Velvary

Velvary

Historie
1282 - Velvary se jmenují mezi osadami, které si neprávem přivlastnil vyšehradský probošt Petr;

1337 - první připomínka farního kostela sv. Kateřiny, nejcennější gotické památky z tehdejší tváře města; v roce 1487 došlo pravděpodobně k jeho přestavbě mistrem Linhartem;

1482 - povýšení Velvar na město Vladislavem II. a udělení práva k ohrazení včetně dalších výhod; velký požár zničil v městském archivu řadu dokladů o dějinách města včetně privilegií udělených městu; další požáry následovaly v letech 1490 a 1531;

1526 - zvětšování pozemkového majetku nákupem dvorů v Malovarech, později dvory v Bučině a v Ješíně, dále Malý Nábinec a roku 1597 vsi Nabdín a Bratkovice;

1580 - výstavba renesanční památky Pražské brány stavitelem Bartolomějem Vlachem;

1591 - pravděpodobný vznik písně " Ó Velvary, kde jsou mé tolary", z Panské hospody, kde byla hostovi odcizena truhla s 996 tolary;

1613 - 1616 - z doby renesance pochází výstavba hřbitovního kostela sv. Jiří nákladem města a nadáním J. Pechara; autorem byl Ital Santini Malvazione;

1620 - den po bitvě bělohorské bylo město vydrancováno, řada občanů zraněna a zabita;

1680 - obyvatelstvo ničí zákeřné nemoci a mor, který město postihuje i v roce 1713; památkou je známý barokní mariánský obelisk na velvarském rynku z let 1716 - 1719 od Františka Tollingera.

1793 - 1767 - výstavba městské radnice, dokončena po finančních nesnázích stavitelem Ignácem Palliardim

1840 - úpravy a zdokonalení silnice z Prahy do Litoměřic; přínos stavebního ruchu a nebývalý rozvoj města;

1854 - 1868 - Velvary jsou sídlem c.k. okresního úřadu se smíšenou mocí politickou a soudní;

1861 - rozvoj zemědělství, založení Hospodářského spolku velvarského, jako pobočky Zemské vlastenecké hospodářské jednoty české;

1863 - založení pěveckého spolku " Hlahol ", v roce 1864 následoval Sbor dobrovolných hasičů, 1871 Občanská beseda, 1872 Řemeslnická beseda, 1884 Tělovýchovná jednota Sokol, 1886 Spolek divadelních ochotníků Tyl a další spolky.

1866 - rozvoj průmyslu města, vznik rolnické Společné továrny na cukr, pozdějšího cukrovaru;

1882 - slavnostní připojení železniční přípojky z Velvar do Kralup nad Vltavou;

1913 - zřízení okresního hejtmanství v Kralupech n. Vlt., Velvary zůstávají nadále jen soudním okresem;

1923 - vybudování elektrického osvětlení ve městě; v roce 1924 uvedeno do provozu stálé kino s vlastní budovou, městské muzeum otevřeno pro veřejnost v roce 1932;

1926 - založení továrny Ostrit na karborundové brousící kotouče, přeměněná roku 1937 na Kovohuť, dnešní s. r. o. Comax;

1936 - dostavba moderního velvarského chorobince a výstavba obytné čtvrti Spořilov; v okolí Velvar končí poslední pevnostní obranné pásmo Prahy, vyznačuje se bunkry a zátarasy, předzvěst válečného stavu;

1941 - léta nacistické okupace, místní činnost kolaborantské organizace Vlajka a masové zatýkání občanů města; tragický osud velvarských Židů a jejich odchod do zahraničí;

1945 - konec 2. světové války, celkový počet obětí velvarských občanů činil 76;

1960 - územní reorganizace státu; zaniká okres kralupský i starý okres slánský; vzniká Středočeský kraj, okresním městem se stává Kladno; k městu jsou připojeny místní části bývalé obce Velká Bučina a Malé Uhy;

1982 - Velvary slaví 500 let povýšení na město;

1989 - rok společenských a ekonomických přeměn, nástup demokratického řízení;

Současné Velvary mají včetně místních částí necelé 3000 obyvatel.

Památky

Kostel sv. Jiří
vybudovaný v letech 1613 - 1616 nákladem města a nadáním Jiřího Pechara, který se však zahájení stavby nedožil, neboť zemřel již v roce 1582 a teprve v roce 1613 uzavřeli obecní starší a Santini Malvazione smlouvu. Vlach Santiny měl nepochybně temperamentní povahu, v roce 1619 byl potrestán za výstup s nabitou zbraní v obecním domě a po jeho smrti v roce 1626 po něm zůstalo hodně dluhů, hlavně za víno. Jeho náhrobek nalezneme právě u soklu průčelí hřbitovního chrámu.

Pražská brána
Jednou z renesančních památek Velvar je i Pražská brána, kterou vystavěl za purkmistra Jiřího Mydláře v roce 1580 stavitel Bartoloměj Vlach. K fortifikaci města na začátku 16. věku patřila ještě Roudnická brána (zbořena v roce 1841) a Malovarská, na jejímž místě vznikla v letech 1573 - 1576 renesanční Slanská brána (zbořena v roce 1878). Chržínskou bránu tvořila vrata mezi zděnými pilíři a fortna byl jen průjezd domem č. 205 opatřený z obou stran vraty a vedoucí k přednímu mlýnu, k zahradám a na luka.

Morový mariánský obelisk
z let 1716 - 1719 představuje dominantní sochařské dílo baroku. Autor František Tollinger nejdříve předložil radním model, jehož soklová část je dodnes uložena ve velvarském muzeu. Ikonografie sloupu vychází z barokní zbožnosti, kdy si věřící vyprošovali od Boha a Matky nebes ochranu před pohromami a nemocemi, v tomto případě měli na paměti i morovou nákazu, která Velvary v roce 1713 postihla.

Socha sv. Jana Nepomuckého
Sv. Jan Nepomucký naproti kostelu sv. Jiří (1730)

Kamenný reliéf Panny Marie staroboleslavské
Další památkou ve Velvarech bylo Paládium Panny Marie staroboleslavské. Tento starobylý mariánský reliéf, kterému se připisuje zázračný původ a provází jej tradiční svatováclavská úcta, se dodnes pietně chová ve staroboleslavském kostele. Památka měla za třicetileté války pohnuté osudy a představovala po Bílé hoře, v době ohrožení českého národa, ochranný odznak království.

Kostel sv. Kateřiny
Jednou z gotických památek Velvar je i kostel sv. Kateřiny na náměstí. Poprvé je připomínán jako farní v roce 1337 a jeho stavební vývoj není dosud úplně objasněn. Při opravě severní a jižní fasády v roce 1993 bylo zjištěno, že původní loď kostela byla zvýšena. Zřejmě se tak stalo v roce 1487, kdy byl kostel upravován mistrem Linhartem. Nejcennější dochovanou částí z té doby je dnešní sakristie v přízemí čtyřboké věže. Prostor je sklenut křížovou klenbou s hruškovitými žebry, která se protínají v kruhovém nezdobeném svorníku.

Čerpáno z oficiálních stránek obce http://www.velvary.cz/, na kterých najdete další informace.