Královice

Královice

Historie a památky
Osada Královice vznikla pravděpodobně někdy koncem 13. nebo začátkem 14. století a od svého počátku byla rozdělena na větší množství majetků různých vladyckých rodin. V letech 1316 - 18 se tu připomínají Lipold, Jakub, Vojtěch, Vaněk, Prosimír, Hodislav, Jílek, Svatoslav, Chotek a Bohuslav a ještě Bochlín, ale ten již jako mrtvý (Sedláček) a Lacina uvádí k roku 1316 také Matěje z Královic. Z této vsi pocházel snad i Václav z Královic, který byl roku 1386 místopísařem.

Pocházeli odtud i Hašek a Jiřík, bratři Trčkové z Královic sezením na Hospozíně. Hašek koupil roku 1391 od Petra z Hospozína dvory Příbkovský a Bradačovský a Jiřík se mimo Hospozína zakoupil ještě na Třešňovicích. Hašek uzavřel roku 1396 smlouvu s farářem o desátky a jako dobrý hospodář přikoupil roku 1400 statek v Telcích. Roku 1404 podávají oba, Hašek i Jiřík, do Hospozína nového faráře. Od roku 1413 hospodaří Hašek na Hospozíně se svými syny. Se Strachotou držel Ořech a s Janem Hospozín. Synu Janovi vykázal Hašek Hašek roku 1410 ještě 30 kop úroků na Telcích. Tvrz v Telcích ale šest let nato prodali Sestřenkům ze Slavic. Strachota převedl roku 1415 věno své manželky Anny z Hospozína na ves Předhvozdí. Jeho potomci se nazývali Strachotové z Královic. Jan seděl na Hospozíně ještě roku 1442.

Roku 1404 daroval Markvart Alšův z Královic na spásu duše své a příbuzných svých faráři Jindřichovi ze Dřínova a jeho nástupcům dvě louky a desátky z jistého pole řečeného „Niva“ v Královicích se závazkem, aby dřínovští faráři každý rok v pondělí po svátku Odkazování ostatků konali výroční zádušní bohoslužby. A to aby slouženo bylo v ten den šest mší svatých farářem, jeho kaplanem a čtyřmi sousedními kněžími. Ony čtyři kněze byli pak dřínovští faráři povinni pohostit. Tenhle Markvart, syn Alšův a Annin, seděl na Slánsku ještě roku 1405, roku 1409 přidal Toužetín a k roku 1411 se přestěhoval na Čáslavsko, kde kolem roku 1419 zemřel. Za jeho doby zřejmě již stála v Královicích tvrz. Řada Královických rodů tím zdaleka nekončí. Jedním z věřitelů Jana z Kvice byl v letech 1407-1408 Jan Skopec z Královic, který později, roku 1414 koupil od Slavibora z Hnidouz tvrz Hnidousech.

Další zpráva dokládá, že Sulek z Hřebněník, purkrabí na Krakovci, dovolil roku 1419 Martinovi z Kozlan, aby „prodal dvůr služebný v Kotlánech Václavovi Krejčímu z Královic za 300 kop“. Z Královic pocházel i rod Čelechovců z Královic, kteří zde kolem poloviny 15. století také měli nějaké majetky.

Tvrz v královicích držel do roku 1409 Vilém Zajíc z Valdeka a toho roku ji prodal Hanuši Nešporovi z Bišovswerdu, který na tvrzi v Královicích, dvoru a části vsi a lesa u Milého zapsal věno své manželce Markétě. Roku 1414 směnil Hanuš Nešpor od věna "očištěné" Královice za zboží Vrapické s Václavem z Vrapic. Od Václava (Vaňka) koupil potom ještě pře rokem 1419 Královice bratří Jindřich a Jan odtud řečení z Královic, kteří roku 1437 jmenují také jako majitelé poloviny poplužního dvora a dvora kmecího ve Skryjích

Za husitských válek seděl na Královicích také Dobeš, slánský rychtář, který tu měl dvůr se dvěma podsedky. Jeho dcera Machna se provdala za Jíru Rubáše a po smrti jeho a otcově (před rokem 1437) se provdala za Vaňka z Královic, se kterým měla syna Vaňka., řečeného Čelechovec z Královic. Jemu a svému muži odkázala roku 1448 všechny své statky. Dvůr slánského rychtáře a jeho dcery se pak i nadále nazýval "U Rubášů". 25. června 1437 prodal svůj díl na tvrzi v Královicích se dvorem a vsí Pešík z Blahotic Haškovi z Bysně.

Martin z Královic měl na pečeti roku 1444 misku ve tvaru růže položenou na štítě a Vaněk Čelechovec z Královic pečetil roku 1460 růží na štítě, zdobenou sedmi tečkami. Výčet jmen a rodů pocházejících z obce Královic můžeme uzavřít rodem Ostrovců z Královic, kteří byli větví již jmenovaných Strachotů. Erbovní znamení tohoto rodu a v jeho příbuzných rodinách doznalo nejrozmanitějších změn.

Roku 1488 se město Slaný soudilo s Bartošem Ptáčkem z Kamnomosta o rybník položený u Studeněvse, o dědiny v Královicích a o platy v Rřínově. Někdy v polovině 15. století patří Královice, ale zřejmě již bez tvrze, která zanikla v husitských válkách, k Telcům. Syn Jindřich Sestřenka ze Slavic, majitel Telce (1496), Václav Sestřenek, zapsal roku 1531 všechno své dědictví po otci, včetně vsi Královic své "mateři" paní Eufrozině z Martinic.

Při dělení dědictví roku 1549 po "tetě Frozíně" mezi Jana a Volfa Bořity z Martinic získal Jan Královice, Hořešovice, Lisovice, Knovíz a Čeradice. Martinické vsi Královice a Plchov vyměnil později roku 1614 Jaroslav Bořita z Martinic s kapitolou u sv. Víta za Tuchlovice.

Podle Berní ruly z roku 1654 patří Královice celé k panství Třebíz, kapitoly sv. Vítana hradě prežském. Roku 1709 bylo z panství Třebíz (Střebíz) separováno na žádost rychtářů obcí statku klobuckého 12 obcí, mezi nimi i Královice, pod statek s titulem Klobuky, zbytek nazván Chrášťany. Roku 1715 byl statek Klobuky, včetně Královic, zařazen pod kapitolní panství Vraný.

V Popisu okresního hejtmanství Slanského z roku 1887 bylo v Královicích 42 domů s 333 obyvateli českými a katolickými, z toho 148 mužů a 185 žen.

Kaple na návsi je ze 2. poloviny 18. století, socha sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého (Václav nyní restaurován) pochází ze 2. třetiny 18. století.

Někdy je velmi obtížné vyznat se ve změti různě se prolínajících majitelů jednotlivých statků té které obce a jen těžko je seřadit tak, aby se čtenář nemusel v chronologii jejich bytí vracet. Královice a jejich majitelé k takovým obcím patří a vy mi promiňte, že se v tom dnešním čtení budete asi trochu obtížně orientovat.

Současnost
Královice - Obecního znaku a praporu se dočkali v Královicích na SlánsKu. Zástupcům obce ho nedávno slavnostně předal předseda Poslanecké sněmovny PČR Lubomír Zaorálek. "Znak navrhoval kladenský výtvarník Zdirad Čech a než nám ho v parlamentu oficiálně předali, čekali jsme asi dva roky," sdělil starosta Luděk Šofr.

Most, jenž je dominantou znaku, spojuje dvě původně samostatné části obce. Je ozdoben sochami dvou svatých patronů, ochránců obce. Jsou to svatý Václav a svatý Jan Nepomucký. První je ve znaku symbolizován hvězdou v červeném poli, druhý pěti hvězdami v poli modrém.

Dvě stříbrné růže se zlatými semeníky připomínají erb nejstarších známých majitelů, kteří s obcí sdílejí jméno, vladyků z Královic.

Čerpáno z oficiálních stránek obce, na kterých najdete další informace http://www.obeckralovice.cz/