Zákolany

Zákolany

Historie
Zákolany s osadami Trněný Újezd a Kováry leží v půli cesty mezi městy Kladno a Kralupy nad Vltavou a od hranice hlavního města Prahy v Ruzyni je dělí pouhých 6 km. V údolí Zákolanského potoka se rozkládají Kováry a Zákolany (kde přitéká Týnecký potok chvíli poté, co přijal potok Kolečský) a nad údolím, za přírodním předělem z lesů a skal, leží Trněný Újezd.

V členité ploše obce zaujímá významné místo BUDEČ - původně sídliště z doby bronzové, od 9. století jedno z nejrozsáhlejších slovanských hradišť, které se váže k působení přemyslovského rodu a počátkům české státnosti. Na akropoli hradiště ve výšce 289 m n. m. stojí od přelomu 9. a 10. století kamenná rotunda sv. Petra a Pavla, která je nejen první dochovanou rotundou, ale nejstarší stojící stavbou v naší republice (a zřejmě i v evropském území severně od Dunaje) vůbec.

Románskou rotundu sv. Petra a Pavla dal vystavět syn prvního historicky do loženého knížete z rodu Přemyslovců Bořivoje I. (v období Velkomoravské říše) Spytihněv I. (vládl v letech 895 - 915). Milenium rotundy naši předci oslavili v roce 1905, ale kostel na Budči stál zřejmě již v roce 895 a nové výzkumy napovídají tomu, že jeho stavba dokonce předcházela zřízení kamenné rotundy kostela sv. Klimenta v LHradci.

Nejstarším písemným pramenem o Budči je První slovanská legenda o sv. Václavu, která vznikla asi ve 40. letech 10. století a která uvádí, že kníže Vratislav (vládl od roku 915 do 921) poslal syna Václava na Budeč, aby se tam učil knihám latinským (jeho předchozí vzdělání ze strany babičky Ludmily bylo slovanské). Vedle dalších legend z následujících dvou století se Budeč uvádí v listině z roku 1262, kterou manželka krále Přemysla Otakara II. - Kunhuta - postupuje podací právo k budečskému kostelu vyšehradské kapitule.

Výše uvedené legendy o Budči píší především v souvislosti s výukou mladého kněžice, který jako kníže Václav I. vládl od roku 923 až do svého zavraždění 28. 9. 935 (nebo 929) a s označením Svatý se stal patronem naší země. Existenci školy na Budči potvrdily zde prováděné několikeré archeologické výzkumy a tradice Budče jako prvního centra české vzdělanosti ovlivnila zejména v 19. století českou uměleckou tvorbu a společenský život.

Historie Zákolan a Kovár jako podhradí a nadace kostela se s dějinami Budče prolínají, nejstarší dochovaná písemná zpráva o obci je z roku 1282, kdy Zákolany byly přiděleny Kapitule Vyšehradské. Kováry jako zboží kapituly vyšehradské se konkrétně uvádí roku 1348, ale předtím spolu se Zákolany přináležely k hradišti Budeč snad od jeho založení a od vztahu k němu se odvíjejí jejich jména-(Zákolané bydleli za kůly vně hradiště, v Kovarech se připravovaly kovové výrobky). Trněný (dříve Kašparův) Újezd ve 13. století náležel klášteru Břevnoskému - první letopočet se uvádí v roce 1373, kdy byl jako majetek prodán opatem Oldřichem nápravníku Pavlovi.

Novodobý rozvoj je spojen s nálezem a těžbou uhlí a výstavbou železničních tratí (Buštěhradskádráha z Kralup do Kladna v roce 1856, tu od roku 1871 křižuje v obci trať z Prahy do Slaného a Duchcova), kromě tradičního zemědělství, mlynářství, sklárny a pálení vápna se poté v obci rozvíjí další průmysl (cukrovar, cihelna, výroba hudebních nástrojů - piana zn. Dalibor).

V kultuře se obec zapsala "Zákolanskou polkou", o níž publikoval Jan Neruda a vyskytuje se i v opeře Bedřicha Smetany "Dvě vdovy", o budečských lípách zpívá Přemysl ve slavnostní opeře "L,ibuše". Romantické okolí lákalo k pobytu a tvorbě žáky známé Mařákovy krajinářské školy - Ant. Slavíčka, Jaroslava Panušku, Otakara Lebedu, jejich spolužákem byl i místní akad. malíř Josef Holub. Budecský hřbitov je místem odpočinku významného pedagoga Karla Slavoje Amerlinga, historiků Otto Urbana a Václava Davídka, místního sochaře a spisovatele Františka Hnátka z Trněného Újezda.

Ze zákolanského rodu pochází a působil zde spoluzakladatel českoslovanské sociální demokracie Ladislav Zápotocký - Budečský a v Zákolanech č. p. 19 se roku 1884 narodil jeho syn Antonín Zápotocký, pozdější československý prezident (I953 - 1957) a spisovatel.

Do třetího tisíciletí vstoupily Zákolany slavnostně poprvé s vlastním znakem a praporem obce, které jí byly uděleny v prosinci roku 2000 předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Současnost
Obec žije aktivním společenským životem, na kterém se podílí kulturní výbor obce, místní škola a společenské organizace. Z nich je na tomto úseku aktivní zejména tělovýchovná jednota Sokol Zákolany, která kromě pravidelného cvičení a fotbalových zápasů organizuje ročně několik akci, na kterých se scházejí nejen obyvatelé naší obce (jarní a podzimní turnaje v nohejbalu a volejbalu spojené s tanečními zábavami, sportovní a atletické soutěže pro děti, běh kolem Budče apod.).

Sbor dobrovolných hasičů se kromě své hlavní činnosti a údržby hasičské techniky zapojuje na úseku péče o veřejnou zeleň. Obec baráčníků zajišťuje pravidelné zájezdy občanů do kladenského divadla. Propagace a informace se objevují i na místních nástěnkách - kromě Sokola též KSČM, SDS, Jednota a baráčníci. Na několika výstavách v kovárské kapličce předvedli s úspěchem někteří naši občané své výtvarné umění a zájmy.

Základní škola v Zákolanech zahrnuje výuku dětí v 1. až 5. ročníku, kromě toho s dětmi uskutečňuje návštěvy muzeí, divadelních představení, soutěží a navíc se podílí na prosincových besídkách, kde děti předvedou své umění recitační, dramatické i hudební a s dětmi uskutečňuje řadu poutavých akci a aktivit mimo vyučování.

Pořádání dalších společenských a osvětových akci, které též posi1ují sounáležitost občanů se svou obcí, je předmětem činnosti kulturního výboru obce (besídky, zajímavé vlastivědné a cestopisné přednášky, zájezdy na koncerty a divadelní představení v Kladně a Praze). V budově školy pravidelně funguje obecní knihovna (knihovna je cílem podpory od Středočeského kraje poskytované příjemci formou regionálních funkcí),   tělocvičny využívá taneční kroužek mladých. Obecní úřad zajistil nákup nové ústředny a rekonstrukci rozvodů místního rozhlasu, spolupodílí se při přípravě tradiční červnové pouti k svátku sv. Petra a Pavla.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.obecni-urad.net/source/index.php?ID=2733, na kterých najdete další informace.