Kačice

Kačice

Historie
Zásadně ta Kačice (singulár). V Kačici, do Kačice atd. Jméno odvozeno od vodní drůbeže - od kachen. Možná, že mívala zprvu název jiný (snad obdoba chodského Mrákova?). Místní nezaručená pověst mluví o přestěhování Kačice z jiného místa, snad ze zaniklé Německé Lhoty (proti nádraží Kamenné Žehrovice). Polesí Mrákavy má někdy název Mrákov.

Připomíná se již r. 1319. V 16. stol. koupil Kačici ke Stochovu Hynce Zejdlic ze Šenfeldu. V 16. stol. r. 1550-52 drží Kačici Jan Martinic. Kačice má na návsi barokní sochu pod košatými stromy, která prý stávala ve zmíněné Německé Lhotě. Nápisy na podstavci svědčí o kameníkovi Herstorfovi, který zemřel r. 1723 (dokonce snad socha na původním místě označovala místo, kde zemřel). Kameník Herstorf stavěl kapličky (zastavení) z bývalého hájeckého kláštera po cestě do Prahy (ke Strahovské bráně). Vdova po něm byla Magdalena Stehlíková, ovdovělá Herstorffová (1723 - Podlaha, 254). V trojúhelníku polních cest severně nad železniční zastávkou a dnes zrušenou pěšinou k hájovně U ručiček (Placata) na 14° v. d. od Gr. se připomínal dnes zaniklý hřbitov francouzských vojáků (1742?).

Svědectví, že přes Kačici táhla různá vojska. Kačice mívala již v 19. stol. "nádražíčko" Pražsko-lánské koněspřežní železnice. Obrázek je zachován v jednom díle Geschichte der Eisenbahnen der öster.-ungar. Monarchie. V Kačici byly dvě koleje pro vyhýbání a přepřahání transportů z Prahy a Píní (výhybka). Trasa zaniklé koněspřežky sledovala Kačák až do Čelechovic, kde teprve přešla po můstku na druhý břeh (jsou tam kvádry žehrováku). Dále v protisměru šla po lukách a polích pod úbočím Stochova přes dnešní silnici (Kačice-Slovanka) do blízkosti Tuchlovic a pak k dnešnímu stochovskému (dříve lánskému) nádraží.

Zákruty dráhy po vrstevnici pochopíme, uvážíme-li, že podél Kačáku byly rozsáhlé močály s rašeliništi. Teprve přestavba koňky na parní železnici (1866-67) zkrátila trasu náspem a viadukty stoupáním k lánskému nádraží (JZD v Kačici vytrhalo pod náspem vrby a olše a provedlo nyní melioraci luk na Kačáku). JZD Kačice patří k rentabilním. Nad Kačicí na státní silnici (směr Smečno) přechází 14. poledník (14° v. d. od Gr.). Přichází ze severu od Třebenic, Hazmburku a Třebíze a jde na jih ke kačické zastávce, dále na vrchol silnice nad Tuchlovicemi, přes Běleč na Nižbor, kde se protíná s 50. rovnoběžkou (50° s. š.). Poledník pokračuje přes Zdice (u Levína), Jince, Příbram do jižních Čech. V Kačici byly učiněny předhistorické nálezy ze slovanské hradištní doby ( zoomorfní knoflíky =´gombíky ). Roku 1964 při geologickém

Památky

Tvrz
Leží 9 km západně od Kladna. Ves Kačice se objevuje v historických pramenech poprvé v r. 1318, kdy ji držel Vladyka Zdeněk z Kačice. Vladykové z Kačice si tu vystavěli patrně též tvrz, která se však uvádí až v r. 1437 za Ctibora ze Svojkova. Od konce 14. století se Vladykové z Kačice dělili o svůj majetek ve vsi s jinými drobnými šlechtici , zatímco sami se zakupovali jinde na Slánsku. V 15. století se tu usadili Kapouni ze Svojkova a nakonec získali Kačici celou. V první polovině 16. stotetí se o Kačici dělili majitelé Mšece a Stochova. Tvrz tehdy ztratila funkci šlechticého sídla a zpustla.

V letech 1550 - 1551 byly oba díly Kačice připojeny k Martinickému Smečenskému panství. To zpečetilo osud tvrze, která Již nebyla obnovena. Její zbytky viděl v obci v první polovině 19. stotetí F. A. Heber, ale ty během další doby vzaly zcela za své. Tvrz stála patrně v bývalém poplužném dvoře, náležejícím dnes k JZD Kačice.

Areál usedlosti č. p. 22

Areál kaple a kříž z r. 1851

Čerpáno ze stránek obce http://web.telecom.cz/kacice/, na kteých najdete další informace.