Pozdeň

Pozdeň

Historie
První zmínky o obci Pozdeň (Pozdeň, lat. Pozdna) pocházejí již ze 13. století, kdy zde byl v době vlády Václava II. roku 1289 vystavěn kostel Stětí sv. Jana Křtitele. Kostel dal vystavět Jaroslav Plichta ze Žirotína, patronát nad ním však později přenechal klášteru sv. Kláry v Panenském Týnci. Roku 1352 zde byla založena fara a kostel se stává farním, ale po husitské době je kostel opět uváděn jako filiální příslušející k výše zmíněnému klášteru.

Mezi místními lidmi se dodnes traduje pověst o tvrzi Sulislava z Pozdně. Věrohodné prameny však o tomto zemanovi mlčí. Domněnku o zdejší tvrzi však posiluje nález základu 2 m širokých zdí na parcele číslo 49.

K roku 1443 je připomínán Albert, syn Jana, řečeného Záviše z Pozdně. V letech 1437 až 1453 je jmenován Aleš Hříč, řečený Hurth z Pozdně, v 16. století Václav Pozdeňský z Knovíze. Erbovním znamením vladyků z Pozdně byl hříč.

V druhé polovině 17. století vlastnil zdejší obec Zikmund Fridrich hrabě ze Saurau, jemuž patřilo i panství Vraný. Po jeho smrti prodala jeho manželka celé panství Janu Jiřímu hraběti z Clary - Aldringen, pánu na Teplici a Lenešicích. Jeden z jeho potomků držící zdejší panství, Johan Filip, zde nechal roku 1718 opět založit faru a také školu. Od této doby byl zdejší kostel opět farním. K obcím ke zdejší faře patřily také Jedomělice, Hřešice, Líský a Bilichov.

Roku 1754 prodaly dcery a dědičky Johanna Filipa Pozdeň kapitule sv. Víta v Praze. Velkostatek tvořící Pozdeň, Líský a šest usedlostí ve Hřešicích byl připojen k panství kapituly ve Vraném. Kapitula převzala také patronát nad zdejší školou až do roku 1865, kdy ho postoupila místní školní radě.

Po reformě státní správy v roce 1849 příslušela Pozdeň do Slánského hejtmanství a k okresnímu soudu do Nového Strašecí. Od roku 1949, kdy vstoupila v platnost nová správní organizace státu, náležela Pozdeň do okresu Slaný, po reformě z roku 1960 do okresu Kladno.

V roce 1949 bylo v Pozdni založeno Jednotné Zemědělské Družstvo (JZD), které se později sloučilo s JZD Rudý Říjen Hořešovice. Z těchto dob se v obci dochovala sušárna chmele, výkrmna prasat a kravín, který lze z dálky poznat podle modrých silážních věží.

Památky

Kostel Stětí sv. Jana Křtitele
Kostel Stětí sv. Jana Křtitele dal vystavět Jaroslav Plichta ze Žerotína v roce 1289. Později nad ním přenechává patronát klášteru sv. Kláry v Panenském Týnci. Roku 1352 zde byla založena fara a kostel se stává farním, ale po husitské době je kostel opět uváděn jako filiální příslušející k výše zmíněnému klášteru.

Socha sv. Jana Nepomuckého
Zhruba uprostřed obce u křižovatky objevíme další hodnotnou památku, stojící mezi dvěma mohutnými památnými kaštany. Je jí pískovcová barokní socha sv. Jana Nepomuckého, jejímž auterem je pravděpodobně Jan Orlt Savsed Pozdenský. Socha pochází z roku 1746. V roce 1996 byla zrestaurována.

Pomníky věnované válečným obětem najdeme v centru obou částí obce - v Pozdni i Hřešicích.

Nad Cihelnou se zvedá zalesněný kopec "Slánčice". Tudy se dá dojít až k opuštěnému náhrobku paní učitelky, který u cesty uprostřed lesa působí opravdu strašidelně.

Čerpáno z oficiálních stránek obce, na kterých najdete další informace http://www.pozden.cz/