Malé Kyšice

Malé Kyšice

Historie
Do roku 1923 byly Malé Kyšice jednou z částí obce Horní Bezděkov. K osamostatnění obcí došlo výnosem ministerstva vnitra č. 73611 z 10. listopadu 1923, kdy vznikly tři samostatné obce – Horní Bezděkov, Dolní Bezděkov a Malé Kyšice. V letech 1986-90 byla obec jednou z částí města Unhoště. Na základě žádosti malokyšických občanů schválilo plenární zasedání Okresního národního výboru Kladno v červnu 1990 desintegraci obce Malé Kyšice s účinností od konání komunálních voleb (24. 11. 1990). Od té doby je obec opět samostatná.

V minulosti patřila převážná většina dnešního katastrálního území obce Malé Kyšice ke Křivoklátskému panství, jehož centrum bylo od nepaměti soustředěno na královský hrádek, později hrad, Křivoklát. Spolu s tím, jak hrad měnil majitele, měnily je lesy z blízkého i vzdálenějšího okolí. Starší dějiny obce jsou zahaleny tajemstvím, oporou jsou lidová vyprávění, předávaná z pokolení na pokolení. Když je porovnáme s archivními zápisy, dobereme se k následující rekonstrukci raných dějin obce.

V době, kdy Křivoklátské panství bylo zastaveno (1658) Františku Adolfu Schwarzenberkovi, přihnala se (pravděpodobně v roce 1680) vichřice, jež zpustošila okolní bohaté a husté lesy. Lidé, přivedení ke zpracování kalamity, pocházeli ze Sýkořice a z Nezabudic. Po několika desetiletích byla pohroma primitivními prostředky zdolána, a to i za ztížených podmínek, kdy zporážené kmeny stromů často napadl kůrovec. Dřevorubci a uhlíři založili v okolí (dnes již zavezeného) rybníčku na pozdější malokyšické návsi osadu.

Stálo zde několik malých chaloupek, postavených z otesaných kmenů, slepených hlínou, díry a spáry byly ucpávány mechem. A snad právě proto se v lidové mluvě Unhošťska dochovalo pro Malé Kyšice dodnes pojmenování "Kyšické Chaloupky" nebo "Na Chaloupkách". Dříví se pálilo v milířích, získané dřevěné uhlí bylo potřebné pro hutnictví a slévárenství. Vždyť pece na výrobu železa ve zdejším kraji známe již z dob Keltů. A tak pořád stavěli uhlíři dříví do pyramid, pohazovali je hlínou, zapalovali a znovu a znovu stoupal zvolna nad lesy těžký šedomodrý dým. Nad Vysokým vrchem se ustavičně objevovala kouřová clona a prostý lid ze vzdálenějšího okolí z toho usuzoval, že jde o doutnající sopku. Obdobné domněnky podporovali později i formani přijíždějící z těchto míst. Přírodní kalamita ve zdejších lesích byla zlikvidována a život "Na Chaloupkách" běžel dál. Dřevorubci i uhlíři se zde usadili na stálo, dřevěné uhlí se pálilo dál, a to i v době (1775), kdy bylo mezi Buštěhradem a Rapicemi nalezeno černé uhlí. Právě konkurence kamenného uhlí, ba dokonce i koksu, později udělala tečku za uhlířským fortelem a za uhlířinou vůbec.

Na oslavu zrušení roboty si Malokyšičští postavili (1848) na návsi zděnou kapličku se zavěšeným zvonem, která nahradila dřevěnou, ztrouchnivělou zvonici. Malé Kyšice bývaly v minulosti především obcí Šímů. Toto příjmení se zde objevovalo snad v každém stavení.

Objev černého uhlí na Kladensku umožnil i nové pracovní příležitosti malokyšickým usedlíkům. Za každého počasí chodili denně čtrnáct kilometrů na šachty a po těžké práci stejně kilometrů zpět z Kübecku, Engerthu nebo dokonce z "Ronnovky", která se vypínala nad bývalou obcí Hnidousy (dnes Švermov - část města Kladna). Jízdní kola začali používat mnohem později.

Přestože většinu jejich času pohlcovala práce, dokázali si život zpestřit. Na přelomu dvacátého století existovala v Malých Kyšicích ochotnická společnost, v druhé polovině roku 1910 vznikla Čtenářsko-hospodářská beseda. Kupovala knihy, odebírala časopisy, existoval při ní dramatický odbor, který nacvičoval a hrál divadelní hry. Beseda se rozpadla v roce 1926. Významnou roli míval v obci Sbor dobrovolných hasičů, který byl v Malých Kyšicích zřízen výnosem místodržitelství v květnu 1903.

Fyzickou zdatnost si občané udržovali a v tělocviku se zdokonalovali ve dvou tělocvičných jednotách. Od května 1919 podchytila sportovní život Dělnická tělocvičná jednota (DTJ) Malé Kyšice (zanikla v říjnu 1935). Druhou tělocvičnou jednotou byl Sokol, od července 1919. Sokol v Malých Kyšicích zanikl stejně jako v okolních obcích v době okupace, pravděpodobně v říjnu 1941.

V osmnáctém, ale ještě i v devatenáctém století byly Malé Kyšice označovány za samotu. Společně s Dolním a s Horním Bezděkovem tvořily jednu politickou obec s názvem "Horní Bezděkov". V Horním Bezděkově měl sídlo starosta a později sem chodily malokyšické děti do školy. V samostatných Malých Kyšicích se konaly volby do obecního zastupitelstva poprvé v roce 1924.

Současnost
Katastrální území obce Malé Kyšice o rozloze 418.80 ha se rozkládá při jižní správní hranici okresu Kladno s okresem Beroun. Sousedí na západě s k. ú. obce Bratronice, na severu s k.ú. obce Horní Bezděkov, na východě s k.ú. města Unhošť a na jihu s k.ú. obce Chyňava. Obec Malé Kyšice, vklíněna do samého okraje křivoklátských lesů, leží v nadmořské výšce 370 m n. m. Nejvyšším přírodním bodem na katastru obce je vrchol Vysokého vrchu – 486 m n. m., což je i nejvyšší přírodní bod v okrese Kladno. Koryto potoku Loděnice (Kačáku) v místní části Poteplí má naměřenu nadmořskou výšku 348 m n. m.

V obci je ve 29 evidovaných ulicích postaveno 155 domů se 158 byty. K trvalému pobytu je přihlášeno 278 občanů (podíl žen 52 %). K obci patří místní část (osada) Poteplí a přibližně západní část místní části Hřebenka (východní část leží na k.ú. města Unhoště).

V obci je vybudována kompletní kanalizační síť s čistící stanicí odpadních vod, do většiny domácností je zaveden vodovod a plyn.

V převážné většině zalesněného malokyšického katastrálního území, hlavně při potoku Loděnici, je k rekreačním účelům postaveno 278 chat. Jmenovaný potok tvoří hranici s Chráněnou krajinou oblastí Křivoklátsko, vyhlášenou v roce 1978.

Zajímavosti
Dominantou nejen malokyšického katastrálního území, ale i Unhošťska je Vysoký vrch, lidově zvaný "Velký", který se zvedá nad Poteplím do nadmořské výše 488 m a je nejvyšším přírodním bodem v okrese Kladno. Údolí toku potoka Loděnice (lidově „Kačáku“) převyšuje přibližně o 150 m.

Čerpáno z oficiálních stránek obce, na kterých najdete další informace http://www.malekysice.cz/