme až v listině pražského biskupa Daniela z r. 1209, ve které potvrzuje majetek klášteru v Oseku, a kde mezi jinými jmenuje i poplužní dvůr (dnes bychom řekli statek) ve vsi Busczewes. Buštěves ve vlastnictví rodu Rokycanských a pánů z Braškova. Od druhé poloviny 14. století patřila Buštěves zemanskému rodu z Braškova, konkrétně Havlovi, o němž je z písemností známo, že platil desátek faře v Buštěvsi. V souvislosti s církevními platbami je roku 1385 zmiňován i další vlastník vesnice z tohoto rodu a to Hašek z Braškova, Havlův vnuk. Buštěhrad měl tedy v tomto období vlastníky dva: měšťanský rod Rokycanských a pány z Braškova. Část, která patřila Rokycanským přešla v 90. letech 14. století do rukou pražského měšťana Petra Stuka.

Páni z Braškova svůj díl prodali někdy kolem roku 1400 Janu Konipasovi a jeho manželce Kačce. Když Jan roku 1410 umírá, odkazuje majetek svým třem dětem Petrovi, Mikulášovi a Milotovi a manželce Kačce. Mikuláš získal Mezimostí, Milota další konipaské panství Bohdaneč a Petr zdědil Buštěves. Listina  z 28. srpna 1411, kde jim Petr z Buštěvsi přičítá případná dědická práva, a to matka Petrova Kačka i oba bratrové. Tito staronoví vlastníci ale Buštěves příliš dlouho neudrželi a snad ji už v roce 1416 prodali Bedřichovi z Ředhoště a jeho manželce Markétě z Minic.

Noví majitelé spojují obě části Buštěvsi v jeden celek Bedřich a Markéta měli pět dětí: Albrechta, Markétu, Anežku, Katuši a Barboru. Po smrti majitele pak Buštěves přešla na nejstaršího a jediného mužského potomka Albrechta. Novým majitelem pan Pešík od Stříbrné hvězdy . Poté se zde už uvádí pouze Pešík s manželkou Eliškou ze Sobětic.

Pešík, který několikrát držel ve svých rukou také funkci purkmistra pražského, měl s Eliškou jediné dítě dceru Kateřinu, kterou provdal za Jindřicha Libštejnského z Kolovrat, dávaje jí věnem právě Buštěves. Novým majitelem se stal Jetřich Bezdružický z Kolovrat, který se nechal později titulovat i pán na Buštěhradě. Pokračovatelem rodu Bezdružických na Buštěhradě byl Jan, který byl  v době úmrtí otce (1508) doposud nezletilý. Po Janovi zůstal syn pojmenovaný po svém dědovi Jetřich. Jetřich zemřel bez dětí roku 1547.

Nato přešlo buštěhradské zboží Václavu Bezdružickému z Kolovrat a na Košátkách (dvorský sudí), který ho roku 1548 rozdělil mezi své syny Jana a Vladislava. Jan měl dvě dcery Kateřinu a Annu. Po Vladislavovi zůstal pouze jeden syn Václav, který se své poloviny Buštěhradu ujímá roku 1567. To už se ale panství Kolovratů na Buštěhradě chýlí ke svému konci. Posledním Kolovratem vlastnícím buštěhradské panství je pan Zbyněk Novohradský, Buštěhrad zasažen třicetiletou válkou a morovou epidemií v roce 1680.

Naděje na obnovu hradu zmařila po letech války také rozsáhlá morová epidemie (1680), při níž vymřelo veškeré obyvatelstvo obce.

Když konečně došlo v 18. století k obnově panského sídla na Buštěhradě, byl k jeho výstavbě vybrán namísto hradních ruin poplužní dvůr. Zde se mohla lépe uplatnit svobodná tvorba architekta barokního zámku. Ve vlastnictví císařského domu zůstal Buštěhrad až do roku 1918, kdy přešel do majetku Československé republiky jako státní velkostatek.V roce 1922 byl ustanoven Komitét pro postavení pomníku padlým v 1. světové válce. y. V roce 1991 byl pomník opět přemístěn na své původní místo poblíž školy a každoroční pietní vzpomínky 28. října a v květnových dnech nám připomínají ty, kteří položili své životy za naši svobodu.

Poválečné období
V roce 1949 započala výstavba devíti bytových jednotek u Kahance. O dva roky později bylo postaveno sídliště SONP a dolů (tzv. Špačkovna) o pětadvaceti domcích.

K dalším významným stavbám poválečného období patřily školy - v roce 1946 až 1951 nová budova základní školy ("stará" škola byla postavena již v roce 1891). V roce 1973 bylo zprovozněno 56 bytů v panelácích v Zadním konci. Následovala výstavba panelových domů v prostoru u kostela. Významným počinem na konci 20. století se stala plynofikace obce zahájená v roce 1995. zapomenout samozřejmě nesmíme ani na buštěhradský zámeke 2004 začaly stavební práce i na severozápadní straně Buštěhradu, kde má být postaveno 24 rodinných domků. Připravuje se dlouho očekávaná výstavba kanalizace a ČOV.

Památky
Muzeum Oty Pavla U Rotta se nachází se v Palackého ulici v přízemí domu č. p. 56, jen asi 100 metrů od domu č. p. 54, v němž v období protektorátu bydlela rodina Popperů.

Návštěvníci zde naleznou množství fotografií a dokumentů, ale i předmětů, spjatých se životem slavného spisovatele, např. jeho psací stroj či medvídka z dětství. Menší část expozice je věnována historii Buštěhradu.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.mestobustehrad.cz/, na kterých najdete další informace.