Hobšovice

Hobšovice

Historie
První zmínka o existenci obce Hobšovice se datuje k roku 1185. V té době je připomínáno jméno jméno Vescemillus de Hobsovicz, V roce 1228 jejíž uváděna ves Hobšovice, která ze dvou dvorů odváděla desátek kostelu sv. Jiří v Praze. Držitelem vsi se r. 1318 stal Otto z Hobšovíc a v roce 1362 bratři Jan a Mikuláš z Hobšovic. K významnější změně ve vlastnictví obce došlo až v roce 1622, kdy Hobšovice byly zastaveny Jaroslavu Bořitovi z Martinic a později do jeho majetku.

Škola byla v Hobšovicích postavena v r. 1819.

První autobusová linka začala v obci jezdit v roce 1929.

Kostel sv. Václava v Hobšovicích byl farním již v roce 1382, po husitských válkách fara zanikla a duchovní správu zde zajišťoval slánský děkan. V roce 1787 zde byla ustanovena lokálie - část farnosti spravovaná pomocným knězem (lokalistou), který v ní trvale bydlel. Fara byla zřízena v Hobšovicích v r. 1856.

Kostel sv. Václava měl původně dřevěnou zvonici, v r.1850 byla postavena zvonice zděná a osazena třemi zvony.

Kostel sv. Václava byl za velkého finančního příspěvku od obce Hobšovice opraven a slavnostně otevřen 1. června 2002. Do kopule kostela byla dána zinková schránka, do které byl uložen výtisk Hobšovického zpravodaje, dopis o současném životě v obci a mince z 20. století.

V Hobšovicích se zachoval špýchar v č. p. 7 a hrázděná stodola na návsi. Ve Skůrách je na místním hřbitově dřevěná zvonice se šindeli.

O obci
Obec Hobšovice se sídly Skůry a Křovice se nacházejí na Slánsku, v severní čásí okresu Kladno. Nadmořská výška se pohybuje od 195 m n. m. do 255 m n. m.

Jedná se o řepařskou oblast se specializací na pěstováni jarního ječmene. Přibližně 35 % obyvatel pracuje v místě svého bydliště v zemědělství. Všechny tři obce patří do nejteplejšího a nejsuššího území v České republice Slánská a Velvarska. Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 8-9 °C.

Území patří do České křídové tabule - středočeského karbonu, jedná se o uhelnou pánev vrásných soustav typu vnitrohorské deprese.

Z petrografického hlediska se zde nacházejí pískovce, prachovce a opuky. Úrodné půdy jsou převážně tvořeny sprašovými sedimenty.

Území všech tří sídel patří do povodí Vltavy. Odvodňovacím tokem Hobšovic je Bakovský potok, Skůr a Křovic Zlonický potok. Na Bakovském potoce na západní části k.ú. Hobšovice se nachází Hobšovický rybník, který je zvláště chráněným územím -je významnou přírodní památkou, která byla vyhlášena obecně závazným nařízením Okresního národního výboru v Kladně dne 25.6.1990. Hobšovický rybník se rozkládá na parcelách k.ú. Beřovice a k.ú. Hobšovice. Celková rozloha činí 8,93 ha.   V územním systému ekologické stability (ÚSES) se stal Hobšovický rybník regionálním biocentrem. Bakovský potok se vlévá do Vltavy v k.ú. Nová Ves v okrese Mělník.

Krajinné prostředí má velkou estetickou hodnotu díky hodnotným údolím Bakovského a Zlonického potoka a jedinečnými výhledy na panorama Českého Středohoří.

Ve všech třech katastrálních území je vysoké procento - 80 % -   zornění půdy. Proto je vhodné pečovati o větrolamy, které by měly plnit svou původní funkci - ochraňovat ornou půdu před větrnou erozí.

Hospodářská základna Hobšovic, Skůr a Křovic není příliš velká. Hospodaří zde pět soukromých rolníků, je zde truhlářství, výroba uzenin, dvě pokrývačské a současně zednické firmy a dvě firmy elektroinstalatérské. Většina výdělečně činných obyvatel jezdí pracovat do Slaného, méně do Kralup n. Vlt. a Kladna.

V Hobšovicích se připravuje plynofikace obce. V roce 1999 byl na žádost starostů obcí Hobšovice, Beřovice, Jarpice a Šlapanice zpracován firmou A + M Praha generel plynofikace pro uvedené obce, který předpokládá napojení obcí na nově postavenou vysokotlakou regulační stanici ve Zlonicích.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.hobsovice.cz/, na kterých najdete další informace.