Studeněves

Studeněves

Historie
Jméno obce je odvozeno od osobního mužského jména Studen – Studenova ves, tj. Studeněves (podobně jako obce Miličeves či Nelahozeves).

Podle staročeského osobního jména Studen lze usoudit na starý původ osady. Studeněves tedy může mít původ ve 12. nebo 13. století. V obci bývala tvrz. Ve 14. století se uvádí Ješek ze Studeněvsi, roku 1406 Racek, Jan a Petr ze Studeněvsi, roku 1454 Burian ze Studeněvsi, roku 1466 Jindřich ze Studeněvsi a z Kobylnik. Roku 1513 Zdislav z Libošína a na Studeněvsi, r. 1585 Jindřich Otík ze Studeněvsi a na Kobylníkách.  Město Slaný ke konci 16. století jednalo o zakoupení Studeněvsi, ale koupil ji Václav Pětipeský z Chyš a Ergberka. Jeho synovi Odolenovi byla Studeněves roku 1623 zabavena. Odolen Pětipeský z Chyš a Egrberka se roku 1631 z emigrace nakrátko se Švédy vrátil, ale musel opět odejít do ciziny. Studeněves byla roku 1623 připojena ke smečenskému martinickému panství. Tvrz ve Studeněvsi pozbyla významu a asi v 18. stolení se změnila v sýpku na dvoře.

V 19. století byla Studeněves místem, v němž byl veliký cukrovar. Tento cukrovar v řepařské slánské oblasti měl svou vlastní úzkorozchodnou železnici pro přepravu cukrové řepy a kamenného uhlí z dolu Schoeller. Dráha dnes neexistující zanikla i s cukrovarem v hospodářské krizi kolem roku 1929. Její trasa šla od dolu Schoeller z nákladního nádraží Kačice. Směřovala k silnici na Smečno. Vidlice se silnicí od Kladna ji přešla a šla souběžně podél silnic ke Smečnu. Před ním zahnula do míst dnešního sportovního hřiště. Měla odbočku ke smečenskému zámku, k pivovaru. Oblouky „Bažantnice“ sestoupila do blízkosti Ledec a další zatáčkou mířila pod bývalé šternberské lázničky do blízkosti přelíckého kostela a odtud rovným úsekem i zářezem do cukrovaru ve Studeněvsi, odtud pak podél silnice Studeněves-Slaný a končila na nádraží dráhy ve Slaném. Vše, co cukrovar a bývalé clammartinické panství na hospodářství potřebovaly, dovážela a převážela tato malodráha. Byla zvlášť výhodná pro přepravu cukrovky z velkých lánů polí Slánska. Kromě toho nedaleký důl u Tuřan dopravoval uhlí visutou lanovkou rovněž do cukrovaru. Zmíněný malodůl i lanovka patří minulosti. Jen několik budov cukrovaru ve Studeněvsi trvá posud.

Trosky betonových pevnůstek – bunkrů, některé se zazděnými střílnami svědci 30 km obranného pásu kolem Prahy. Pevnosti vznikly kolem roku 1936 před okupací ČSR. Kolem silnic i polních cest má Slánsko plno ovocných štěpů.

Současnost
Obec se nachází severozápadně od Slaného při potoce od Janovic a Řisut  přes Studeněves na Slaný. Při silnici ze Smečna, Přelíce do Studeněvse a dále přes silnici I. třídy na Byseň, Lotouš.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.obecni-urad.net/source/index.php?ID=10744, na kterých najdete další informace.