Hostouň

Hostouň

Historie
První zmínka o obci Hostouň je z roku 1294. Ves náležela zprvu ke statkům purkrabství pražského. Ve staré době se dělila Hostouň na díly, při nichž byly tvrze a dvory. Ve 13. stol. patřila část ženského kláštera sv. Jiří k prebendě kněževeské, pak připadla ke komoře královské a r. 1320 ji král Jan Lucemburský dal směnou kapitulnímu proboštství.

V době předhusitské mělo proboštství kostela pražského v Hostouni tvrz se vsí. Hostouň byla rozdělena na dva díly, v jedné části jako zboží svatovítské kapituly. Roku 1411 Pražané zabavili zboží v Hostouni. V Hostouni vylo vládyčí sedění. Roku 1417 jmenuje se tu Habart z Nedvídkova. Roku 1437 zastavil císař Zikmund část Petíkovi z Kunvaldu, roku 1455 ujal ji Bušek Sekera ze Sedčic, roku 1426 Martin ze Dříně, který ji roku 1481 prodal proboštu Hanušovi. Druhou část měl v zástavě Burián z Gutštejna, pak Beneš z Kolovrat a teprve roku 1621 získal ji od Vladislava Bezdružického z Kolovrat Šimon z Horštejna k proboštství, při němž pak již s první části zůstala. Druhou část se dvorem měl r. 1360 královský krejčí Jindřich Quek, potom Šimon ze Dvor a po něm Fridolín Rolle.

Roku 1717, jak shora uvedeno, měl ji Habart z Nedvídkova a prodal na ní roční plat 2 kopy grošů Petru Křivému z Dušník. Roku 1612 zvala se Šafránov a patřila kostelu na Karlově. (Budova Šafránova dvora v přestavění podnes trvá.) Roku 1678 je prodal opat Isidor Anně Čejkové z Olbramovic. Roku 1687 získal ji vévoda od něj Jan Ondřej z Kotvic, jeho syn Rudolf je prodal Maxmiliánovi Libštejnskému z Kolovrat, roku 1699 je měla Maxmiliána Kustošová ze Zubří a prodala ji roku 1706 Marii Berlebšové prořád anglických panen. Dvůř Šafránov střídal často majitele a v době zrušení poddanství patřil Kalinovi z Jathenštejna. Třetí část s tvrzí a dvorem v 15. století měl Zikmund z Libědic a Jenče, pak kněz Matyáš, mistr špitálský, dále Dorota z Velkého lysna, od níž ji koupile kapitula svatovítská 1519 a r. 1715 zase odprodal Hronovi.

Hostouň byla velkou, bohatou obcí. Svědčí o tom i dva staré židovské hřbitovy. Na starší ze 16. stol. se pochovávalo i z dalekého okolí. Na mladším z 1. pol. 18. století je mimo jiné i hrobka Brandejsů z okruhu známého židovské mecenáše Alexandra Brandejse. Krov v Hostouni souvisí s ruským tažením proti Napoleonovi počátkem 19. stol. Fasáda Kýrova je empírová. Kostel sv. Bartoloměje je barokní, z počátku 18. století, z doby Daniela Josefa Maxera z Mayeru (1701-31), jehož znak je na vítězném oblouku. Některé z obrazů jsou od malíře Em. Dítěte.

Na nynějším hostouňském hřbitově je hrobka Danešů z Pavlova. Dr. Jiří Daneš byl vynikajícím geografem. Při nedávné přeložce býv. Pražsko-duchcovské dráhy (Praha-Slaný) se přiblížila velkým obloukem trať k Hostouni a ve vedlejší Dobrovízi vznikla železniční zastávka.

Farní osada Hostouňský patřila k děkanátu Ořechovskému a platilo se odtud r. 1405 ročního desátku 1 kopa 5 gr. Pr., r. 1384 jen půl kopy. Byla to prebenda Kněževeská a obstarával ji r. 1294 farář Abel.

V 16. stol. byla v Hostouni fara Kališnická a jako farářové pod obojí uvádějí se : r. 1527 Burian, r. 1530 Isaiáš, r. 1550 Jan Varhaník, r. 1562 Matouš z Telče, r. 1589 Okdřich Kolínský a r. 1599 Jan Locinka. R. 1605 byl tu farářem Petr Bavorovský do r. 1608.

Zpráv o chrámu Páně Hostouňském z dob starších nemáme žádných. Protož zaznamenati můžeme jen to, čeho se nám z doby novější dostalo:

Zdejší chrám Páně měl r. 1832 12° 2´ délky, 5° 2´ šířky a 5°výšky. Kněžiště bylo klenuté, loď měla strop rákosový. náhrobních kamenů nebylo žádných, ač prý jsou zde dvě hrobky. Oltáře byly tu čtyři: 1. Hlavní oltář, zasvěcený sv. Bartoloměji, 2. Vedlejší oltáře sv. Jana Nep., 3. sv. P. Barbory a 4. zasvěcený Nanebevzetí P. Marie. Oltář sv. Jana a sv. P. Barbory zřízeny byly za probošta Jiřího Zdeňka Křepického. Téhož  roku přispěním osadníkův opraven velký oltář, křtitelnice a kazatelna; oltář sv. Jana opraven téhož roku nákladem Jana Bindra, c.k. nadporučíka u pluku kyrysníků a majitele dvora č. 57 zde v Hostouni; oltář sv. P. Barbory opraven nákladem Tomáše Donáta, majitele Šafránova. R. 1838 koupeny nové varhany od Ferd. Gutha z Čisté za 428 zl. i s postavením; největší částkou, jež stála více než 800 zl.; tu však shledáno, že stará kruchta obnovenému chrámu nesluší; učiněna sbírka, jež vynesla 176 zl. a stará kuchta ustoupila nové. R. 1859 dne 19. června dána na věž nová báň, do níž vložena památní listina a mince.

Jako na četných jiných místech, tak i při kostele Hostouňském byla ve starých dobách zvonice dřevěná až do r. 1773, kdy nákladem patrona, probošta Frant. Strahovského, rytíře ze Strachovin, vystavěna nová kamenná věž, do níž zavěšeny byly tři zvony.

Okolo kostela býval hřbitov a na něm chalupa, která patřila kostelu. Mimo to byla zde také kostnice. První zbořena byla r. 1827, druhá 1830.

Když r. 1832 v Hostouni a ve vůkolí zuřila cholera, nebylo již na hřbitově místa, a proto pochovávali zemřelé na choleru za obcí v těch místech, kde jest hřbitov nynější.

Farní budova nynější vystavěna byla za faráře Ad. Majera (1715 - 1745). Stará fara zbořena r. 1804. Synagoga nynější vystavěna byla r. 1800, stará prý stála za Nejedlovskou chalupou č. 52; starý hřbitov pochází z r. 1786.

Nejstarší zpráva o škole Hostouňské oznamuje, že stará škola byla za faráře Pátka (1785 - 1807) zbořena a nová vystavěna. Asi po čtyřiceti letech nestačila tato již chatrná jednotřídní školní budova pro 261 školou povinných dítek, ač z nich jen asi polovice školu navštěvovala. Proto musil učitelův pomocník přestěhovati se do Dolan, kde v zimě děti vyučoval, putuje s nimi od statku ke statku. V době jeho letní měly děti Dolanské prázdniny, chodíce po pastvách. Tou dobou, na konci předešlého a na začátku tohoto století pracoval v Hostouni rodák zdejší Josef Pánek. - Když jednotřídní škola naprosto nestačila pojmout vzrůstající počet školní mládeže, pomýšleno r. 1840 na rozšíření školy. "Pomýšleno", ale nežli přistoupeno ku provedení uplynulo sedm let. Teprve r. 1847 byla nová dvoutřídní budova školní, která stála na témž místě, kde dříve stará a stojí nynější, vikářem J. Bezděkou posvěcena, jakož svědčí tabule zasazená v průčelí školy. V nové školní budově byly v hořejším patře dvě třídy, v přízemí byt pro učitele a pomocníka. R. 1877 dne 5. března otevřena byla třetí třída a umístěna v bytu mladšího učitele. R. 1886 přistavěna na straně západní nová část budovy v délce 7,5 m a v šířce staré budovy, čímž získaly se dvě učebny. Od 13. března 1887 počalo se vyučovati ve třídě čtvrté.

R. 1839 byly přiškolené obce: Hostouň, Dobrovíz, Pavlov a Dolany; nyní tři první.

Škola židovská jest prý zde od r. 1795 jednotřídní. Z učitelů známe pouze Jakuba Kohna z r. 1796, Abrah. Beermanna, Jach. Spira, Abr. Eksteina, Isáka Lichtensterna, Gabriele Veise, Jách. Spitze, jenž zde působil od r. 1835, D. Schidlova z Kolína a Marka Melise.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.hostounuprahy.cz/, na kterých najdete další informace.